Hledání tajných skrýší se cizím, ale běžně používaným slovem říká geocaching (čte se GEOKEŠING). Hra vznikla v USA teprve v roce 2000, ale rychle se stala opravdu celosvětovou záležitostí. Název je spojením anglických slov geographic (zeměpisný) a cache (úkryt, schránka). Principem je hledání ukrytých schránek, u kterých jsou známy jen jejich zeměpisné souřadnice. Právě proto potřebujete navigační přístroj. Nejlépe se hodí turistická navigace s displejem a nahranou mapou, ale můžete použít i autonavigaci.
Neobejdete se také bez připojení k internetu. Informace o všech ukrytých pokladech totiž najdete na stránkách www.geocaching.com. Server sám je v angličtině, ale na internetu naleznete řadu českých návodů jak pracovat. Navíc informace o jednotlivých pokladech jsou psány v jazyce podle místa, kde se nacházejí, takže o tuzemských si už počtete v češtině.
Jako první krok před vlastním hledáním vás čeká nezbytná, ale jednoduchá a bezplatná registrace na zmíněném serveru. Nemusíte uvádět žádné citlivé osobní údaje, nutná je pouze platná mailová adresa. Na stránku s registračním formulářem se dostane snadno přes odkaz „log in“.
Vypravte se za prvním pokladem
Jen v Čechách jsou tisíce skrýší. Od takových, které snadno najdete pouze podle zadaných souřadnic, až po takové, ke kterým vede cesta přes luštění šifer, potápění nebo šplhání po skalách. Na místě, kde se ukrývá poklad, nečekejte zlato ani drahé kamení. Většinou najdete jen dobře schovanou vodotěsnou plastovou krabičku s notýskem, tužkou a dalšími drobnostmi, jako jsou různé malé hračky či obrázky, z nichž si nějakou můžete vzít a jinou zase přidat.
Cache najdete snad na všech turisticky zajímavých místech, ale i tam, kde byste je opravdu nečekali. Hledat můžete na vrcholu Sněžky, pražském Václavském náměstí či třeba v Temelíně. Ale začít můžete i jinak, přímo ve svém okolí.
Na stránce www.geocaching.com si snadno vyberete první poklad, za kterým vyrazíte. Vyhledávat můžete podle zeměpisných souřadnic, které zjistíte pomocí navigačního přístroje nebo na některém mapovém serveru na internetu – například na stránce mapy.idnes.cz stačí na kterémkoli místě na mapě kliknout pravým tlačítkem myši a zobrazit si GPS souřadnice vybraného bodu. Třeba vašeho domu, server už vám ukáže, kde je nejbližší skrýš. Další možností je vyhledávání podle klíčového slova (například Temelín, Boubín a podobně) – server vám opět ukáže cache, které jsou poblíž.
Pak už stačí kliknout na stránku vybraného pokladu, kde naleznete kromě přesných souřadnic i užitečnou nápovědu pro hledání, popis okolí, ohodnocení náročnosti terénu a rady a zkušenosti hráčů, kteří se za vybraným pokladem vydali před vámi. Je dobré si vše vytisknout a vzít s sebou. Do přístrojů Garmin a některých mobilních telefonů si můžete základní informace o schránce nahrát přímo z internetu.
Na cestu za pokladem si nezapomeňte kromě navigace také náhradní baterie, tužku a nějaký drobný předmět, kterým doplníte nalezený poklad. Třeba malou plyšovou hračku, přívěsek a podobně. Rozhodně ne potraviny nebo jiné předměty, které snadno podléhají zkáze. Na cestu se bude hodit i fotoaparát. Nalezenou schránku se snažte otevřít beze svědků, uchráníte tím nalezený poklad před nezasvěcenými nenechavci. V každém pokladu je zápisník. Do něj se zapište podle vzoru předešlých záznamů. Nejčastěji se uvádí vaše uživatelské jméno ze serveru geocaching.com, datum a čas nalezení a krátký popis hledání. Zvykem je také poděkovat „majiteli“ schránky. Hledání pokladu začalo doma u počítače a mělo by tam i skončit – nezapomeňte svůj nález zapsat i na stránku pokladu na internetu.
GPS pomůže i s webovými alby
Turistickou navigaci oceníte i při fotografování v přírodě. Výsledkem může být atraktivní webové fotoalbum, ve kterém bude na mapě zaznamenána trasa výletu i s fotografiemi přiřazenými k místům, kde jste je pořídili. Stačí si během výletu v GPS přístroji zapnout záznam trasy a po návratu domů můžete svoje stažené fotografie doplnit souřadnicemi, na kterém místě obrázek vznikl. K tomu se vám může hodit například program Zoner Photo Studio nebo Adobe Photoshop Elements. K vytváření těchto fotoalb se vrátíme v některém z příštích čísel přílohy Hi-tech.
