Galileo pomůže nejen řidičům, ale i nemocným nebo třeba zemědělcům. Ilustrační foto

Galileo pomůže nejen řidičům, ale i nemocným nebo třeba zemědělcům. Ilustrační foto | foto: ESA

Galileo není jen navigace. Nové satelity pomohou v Česku také nemocným

  • 60
Zdánlivě obyčejný náramek už brzy může významně ulehčit život lidem, kteří mají v rodině člověka trpícího epilepsií. Nový satelitní systém Galileo, jehož centrum se definitivně stěhuje do Prahy, totiž neznamená jen navigační službu. Významně pomůže například i v zemědělství nebo právě v lékařství.

Česká firma Princip vyvíjí systém jednoduchých náramků s citlivými senzory. Když například dítě s epilepsií dostane záchvat, náramek to pozná a vyhodnotí i to, jak je silný. Pak tato data pošle rodičům nebo třeba ošetřujícím lékařům, kteří se rychle dozvědí, zda je dítě v ohrožení a jak daleko je pomoc.

Mráz, vedro, samota aneb Co musí vytrpět družice

Systém s názvem MEFID je jen jedním z mnoha "vedlejších efektů", které nabídne nový evropský navigační systém Galileo. Jeho řídící centrum se od září přestěhuje do Česka (více o centru evropské navigace v Praze zde) a nejen české firmy se už nyní snaží jeho potenciál využít pro komerční účely.

Je to jako zachytit svit tisíce kilometrů vzdálené žárovky

Galileo totiž vytvoří silnou konkurenci stávajícím systémům pro zjišťování polohy, jako například americkému GPS, který využívají oblíbené satelitní navigace v autech. "Velké množství epileptických záchvatů vznikne, když je pacient v budově. Stávající systémy v nich ale nedokážou pozici člověka určit," vysvětluje vedoucí vývoje firmy Princip Jaroslav Altmann. Projekt MEFID bude díky Galileu umět zjistit polohu člověka i v těchto podmínkách.

Evropský projekt jménem Galileo

Vývoj celoevropského navigačního systému Galileo zaštiťuje Evropská unie spolu s Evropskou vesmírnou agenturou (ESA). Systém se bude skládat ze 30 satelitů obíhajících ve výšce 23 tisíc kilometrů nad zemí. První dva už ve vesmíru jsou, všech třicet by mělo zamířit na orbitu do roku 2019. Galileo je navržené tak, aby každému držiteli přijímače signálu určilo jeho aktuální polohu s odchylkou menší než jeden metr. Není však levné: jen do roku 2014 na jeho výstavbu půjde 5 miliard eur (asi 125 mld. korun).

"Je to, jako kdybyste zachytili svit dvacetiwattové žárovky ze vzdálenosti tisíců kilometrů," říká Altmann. MEFID už se testuje na dětské neurologické klinice nemocnice v pražském Motole. Do finální fáze by se mohl vývoj dostat přibližně za rok a půl, stál zatím několik milionů korun. "Zájem je obrovský, na projekt se nás ptá mnoho pacientů," říká neuroložka Katalin Štěrbová, která se na vývoji systému podílí. Podle ní zatím neexistuje žádný podobný systém, který pacienty s epilepsií může monitorovat mimo nemocnici.

Podle představ tvůrců zároveň MEFID ušetří lékařům práci a tím i náklady. "Pokud chtějí dnes lékaři získat přesnější informace o projevech pacientovy epilepsie, musí ho hospitalizovat a počkat, až přijde záchvat. Senzory nového systému však budou zaznamenávat pacientovu aktivitu po celý den a lékař tak například zjistí, že záchvaty přicházejí po fyzické námaze. Snadněji díky tomu určí diagnózu a vhodnou léčbu," říká Jaroslav Altmann.

Využití se najde i v zemědělství

První službou, kterou Galileo nabídne všem Evropanům možná už za dva roky, bude nový navigační systém pro řidiče. Měl by být kompatibilní se stávajícím systémem GPS, ale daleko přesnější. To pomůže šoférům například ve městech, kde teď signálu často stíní vysoké budovy.

Galileo také poskytne signál pro pátrací a záchranné akce nebo kódovanou službu, pomocí níž budou moci státy zajišťovat svou bezpečnost. Plné využití však systém získá, až se na oběžnou dráhu dostane všech 30 plánovaných satelitů (dnes jsou tam dva). Nejpozději v roce 2019 pak půjde využít placený signál, který třeba geodetům zjednoduší zaměřování pozemků, či signál pro navigaci letadel.

Vedle toho však nalezne nový systém užití i v zemědělství. Češi už totiž vyvinuli i aplikaci, která díky informacím ze satelitů Galilea spočítá, jak nejefektivněji naložit balíky slámy, které po sklizni leží na poli. Tato služba, stejně jako zmíněný náramek pro epileptiky, vyhrála přední příčky v národním kole soutěže o nejlepší aplikace satelitních navigačních systémů (více o soutěži čtěte zde).

Evropa není zdaleka jediná, která podobný navigační systém vyvíjí. Vedle zavedeného amerického GPS už omezeně funguje i ruský systém Glonass, rozvíjí se také čínská, japonská nebo indická verze. Na rozdíl od jiných systémů je však Galileo primárně civilní projekt. Nemůže se tedy stát, že by armáda v případě potřeby družice "vypnula", což je stále aktuální hrozba u stávajících systémů.