Je to svým způsobem klasický evropský příběh: objeví se ambiciózní projekt, kterému všichni tleskají a přetahují se o něj, ale pak se pohádají, co by kdo měl dělat a financovat.
Už teď je jasné, že spuštění evropského navigačního systému, který by měl ze starého kontinentu vytlačit americký systém GPS využívaný například řidiči v autech, bude mít přinejmenším velké zpoždění.
To vyvolává obavy, aby Evropu nakonec nepředběhla i dravá Čína se svým vlastním navigačním systémem. Galileo měl přitom sloužit jako politický odrazový můstek, který zajistí Evropě nezávislost na cizí navigační službě.
Osm společností, které se zavázaly projekt uvést v život, se hádá a už rok přešlapuje na místě. Podle expertů je přitom třeba rychle vypustit do kosmu další družice, aby bylo možné dodržet už tak opožděný termín spuštění v roce 2011.
Vyžaduje to, aby všechny společnosti, tedy britský Inmarsat, italská Finmeccanica, španělské AENA a Hispasat a německá skupina pod vedením Deutsche Telekom, táhly za jeden provaz.
Ale firmy se dosud nebyly schopné dohodnout ani na tom, kdo bude věci šéfovat.
„Osm společností podílejících se na Galileu prostě nepracuje,“ řekl listu Financial Times mluvčí eurokomisaře pro dopravu Jacquesa Barrota. Jednání pak údajně komplikují i politické zájmy vlád. Například Španělsko podle některých zdrojů celý proces blokuje, protože žádá garanci většího počtu pracovních míst.
Vedení společností se navíc netají obavami, zda se jim celý projekt vůbec vyplatí. Z kapes evropských daňových poplatníků má jít miliarda eur určená pro počáteční fázi. Vypuštění satelitů a vybudování pozemních stanic má přijít na další dvě miliardy, které má ze dvou třetin pokrýt právě soukromý sektor. „Jsou tu obavy o výnosy. Proč prodávat Pepsi Colu, když můžeme mít Coca-Colu zadarmo,“ citoval deník Financial Times jednoho člena konsorcia v narážce na současný americký systém.
V Bruselu, kterému leží na srdci evropský technologický pokrok, už bijí na poplach. Komisař Jacques Barrot napsal důrazný dopis německému ministrovi dopravy Wolfgangu Tifenseeovi, jehož země nyní EU předsedá. „Otálení navíc celý projekt výrazně prodražuje,“ uvedl mimo jiné v dopise Barrot.
Současné spory o Galileo mohou zkomplikovat jednání o umístění operačního sídla. Praha není jediná, která o ně usiluje. Ostatními kandidáty jsou mnohdy státy, ze kterých pocházejí zakládající společnosti, a právě příslib sídla by v jejich zemích mohl upokojit některé obavy.
Na otázku, co se děje kolem české kandidatury, premiér Mirek Topolánek před pár dny v Bruselu podotkl, že „diskuse probíhá na všech úrovních“ kromě té nejvyšší.
