Sídlo evropského navigačního systému přinese Praze tisíce pracovních míst

Sídlo evropského navigačního systému přinese Praze tisíce pracovních míst | foto: Profimedia.cz

Evropský navigační systém Galileo bude sídlit v Praze. Chybí jen formalita

  • 95
Mozek evropského navigačního systému Galileo bude zřejmě sídlit v Praze. Českou metropoli doporučil ve svém rozhodnutí zodpovědný výbor EU. Bude to pro ni znamenat prestiž, stovky nových pracovních míst a zodpovědnost za jeden z největších evropských projektů. Doporučení musí ještě posvětit ministři.

O umístění "centrálního mozku" Galilea v Bruselu jednali zástupci velvyslanců členských států EU, takzvaný výbor COREPER I. Definitivní rozhodnutí padne v pátek na zasedání ministrů, kteří mají na starost konkurenceschopnost EU ve světě.

Už teď je však víceméně jasno, na doporučení výboru se dosud nahlíželo jako na hotovou věc. "Neočekáváme žádné komplikace. Je velmi pravděpodobné, že ministři v pátek doporučení výboru jednomyslně odsouhlasí," řekl iDNES.cz mluvčí ministerstva dopravy Tomáš Dombrovský.

Praha v boji o sídlo Evropského úřadu pro dohled nad navigačním systémem Galileo porazila nizozemský Noordwijk, a stane se tak zase o něco důležitějším městem uvnitř Evropy.

A proč bychom vůbec měli chtít sídlo v Česku? "Obecně platí stejný důvod, jako je ten, proč EU potřebuje Galileo. Tedy kvůli ztrátě technologického náskoku," řekl iDNES.cz Jiří Chod z Katedry telekomunikační techniky ČVUT. "Z politického hlediska to znamená, že vás berou vážně," dodal Chod.

Galileo podle něj přinese desítky nových pracovních míst, neoficiálně se však mluví o řádu stovek.

Praha bude řídit obchod, marketing i pobočky

Nově vzniklé administrativní centrum bude dohlížet na pobočky v západní Evropě. Z Česka se budou rozdělovat potřebné akreditace, certifikáty, bude se odsud řídit marketing a kontakt s firmami a jednotlivými zeměmi.

Galileo v kostce

Sídlo: Praha - Holešovice (2011)

Kdy: 2014

Cena: 3,5 miliardy eur (90 miliard korun)

Počet satelitů: 30

Galileo bude vysílat pět druhů signálu - zdarma dostupný veřejný, kódovaný pro komerční využití, zabezpečený signál například pro přesnou navigaci letadel nebo vlaků, signál pro pátrání na moři a v nehostinných oblastech a šifrovaný pro potřeby evropských států.

Na Galileu se vedle členských států EU podílejí také USA, Čína, Izrael, Ukrajina, Indie, Maroko a Jižní Korea.

Galileo je projekt, který vyvíjejí Evropská unie společně s Evropskou kosmickou agenturou (ESA). Hlavním důvodem pro jeho vybudování je snížit závislost na americkém systému GPS a pokrýt signálem nové oblasti, například sever Evropy.

Systém poskytne stejné služby jako americká konkurence, tedy především navigaci řidičům. Vedle toho navíc dokáže přijmout nouzové signály z lodí, letadel i od jednotlivců. Důležité jsou pro Galileo nadstavbové aplikace. S těmi bude možné sledovat na dálku kontejnery, monitorovat a ovládat mýtné systémy či provozovat technologie na kontrolu zemědělské výroby.

Oproti GPS nabídne Galileo i větší datový tok a přesnost. Zatímco GPS dokáže být přesný s odchylkou 15 metrů, v případě Galilea se mluví o jediném metru. Spoluprací obou systémů pak bude možné dosáhnout ještě o řád vyšší přesnosti.

Galileo se usídlí v Holešovicích

Pro novou centrálu nabízí Praha Evropské unii volnou budovu bývalé Konsolidační agentury na Nábřeží kapitána Jaroše v Holešovicích. V prvních pěti letech bude unie platit jen symbolický nájem ve výši jednoho eura, po pěti letech pak 75 procent běžného tržního nájmu.

Družicový systém Galileo za 3,5 miliardy eur (asi 90 miliard korun) by měl začít plně fungovat v roce 2014. Řídící agentura by se však mohla z Bruselu stěhovat již v polovině příštího roku. Zatím jsou na oběžné dráze pouze dva satelity, celkem jich má být třicet. Pro plné spuštění systému jich bude stačit osmnáct.

Trnitá cesta Galilea

Projekt evropského navigačního systému Galileo byl v EU odsouhlasen v roce 2002, jeho spuštění bylo plánované na rok 2010.

Původní termín je ale nyní o čtyři roky posunutý. Zúčastněné firmy se totiž nedokázaly včas dohodnout na financování a ani na tom, kdo bude nový systém technologicky koordinovat.