Děti do čtrnácti let nejraději hrají online hry, chatují se svými kamarády nebo píši blogy.

Děti do čtrnácti let nejraději hrají online hry, chatují se svými kamarády nebo píši blogy. | foto: Profimedia.cz

Evropské děti se internetu nebojí. Využívají ho dokonce i k učení

  • 4
Děti jsou dobře informovány o potencionálním nebezpečí, se kterým se mohou setkat na internetu či při používání mobilního telefonu. Vyplývá to z podrobného průzkumu Evropské komise, kterého se zúčastnilo všech sedmadvacet členských zemí.

Dle průzkumu se největší oblibě mezi dětmi těší online hry, surfování či chatování s přáteli. Na webu se ale děti kromě zábavy věnují dokonce i sebevzdělávání.

Hraní her je velmi populární zejména u mladší věkové skupiny, a to bez ohledu na pohlaví. Mezi staršími dětmi hry preferují spíše chlapci, zatímco dívky upřednostňují spíše sociální aktivity jako chatování s přáteli, přispívání do diskusních fór či psaní osobních deníků – blogů.

Starší tráví na internetu každý den

Průzkum dále uvádí, že mladší věková skupina (9-10 let) se na internet připojuje přibližně třikrát nebo čtyřikrát týdně a stráví na něm hodinu až půl druhé hodiny denně. Starší děti (12-14 let) pak u internetu prosedí každý den v týdnu dvě až tři hodiny. Vášniví hráči online her počítač opouští dokonce po třech až pěti hodinách.

Školáci také přiznali, že internet používají pro řešení domácích úkolů či hledání v encyklopediích. V porovnání s nesčetným množstvím zábavných možností na internetu však vzdělávání jako účel připojování se na web pochopitelně zaostává.

Hrozby internetu děti nezaskočí

S internetem se děti učí zacházet samy, o nových nebo zajímavých stránkách či funkcích se často dozvídají od svých vrstevníků, zřídkakdy pak od rodičů nebo ve škole. Navzdory tomu, že jde prakticky o samouky, jsou si děti vědomy nebezpečí, které na ně při brouzdání internetem číhá. Vědí o problémech šíření virů, spamů; snaží se vyvarovat kontaktu s neznámými osobami.

Mnoho ze zúčastněných přiznalo, že se muselo potýkat s nějakým problémem – někteří uvedli, že se stali terčem zastrašování či se osobně setkali s neznámými osobami. „Domluvili jsme si schůzku na nádraží a ukázalo se, že to byl 44letý odporný muž, proto jsem odešel,“ svěřil se třináctiletý chlapec z Dánska.

Když se naskytne problém, dítě se ho snaží držet v sobě a nikomu se nesvěřovat. Pokud se o něm někomu odhodlá povědět, často jde o kamaráda, nikoliv o rodiče. Konzultace s matkou nebo otcem přichází v úvahu jedině tehdy, pokud se dotyčný nachází v krajní situaci a opravdu si neví rady.

Pro děti na „starém“ kontinentě jsou nová média samozřejmostí

Internet a mobilní telefon jsou běžnou součástí života téměř každého Evropana – nyní už i u těch nejmladších. Zatímco rodiče se snaží svým ratolestem kontrolovat a nějakým způsobem limitovat čas strávený surfováním na internetu, používání mobilu nechávají výhradně na dětech. Ty „o sto šest“ posílají textové zprávy svým kamarádům a pokud musí kontaktovat rodiče, raději zavolají.

Průzkum Evropské komise oficiálně potvrdil to, co už se v tuzemsku a sousedních státech děje delší dobu – největší starosti si děti dělají o to, aby měly dost vysoký kredit na své předplacené kartě, internetové připojení bylo dostatečně rychlé a počítač byl pokud možno bez virů.

Průzkum prověřil především rodiče

Podle výsledků se používání internetu mezi nejmladšími v jednotlivých evropských zemích navzájem neliší. Děti o hrozbách moderní komunikace vědí a problémům se snaží předcházet. Několikastránková listina poznatků, ke kterým se po tříměsíčním zkoumání dospělo, jasně odráží postoj dětí k internetu a službám s ním spojeným.

Průzkum Eurobarometr si Evropská komise nechala vypracovat, aby se ukázalo, jakým způsobem používají děti internet a mobilní telefony. Nejvíce se zaměřil na to, zdali je rodiče dobře informují o úskalích a bezpečnostních rizicích internetu a do jaké míry jsou nová média součástí jejich života.

Ankety se zúčastnilo všech sedmadvacet členských zemí EU a také Norsko a Island. Eurobarometr zkoumal děti ve věku 9-10 a 12-14 let.