O hands-free bude tento týden něco povídání - chystáme článek, v němž se zamýšlíme nad aspekty možného zákazu telefonování z vozu bez hands-free. A tak se dnes podívejme na jeden typ hands-free, který můžete používat i bez vozu.
Ano, řeč bude o
takzvané "bondovce" - tedy maličkatému sluchátku jakoby z walkmanu
kombinovaného s mikrofonkem. Soupravičku jednoduše připojíte na hands-free
konektor telefonu, sluchátko si strčíte do ucha, klipsničkou donutíte mikrofonek, aby
se klimbal nedaleko od vaší pusy a jdete si po ulici. Kdosi zazvoní, někdo vám
telefonuje.
Pokud máte nastaveno autoanswer, telefon přijme hovor sám a vy už se jen hlásíte jménem, dělat nic jiného nemusíte. Pokud nemáte nastaveno autoanswer, stisknete malé tlačítko na mikrofonku a tím hovor přijmete. Až domluvíte, dalším stiskem tlačítka hovor přerušíte, nebo počkáte, až jej zruší druhá strana.
Bondovka je co do funkce obdobou velkého hands-free - samozřejmě s výjimkou funkce ztišení rádia. Otázka samozřejmě zní, zda je tato vymoženost vůbec k něčemu dobrá. Zapůjčil jsem si bondovku ke své Nokia 6110 (stálo to něco žumrání, aby se vyšátrala v zastrčeném koutku kamionu) a vesele jsem testoval.
Můj první dojem: nikdo mne absolutně nemůže slyšet, mikrofon se klimbá kdo ví kde. Tak tohoto se opravdu nebojte - samozřejmě záleží na kvalitě výrobku, ale značkové příslušenství evidentně touto vadou netrpí. Pokud se mikrofon klimbá někde na cestě mezi sluchátkem a klipsem připnutým na límci košile, uslyší vás protistrana perfektně. Můžete běžet, můžete jít, mít hlavu nakloněnou dle libosti - nezaznamenal jsem jediný problém.
Po stránce technické bondovka příjemně překvapila. Nejenom nulové problémy s kvalitou hovoru - slyšeli jsme se s protistranou perfektně, ale také bezvadná spolupráce s telefonem - pokud bondovku připojím k telefonu, u Nokia 6110 se automaticky přepne do režimu headset (tedy náhlavní souprava, jak se bondovkám spisovně a ošklivě říká) a tím pádem lze pro ni vytvořit samostatná nastavení (jediný rozdíl oproti jiným režimům je, že režim nelze přejmenovat). Podobně je tomu u jiných mobilů, kde ovšem bondovka většinou supluje nastavením klasické hands-free.
Jaká je skutečnost?
Bondovka je praktická, pokud hodláte hovory příjemně přijímat, pokud často
telefonujete, je to s ní horší - mobil vždy musíte vytáhnout a číslo navolit.
Pokud nemáte pouzdro na mobil, bude se vám telefon s bondovkou špatně nosit
v kapsičce u košile - doporučuji polohu anténkou dolů. Pokud pouzdro máte,
pozor na jemné konektory zejména u Nokia a Philips telefonů - při nevhodném tlaku na
bundu by se snadno mohly zlomit - doporučuji jistit izolepou.
Bondovka je naprosto perfektní, pokud cestujete a často telefonujete - ovšem pozor: naši spoluobčané si už zvykli na řečnící mladíky s rukou u ucha, na lidi řečnící do prázdna si zatím neměli čas zvyknout (praktická zkušenost!). Také do auta je solidní náhradou hands-free: obě ruce zůstávají při hovoru volné.
Bondovku samozřejmě nemusíte mít v uchu stále - pokud zrovna netelefonujete, stačí nechat ji volně klimbat na klipsu a dát si ji do ucha až při hovoru. Je příjemné, že pokud ji v uchu máte, je ještě jedno ucho k dispozici pro naslouchání okolí a to i během hovoru (vyvázl jsem takto na přechodu bez újmy na zdraví).
Doporučení: na velké používání do vozu bondovka - tedy náhlavní souprava - příliš nevyhoví, zato lidem do měst na pěší pochůzky, do škol (ideální pro písemky!) a do firem může být velmi zajímavá v případě, že častěji telefonujete.
Ceny bondovek se pohybují od 1000 Kč do 4000 Kč - dle firmy a kvality provedení. Vyloženě doporučuji neznačkové či méně známé značky předem vyzkoušet, mějte také na paměti, že leckteré velké firmy pro svoje mobily bondovky nevyrábějí, a tak si musíte vypomoci nákupem u firem vyrábějících příslušenství pro mobily. Positivně vím, že se dělají pro Philips, Nokia a Ericsson telefony, soudím, že i na většinu Motorol a Siemensů budou k mání.
