Výrobci mobilních telefonů hledají cesty, jak ušetřit. Jednou z nich je i použití Linuxu jako operačního systému v samotných mobilech. Místo toho, aby si výrobci licencovali placené operační systémy, uchylují se k různým variantám Linuxu. Nemusí vždy sloužit jako základ chytrého telefonu, výrobci na něm mohou stavět i svá proprietární uživatelská prostředí. V takovém případě prostě výrobce přebírá části linuxového kódu a nemusí celý systém telefonu vyvíjet od začátku sám. Šetří to čas i peníze.
Větší rozšíření Linuxu v mobilních telefonech má navíc jeden pozitivní následek. Standardizaci. K té výrobci došli především v rámci sdružení zvaného LiMo Foundation. To je organizace, která se snaží definovat standardy pro použití Linuxu v mobilních telefonech a to v různých vrstvách. Na základech standardů LiMo Foundation tak stojí třeba prostředí mnohých telefonů Motorola, třeba u modelů Razr2, ZN5, Rokr E8 a dalších telefonů střední a vyšší třídy.
Standardy LiMo Foundation ale splňuje i Access Linux Platform, která se měla stát nástupcem kdysi velmi populárního Palm OS. Výrobce ale pro ni dodnes nenašel zákazníky už třeba proto, že za ni chce licenční poplatky. Všechny přístroje, které standardy LiMo splňují, by třeba v brzké době měly podporovat widgety. To je právě jeden z důsledků standardizace.
Členy LiMo Foundation jsou však kromě výrobců mobilů i mobilní operátoři NTT DoCoMo, Orange, Vodafone, Telefónica, Verizon Wireless a další. Pro letošek slíbili uvedení řady na LiMo založených telefonů do svých nabídek. Čtěte: O2 i Vodafone letos začnou prodávat linuxové mobily. První si již můžete koupit
V brzké době by tak mělo LiMo telefonů výrazně přibýt a dočkat bychom se mohli i chytrých mobilů postavených na této platformě. Ty by tak mohly konkurovat telefonům s operačním systémem Android, který je dalším velkým linuxovým hráčem. Mimochodem i pro něj se rozhodla americká Motorola, která musí ze všech výrobců šetřit nejvíc.
Vývoj Androidu pro změnu zastřešuje takzvaná Open Handset Alliance, kterou založila autorská firma tohoto operačního systému, Google. Android se během letošního roku objeví v desítkách přístrojů od řady výrobců včetně velkých hráčů, jako je Samsung, LG, Sony Ericsson a samozřejmě HTC. Celkově má LiMo 54 členů, OHA 47, nejen z řad výrobců mobilů a operátorů a nutno podotknout, že většina z nich byla členy již před vypuknutím finanční krize. Mnohé firmy jsou přitom zastoupeny v obou organizacích. Společnosti to jednoduše s Linuxem zkouší na několika frontách.
Existují ale samozřejmě i výjimky, které do žádné z linuxových iniciativ nepatří. Mezi nimi najdeme i nejnovější linuxový počin – operační systém web OS, který pohání nový Palm Pre. Ten si výrobce vyvinul zcela ve vlastní režii, jako základ ale opět posloužil Linux. Na linuxových (přesněji řečeno unixových) základech stojí i operační systém OS X v Apple iPhone.
Trochu mimo linuxové dění tak dnes z velkých výrobců zůstává jen Nokia, ale i ta s Linuxem různě koketuje. Navíc odkoupila celý Symbian a založila Symbian Foundation. V jejím rámci bude tento dnes nejrozšířenější mobilní operační systém zdarma, stejně jako různé linuxové systémy. Čtěte: Nokia vykoupí softwarovou firmu Symbian, zbaví ji licenčních poplatků
Jediný, kdo tak stojí zcela mimo současný trend, je Microsoft se svými Windows Mobile. Ty prý rozhodně zdarma nebudou. A i přesto se zatím Microsoftu daří a prodává stále víc a víc licencí tohoto systému. Tady se žádná krize nekoná. Může tedy ona opravdu za současný boom Linuxu v mobilech?
