Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Odhalili falešné mobilní vysílače. Aktivisté žádají vysvětlení

  0:27aktualizováno  0:27
Britské stanici Sky News se podařilo dokázat, že jsou v Londýně používány hojně diskutované falešné mobilní vysílače sledující pohyb mobilních telefonů v okolí. O nasazení takzvaných Stingray sledovačů informovala média už dříve, nyní však získala jednoznačný důkaz. Organizace bojující za vyšší transparentnost policejních praktik teď žádá vysvětlení.
Ilustrační foto

Ilustrační foto | foto: Michal Hron, iDNES.cz

SkyNews.com na falešné mobilní stanice přišla pomocí softwaru německé bezpečnostní firmy GMSK Cryptophone. V Londýně odhalila nejméně 20 případů nasazení falešných vysílačů. „Kontroverzní sledovací technologie je používána ke sledování komunikace zločinců policejními orgány po celém světě. Nevinnými oběťmi se však stávají nic netušící lidé, kteří se ve sledované oblasti ocitnou,“ vysvětluje citlivost nasazení takzvaných „Rejnoků“ (Stingray) Sky News.

K průzkumu se odhodlala poté, co o nasazení „Rejnoků“ informoval loni v listopadu s odvoláním na anonymní zdroj americký list The Times. „Víme, že je policie používá už léta, ale toto je poprvé, kdy bylo jednoznačně prokázáno, že jsou nasazeny ve Velké Británii,“ řekl Sky News Eric King ze společnosti Privacy International, která dlouhodobě bojuje za vyšší transparentnost policejních postupů.

Londýnská Metropolitní policie však podle Sky News nasazení sledovačů nevyvrátila, ale ani nepotvrdila. A to navzdory několika žádostem na základě zákona o svobodném přístupu k informacím. Na přímý dotaz na použití „Rejnoků“ komisař Bernard Hogan-Howe Sky News pouze řekl, že „o tom nebude mluvit, protože tyto informace mohou napomoci pouze druhé straně“. Lze se domnívat, že mluví o sledovaných lidech. Nevidí proto důvod, proč by tak činil.

Směšné, tvrdí aktivista. Policie prý sleduje i nevinné lidi

King tuto reakci označil za „směšnou“. Podle něj jsou při nasazení „Rejnoků“ sledováni i zcela nevinní lidé. „Jejich (“Rejnoků“) cílené použití je velmi těžké,“ vysvětluje King s tím, že v městském prostoru jsou ve sledované oblasti tisíce mobilních telefonů. „Co dělají s těmito daty, nevíme,“ dodává King.

Pravdou ovšem zůstává, že bez znalosti dalších náležitostí jsou sledovače těžko zneužitelné. Fungují totiž na základě odchytávání mezinárodního identifikačního čísla uživatele mobilní sítě IMSI a elektronického sériového čísla ESN. Často jsou umístěny v autě, které po zachycení konkrétního sledovaného IMSI několikrát změní polohu a na základě takzvané triangulace určí polohu sledovaného člověka.

Externí obrázek

Dokud tak policie toto anonymní číslo neztotožní s konkrétním člověkem, jsou jí data o pohybu dalších tisíců čísel v podstatě k ničemu. Podle advokáta Matthewa Ricea však problém spočívá ještě v něčem jiném. „Sledovače mohou být použity zločinci, na internetu je koupíte za tisíc liber. Nemůžete si být zkrátka jisti, že všechny slouží orgánům činným v trestním řízení. Policie by měla jasně vysvětlit, co dělá na ochranu veřejnosti před zneužitím takových zařízení, stejně jako to, jak je sama využívá,“ řekl britskému serveru televizní stanice BBC.

„Rejnoky“ se používají v mnoha státech, i zde budí vášně

Sporná zařízení ke sledování mobilních telefonů přitom budí vášně po celém světe. Poměrně běžně „Rejnoky“ využívají podle Sky News v USA, podle deníku je tam využívá až 53 agentur v celkem 21 státech. Jsou známy i případy, kdy byly v USA použity při soudem nařízeném sledování. FBI však minulý měsíc odmítla, že by policie nasazením sledovacího zařízení jakkoli narušovalo soukromí nevinných lidí.

Americká vláda nicméně na základě vášnivých diskuzí schválila letos v květnu novou legislativu, podle níž musí policie a další složky před použitím „Rejnoků“ žádat o povolení. Praxe se tak přiblížila německému modelu, kde se využití sledovačů musí hlásit parlamentní komisi.

Floridská společnost Harris Corporation, která za výrobou sofistikovaných zařízení stojí, pak podle Sky News údajně podepsala s policií dohodu o mlčenlivosti. Její vyjádření se tak nepodařilo získat.

Šéf britské Národní agentury pro kriminalitu Keith Bristow však uklidňuje. „V některých případech o tom, o čem bychom kvůli informovanější debatě mluvit chtěli, prostě mluvit nemůžeme, jelikož by to narušilo naši taktiku. Některé věci, které dělat musíme, jsou upřímně řečeno dotěrné a mohou být i nepříjemné,“ uvedl s tím, že důležitější je vědět, že každý případ se složitě posuzuje.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.