Minulý týden jsme si představili nejrozšířenější mobilní síť třetí generace - UMTS. Dnes se zaměříme na jeho blízkou budoucnost zvanou High Speed Packet Access (HSPA), která má datové přenosy výrazně zrychlit. Přinášíme vám také první výsledky exkluzivních testů.
Výrobci si od této technologie slibují poměrně hodně a operátoři ještě víc. V první fázi ovšem nejsou dosahované rychlosti nikterak slavné. První verze High Speed Downlink Packet Access (HSDPA) je technologie, která má přinést rychlejší data ve směru k uživateli. Odstraněním problematického řízení výkonu se rychlost downlinku zvýšila na reálných 1,8 Mbps.
HSDPA – za rychlejší stahování
Pro účastníka sítě, který je 10 metrů od základnové stanice, totiž stačí výrazně nižší vysílací výkon než pro účastníka vzdáleného 1,5 kilometru. U hovorů je to výborná věc, ale ukázalo se, že pro paketová data to nebyl příliš šťastný nápad. HSDPA pro přenos dat tento Power Control ruší a využívá maximální dostupný výkon za všech okolností.
Mobilní terminály zatím budou rychlost HSDPA omezovat na zmíněných 1,8 Mbps, ale v druhé polovině příštího roku by se měly začít objevovat i přístroje s podporou 3,6 Mbps. Ve druhé fázi má HSDPA dosáhnout dokonce na rychlost 14,4 Mbps. Výrobci infrastruktury počítají s tím, že první terminály schopné zvládat tyto rychlosti budou k dispozici již v druhé polovině roku 2006, ale zprvu budou limitovány rychlostí 7,3 Mbps. Terminály s podporou 14,4 Mbps by měly být dostupné až v roce 2007.
HSUPA – konečně rychlý upload
Zvyšování rychlosti se naštěstí nebude týkat pouze stahování. Odesílání dat – uplink zůstane v první fázi nezměněn a bude disponovat rychlostí uplinku 384 kbps, a to i přesto, že se downlink zrychlí na 1,8 Mbps. První změna uplinku má přijít až v roce 2007, kdy budou k dispozici terminály podporující plné HSDPA fáze dvě a HSUPA fáze jedna s rychlostí 1,5 Mbps.
HSUPA druhé fáze, které má přinést rychlosti uplinku až okolo 5,8 Mbps je zatím ale příliš vzdálené a výrobci se k němu v souvislosti s konkrétními termíny raději příliš nevyjadřují. Pravděpodobně se ho ale dočkáme až v roce 2008.
Připojení není jen o megabitech
Velmi často se zapomíná, že pro uživatele je mnohdy důležitější latence spojení než samotná přenosová rychlost. Latence, neboli doba mezi odesláním požadavku k přijetí a obdržením objednaných dat má naprosto klíčovou roli hned v několika aplikacích – mezi ty nejznámější patří surfování po internetu, IP telefonie a hraní on-line her.
Hraní on-line her začíná mít smysl u latence okolo 50 ms a níže. Právě kvůli latenci zatím nelze hrát real-time počítačové hry opravdu mobilně. První výjimku má již brzy tvořit vysokorychlostní sít T-Mobile, která by měla nabídnout latence nižší než 50 ms. - více zde...
U hlasových přenosů je považována za kritickou hranici latence 500 ms. Pokud je latence vyšší než 500 ms, má uživatel dojem, že hovor neprobíhá plynule. U internetové telefonie jsou však kritéria ještě o něco přísnější. IP telefonie se dá provozovat od latence 200 ms (tedy i na CDMA Eurotelu). Jako optimální hranice je považována rovněž latence 50 ms.
Nejméně náchylné na latenci je surfování po internetu. Tam nevadí ani latence okolo 1 sekundy, na které jsou zvyklí např. uživatelé GPRS. Pokud ovšem načítaná HTML stránka obsahuje třeba 20 obrázků a vy se postupně ptáte po každém z nich, tak na každý z nich musíte čekat sekundu. Celá stránka se vám tak může načítat třeba i půl minuty nebo déle. Při stahování velkých souborů se samozřejmě latence nijak výrazně neprojeví.
Právě proto se u UMTS pracuje na snižování latencí. UMTS zprvu začínalo někde na 500 ms, pak byla snížena na 200 ms. Nejnovější varianta s HSDPA už se pohybuje okolo 50 ms.
HSDPA v praxi
UMTS, které již podporuje HSDPA druhé fáze a HSUPA již reálně existuje a funguje (označuje se jako UMTS R6). My jsme měli příležitost jej otestovat ve Vídni na testovací síti společnosti Ericsson. V mobilním kontejneru byla umístěna základnová stanice spolu s RNC (Radio Network Controller) – zařízením, které má na starosti řízení radiového rozhraní na připojených základnových stanicích. Zbytek infrastruktury byl ve Švédsku, kam byl mobilní kontejner připojen pomocí ATM.
Mobilní terminály pro UMTS R6 budou k dispozici pravděpodobně až v roce 2007. Ericsson proto na testování a předvádění sítě používá vlastní terminál. Ten zabírá poměrně významnou část kufru luxusní předváděcí dodávky.
Takhle zatím vypadá "mobil" pro UMTS R6
Jaké jsou tedy reálné dosahované rychlosti? Nejprve začneme uplinkem, který se stabilně držel na hladině 1,3 Mbps a ve špičkách dosahoval současné teoretické maximální hranice 1,5 Mbps.
Downlink již byl o něco zajímavější. Nejvyšší dosahované rychlosti se pohybovaly těsně pod hranicí 11 Mbps. 14,4 Mbps se nám nepodařilo docílit ani když vozidlo stálo na místě (rychlost pohybu má i u HSDPA stále poměrně výrazný vliv). Ohromující bylo, že se rychlost v dlouhodobých průměrech stabilně držela v rozmezí 5 až 7 Mbps, a to i při jízdě rychlostí 50 km/h, a poměrně často dosahovala 10 Mbps, když ovšem vozidlo skoro stálo.
Rychlosti HSPA jsou v testovací síti velmi stabilní
Obzvláště efektní bylo sledovat streamované HDTV video z koncertu Sugarbabes a se zvukovým výstupem napojeným na autorádio. Velikost streamu byla „jen“ 1,5 Mbps, nicméně video se ani jednou nekouslo, a to ani při rychlejší jízdě. Konečně latence, která vás bude asi také zajímat, se pohybovala v dlouhodobějším průměru okolo 45 ms, což rozhodně není špatné.
Také latence jsou dostačující
Testovací síť Ericssonu již vedle Vídně navštívila i některé další světové metropole. Ericsson se na své síti snaží ukázat operátorům, že UMTS R6 již není pouze nafouknutá bublina a může představovat konkurenci pro vysokorychlostní xDSL služby. Podobné představy má i ředitel Vodafone – Arun Sarin.
Připojení 10 Mbps na cestách rozhodně není špatné, ale kvůli pásmu nebude pokrytí nikdy celoplošné a pevné připojení ve městech bude v té době opět o řád rychlejší. Kdo ovšem bude potřebovat připojení opravdu mobilní, má se rozhodně na co těšit.
 |
