EuroTel počítá do statistik i mrtvé duše

Jaký je vlastně rozdíl v počtu klientů mezi EuroTelem a RadioMobilem?
Za carského Ruska byly mrtvé duše pojmem obdobným, jako dnes tunelování. Tehdy totiž banky braly v zástavu půjčky nevolníky - a evidence nevolníků probíhala jednou za 14 let. Výhodným obchodem se tehdy staly převody papírových zástupů nevolníků - jmen zemřelých, kteří byli ovšem stále v soupisu majetku. A tak vznikly legendární mrtvé duše.

Dnes pojem mrtvé duše označuje stále totéž: něco, co v papírech je a ve skutečnosti není.

Jak se již delší dobu veřejně šuškalo, na problém mrtvých duší se narazilo u EuroTelu: společnost EuroTel totiž hlásí počty svých zákazníků jako absolutní číslo lidí v evidenci - tedy i zákazníky odpojené pro neplacení nebo zákazníky, kteří již dále služeb EuroTelu nevyužívají.

Problém oficiálně vyplul na povrch díky SPT Telecom, který má akciová společnost se státním podílem povinnost oznamovat svoje finanční výsledky. Letos EuroTelu pěkně zavařil, když oznámil, že jeho podíl v EuroTelu mu přinesl 6 miliard Kč - to není málo. Další ránu zasadil tento týden, když oznámil, že EuroTel má 392 tisíc klientů. EuroTel sám přitom uvádí o více než devadesát tisíc více: 483 000 klientů.

Problém totiž je v tom, co je a co není klient - EuroTel za svého klienta považuje i člověka, který faktury neplatí nebo již služeb sítě nevyužívá. Oproti tomu jeho konkurent RadioMobil se dušuje, že počítá v čistých duších a udává přes 225 000 klientů.

Jak se ukazuje, rozdíl mezi uživateli sítě GSM u společnosti EuroTel a RadioMobil se pomalu stírá (ale opravdu jen pomalu) - EuroTel by tedy měl mít okolo 320 000 aktivních klientů sítě GSM Global a RadioMobil okolo 230 000 aktivních klientů. Rozdíl necelé třetiny je pro RadioMobil jistě povzbudivý, na druhou stranu EuroTel si vede velmi dobře a progresivně - bez boje se nevzdává.