V odborných kruzích se samozřejmě sítě páté generace řeší už delší dobu, pro nás to ovšem bylo první nahlédnutí do mobilní budoucnosti. Navíc nebylo příliš konkrétní, protože jednotlivá technická řešení, na kterých budou příští mobilní sítě stát, jsou teprve ve vývoji a na začátku je také celý proces standardizace sítí 5G.
Během dvou dnů prezentací, z nichž většina by nebyla pro běžné publikum příliš stravitelná, jsme ovšem pod pokličku mobilní budoucnosti tu a tam nahlédli.
LTE jako základ
Na první pohled nečekejme žádné drastické změny. Technicky budou sítě příští generace vycházet ze současné podoby LTE. Budou jakousi postupnou evolucí těchto sítí. „Sítě páté generace mají být tou opravdovou cestou k propojené společnosti. Přinesou například lepší konektivitu pro nepřeberné množství zařízení. Umožní velmi vysoké přenosové rychlosti na malé vzdálenosti nebo extrémně úspornou komunikaci nízkými rychlostmi. Sítě proniknou do více oblastí než dnes. Hlavní rozvoj přinesou v oblasti machine-to-machine komunikace a internetu věcí,“ představil nám v krátkém rozhovoru celou ideu 5G Johan Wibergh, šéf síťové divize Ericssonu.
V prezentacích z hlediska vlastností 5G zaznělo, že sítě mají nabízet přístup bez omezení kdekoli, kdykoli, pro kohokoli a pro cokoli.
Potřebám sítí bude odpovídat i technika. Zástupci Ericssonu to sice neříkali příliš nahlas, ale základ, který si budou operátoři nakupovat, bude v podstatě stejný jako u LTE, možná půjde v mnohých oblastech jen o softwarový upgrade. Výrobci síťové infrastruktury totiž pochopili, že z operátorů v tak krátkém sledu, tedy zhruba po osmi letech od startu LTE, znovu enormní částky „nevyrazí“. Rozdíl bude v konečné technice „v poli“. Mnohem větší důraz bude kladen na malé základnové stanice.
Ericsson už dnes v tomto ohledu disponuje širokým základem, v jehož rámci nabízí současné technologie. Jednou ze specialit firmy je například pouliční lampa kombinovaná s plnohodnotnou BTS. Krasavec do historického centra města to rozhodně není, ale v moderních metropolích může tato trochu nezvyklá „lampa“ úspěšně na ulici splynout s okolím. Kromě LED světla je tato sestava schopna poskytovat signál téměř kteréhokoli typu mobilní sítě. Podobně jako pouliční lampa mohou fungovat třeba i reklamní poutače.
Dnes je to spíš ukázka možností, v budoucnu ovšem budou podobná zařízení velmi důležitá. Hlad po vysoké kapacitě a nutnost v některých případech zaručit jistou úroveň služby totiž bude vyžadovat více přípojných míst, která snáze obslouží uživatele.
Jedním z dalších takových řešení je miniaturní mikro-vysílač. Ten je určen do vnitřních prostor, ve kterých se pohybuje větší množství lidí. Zajímavostí tohoto řešení je, že se z hlediska správy všechny vysílače dohromady chovají jako jedna základnová stanice. To operátorovi šetří čas a usnadňuje práci s frekvenčním spektrem, které bude stále cennější.
V roce 2020 očekává Ericsson s nástupem 5G sítí až tisícinásobný nárůst objemu přenesených dat v porovnání se současností. Připojených zařízení bude desetkrát až stokrát více, přitom by se měla snížit latence sítí asi na pětinu a přenosové rychlosti pro uživatele mohou stoupnout až stokrát. To vše zní opět téměř neuvěřitelně, ale mobilní svět už dokázal, že dovede dělat rychlé skoky kupředu.
Podle Johana Wibergha je ovšem důležité nástup 5G sítí neuspěchat. „Na trhu jsou hráči, kteří chtějí s 5G přijít v podstatě co nejdříve. Typicky jde o ty, kteří momentálně prohrávají závod ve 4G a v další generaci vidí šanci, jak se znovu uchytit,“ komentoval obchodní pohled šéf síťové divize.
Konečně vydrží baterie
Sítě 5G by mohly uživatele zaujmout i dalším nečekaným způsobem. Mohly by totiž výrazně prodloužit výdrž baterie koncových zařízení, tedy třeba smartphonů, ale i dalších druhů elektroniky. I když ve skutečnosti to také nebude tak jednoduché a jednoznačné. 5G sítě mají umět intenzivní a extrémně rychlé datové přenosy na krátké vzdálenosti. To znamená, že zvládnou vyšší přenosové rychlosti než LTE, ale jen blízko u základnových stanic.
I proto jich bude potřeba tolik. Na velkou vzdálenost je totiž taková intenzivní komunikace energeticky náročná, z hlediska uživatele to znamená rychlé vybíjení baterie jeho smartphonu. Zjednodušme tedy situaci: 5G nabídnou vyšší rychlosti při možná stejné spotřebě jako 4G. Ale smartphone tím samozřejmě energii ušetří, protože velké objemy dat bude přenášet kratší dobu.
Ne všechna data ovšem musí v budoucnu nutně putovat přes tyto rychlé kanály. Naopak, pomalá komunikace (třeba ta, která stačí pro odesílání notifikací z aplikací), by měla být v případě 5G extrémně úsporná. Je otázkou, nakolik toho budou schopny budoucí smartphony (či co to vlastně budeme používat) využít. Tato novinka totiž míří hlavně na nové typy zařízení, na různou nositelnou techniku, na senzory a čipy, které budou mít na všemožných místech na starosti funkce, které si dnes možná nedovedeme ani představit.
Sítě 5G by například měly být jednou z cest, která umožní uskutečnit zásadní změny v automobilové dopravě. Právě různé automatické systémy řízení vozů, komunikace mezi auty navzájem, mezi auty a dopravní infrastrukturou a celé řízení infrastruktury by měly snáze fungovat díky 5G sítím. Na 5G se má spoléhat třeba i budoucí zdravotnictví. A to nejen tak, že o nás budou senzory leccos hlásit přímo lékařům, ale i z hlediska možností lékařských zákroků. Už dnes se řada operací provádí za pomocí robotů, v budoucnu by pak takové roboty mohl ovládat lékař třeba z druhého konce Evropy.
Nejdůležitější je software
Díky vysoké přenosové kapacitě pak zaznamenají velký boom cloudové služby. To vše ovšem také znamená, že výrazně vzroste naše závislost na všudypřítomném a kvalitním mobilním připojení. Už dnes často bereme internetové připojení za absolutní samozřejmost, v budoucnu bude tento trend ještě výraznější. Konektivitu bude potřebovat prakticky každý a téměř pořád.
Jestliže spolu má komunikovat celá řada věcí, které tak dosud nečiní, budou zapotřebí i nové standardy. „Internet věcí je oblastí, kde budeme zcela jistě potřebovat nové a jasně definované protokoly. Standardizace je jedna z oblastí, ve které jsme velice silní a můžeme v tomto směru k rozvoji velmi přispět, umíme přinést vhodná řešení,“ vysvětlila nám viceprezidentka Ericssonu Helena Normanová. „Ale zdaleka ne vše je potřeba standardizovat, musíme ponechat dostatečnou volnost pro další rozvoj,“ dodala.
I v oblasti standardů hovoříme stále častěji o standardizaci v softwarové oblasti, nikoli jen v oblasti hardwaru. Ten bude hrát čím dál menší roli, bude pouze prostředkem k tomu, aby fungovaly veškeré moderní služby, nikoli jejich základem. Helena Normanová to potvrzuje: „Síťová infrastruktura z hlediska hardwaru představuje asi 40 % našich příjmů, ale i u tohoto hardwaru je dnes důležitější softwarová stránka,než samotné ‚železo‘. Dalších 40 % tvoří služby s infrastrukturou sovisející (instalace, správa, poradenství, návrh sítí, integrace a podobně). Zbylých 20 % tvoří nové směry, do kterých investujeme a jejichž důležitost bude v postupně stoupat,“ nabídla pohled na to, jak mění současné a budoucí nároky i fungování samotné firmy.
Je potřeba změnit internet
Sítě páté generace budou vyžadovat i další změny. Je určitě jasné, že datový provoz, který vygenerují naše domácí čidla, která například budou hlídat zalévání květin, má jinou důležitost než provoz, který bude nutný na zajištění fungování dopravní infrastruktury nebo pro provedení operace na dálku. Johan Wibergh v tomto případě hovoří o předvídatelnosti v internetu.
Jde o to, že chování internetového provozu by mělo být předvídatelné a řízené tak, aby právě kriticky důležitá data vždy měla patřičnou prioritu, a to i při náhlých zvýšeních nároků na kapacitu. Nejde tedy o změnu internetu jako obsahového média, ale o změnu řízení sítí, které mají celý provoz na starosti. Ty budou muset fungovat ještě chytřeji než dosud, v této souvislosti se často hovoří o softwarově definovaných sítích.
Změna nastane i v chování mobilních operátorů. Jaká přesně bude, to se jen těžko odhaduje. Helena Normanová nám jen zopakovala to, co už jsme z úst představitelů Ericssonu jednou slyšeli. Dnes se v podstatě operátoři děli na tři typy. Jedni budou nabízet pouze kapacitu svých sítí a další služby monetizovat nehodlají, druzí budou ve svých sítích přeprodávat služby třetích stran a třetí na svých sítích budou co nejvíce prosazovat vlastní služby. „Neříkáme, že by některá z těchto strategií měla být správná, nebo špatná. Jsou velmi rozdílné a časem se tak budou lišit i ty společnosti. Takový trh bude mnohem komplexnější, mnohem komplikovanější, hůře mu půjde rozumět. Ale bude zajímavější,“ komentuje změny Helena Normanová.
Změnit se budou muset i prodejci síťové infrastruktury jako Ericsson. Jak jsme již zmiňovali, blíží se doba, kdy dostupné mobilní připojení bude naprostou samozřejmostí a síť bude jen tou nezbytnou nutností. Teprve další různé služby a různá řešení budou tím, za co budou zákazníci ochotni platit. U Ericssonu vědí, že jen prodejem síťového hardwaru a službami s tím souvisejícími se dlouhodobě neuživí.
„Současné změny v zavádění technologií budou znamenat zásadní obrat v našem odvětví, určitou další průmyslovou revoluci. V takových případech se už často ukázalo, že firmy, které jsou úspěšné v první fázi, tedy ustavení určité technologie, bývají zřídka úspěšné v druhé fázi, kdy už je technologie jen základem a vše ostatní na ní staví. Hra se změní a ta velká společnost má se změnou problém. My pracujeme na tom, aby se nám to nestalo. Máme mnoho informací o tom, kam svět směřuje a budeme se snažit zůstat relevantní i s tím, jak se bude měnit svět, naši zákazníci a požadované služby. Bojíme se toho, že se nestihneme měnit dostatečně rychle, zároveň však v pravý čas,“ okomentovala největší rizika pro budoucnost Ericssonu Helena Normanová.
