Hands-free ze zákona: ano či ne?

Nedávno jsme nadhazovali zajímavý problém nejenom k diskusi, ale i do ankety: má zákon zakázat telefonování v automobilech bezpouívání handsfree sady? Jak se dalo očekávat, na toto téma se.....
Nedávno jsme nadhazovali zajímavý problém nejenom k diskusi, ale i do ankety: má zákon zakázat telefonování v automobilech bez používání hands-free sady? Jak se dalo očekávat, na toto téma se strhla poměrně široká polemika začínající jednoznačným souhlasem a končící obviňováním z podlézání výrobcům příslušenství.

Podívejme se tedy na tuto problematiku hlouběji. Je vcelku nepochybné, že telefonováním za jízdy se nehodovost řidičů rapidně zvýšila a ačkoliv jde převážně o lehčí nehody, i v Čechách byly případy, kdy telefonující řidič způsobil vážnou nehodu s následkem smrti. Především tento argument vede k poukazům na sousední státy včetně Slovenska, kde je telefonování z vozu bez hands-free zakázáno.

K poměrně neoddiskutovatelnému faktu nárůstu nehodovosti ovšem byly vzneseny některé protiargumenty. Tím hlavním byla výhrada, že i používání hands-free sady si vyžaduje jistou dávku pozornosti při vytáčení čísla a ukončení hovoru. Zde je třeba podotknout, že stejnou námahu si vyžádá například zapnutí autorádia, už proto, že moderní hands-free sady jsou vybaveny funkcí automatického přijetí hovoru a ztlumení rádia. Soustředění řidiče není přijetím hovoru narušeno a obě ruce má volné pro zvládnutí vozidla. I zde je zřejmé, že telefonování v náročných situacích, jako je kličkování mezi hořícími barely ropy á la James Bond, není zcela bez rizika, takovéto situace jsou ovšem výjimkou.

Podle statistik je totiž největším problémem řidičů absence rukou během hovoru. Telefon je totiž třeba držet, je také třeba přeřazovat a řídit - právě rychlé zastavení vozidla či prudká změna směru je pro telefonujícího veliký problém.

Neméně podstatným argumentem byla výhrada, že hands-free jen zbytečně prodražuje používání mobilního telefonu. Zde platí Rottschildovo pravidlo: pokud na to nemám, nepotřebuji to. Nikdy nikdo o mobilním telefonu netvrdil, že jde o lacinou záležitost. Pokud máte firmu a podnikáte, potřebujete telefonovat i z vozu - pak ale také máte na hands-free sadu. Pokud je pro vás hands-free sada příliš velký výdaj, nejste člověk natolik důležitý, abyste musel řešit hovory ve voze - telefonát manželce rozhodně může počkat.

Až potud šlo o faktické výhrady odpůrců myšlenky zákazu telefonování z vozu. Další výhrady se přesunuly do oblasti teoreticky právní. Někteří lidé jsou toho názoru, že pokud vyhláška jasně vyžaduje věnování pozornosti řízení vozidla, není nutno specifikovat zvláštní zákaz telefonování - to automaticky spadá pod požadavek pozornosti a bdělosti na silnici. Ti nešikovní, nechť netelefonují!

Tato myšlenka je vcelku logická. Je ale nasnadě, že práh pozornosti a šikovnosti každého řidiče je jiný - někdo bravurně řídí, telefonuje a pokuřuje doutník, jiný má problémy se samotným volantem. Přiznejme si: těch prvních je jen velmi málo a většinu těch, kteří se tam sami řadí, prozrazují časté šrámy na kapotě vozu a kradmé návštěvy autoservisů...

Obdobná situace ve vyhlášce totiž existuje - konkrétně u alkoholu. I v případě požívání alkoholu je totiž jasné, že odolnost každého jednotlivce je jiná. Metrákový chlap si s pivečkem poradí jinak, než 150 cm vysoká dívčina. Pokud by zákon jasně nezakazoval požití alkoholu, případně nestanovil maximální hranici, vyvíjela by se situace následovně: každý ze zadržených by přesvědčoval policisty, že se napil tak, že to ještě v klidu unese a zvládne. Jak by bylo řešeno posouzení, zda to opravdu unese, nebo zda pil přes míru? Podle tabulek? Odhadem? To by to dopadlo...

Ambivalentní jest situace u mobilních telefonů. I zde je zřejmé, že jsou mezi námi lidé, kteří zvládnou telefonovat za rychlé jízdy i v městském provozu, jsou tu takoví, kteří každý půlrok bourají. Analogie s příkladem alkoholu je jasná - pokud bude ponecháno na blahovůli policisty, zda řidič telefonováním neoslabuje svoji ostražitost, bude nutně docházet k subjektivním hodnocením, korupci, zneužívání a dohadům.

Vzhledem k tomu, že dnes již řidič každého čtvrtého vozu vlastní mobilní telefon, je problematika rozsahem téměř totožná s dostupností alkoholu - legislativní úprava je nutná a problém začíná tlačit. Na nepozornost telefonujících totiž většinou doplácejí ti nevinní - chodci a cyklisté.

I zde bude patrně nutno paušalizovat jednotně pro všechny řidiče bez rozdílu - a jelikož nelze jako u alkoholu spekulovat o promile, měl by být verdikt tvrdý: telefonovat v jedoucím automobilu bez hands-free sady nelze.

A pokud se vám to zdá příliš tvrdé, nezapomínejte, že v Německu nelze v některých spolkových zemích telefonovat ani s hands-free sadou.

Případné názory uvítáme v našem diskusním fóru o zákazu telefonování z vozu.


Témata: Alkohol, Korupce