EDGE není jenom rychlejší kódování

  • 2
Oba naši přední operátoři Eurotel i T-Mobile vlastní licence na pásmo vyhrazené pro síť třetí generace UMTS. Eurotel má 1xEV-DO a T-Mobile má již od listopadu EDGE. Co je EDGE? Je to mezistupeň mezi 2G a 3G?

Eurotel však na počátku měsíce srpna spustil tolik očekávanou síť 1x EV-DO, nabízející vysokorychlostní přístup k internetu. T-mobile se záhy nechal slyšet že v brzké budoucnosti hodlá nabídnout rychlá data na bázi technologie EDGE, čehož dostál, a tuto technologu implementoval a nakonec i komerčně spustil.

O technologii EDGE se  hovoří jako o významném mezikroku v přechodu od GSM k systému UMTS založeném na technologii WCDMA (Wideband Code Division Multiple Access). Jedná se tedy opravdu  mezistupeň 2G a 3G technologií? 

 

obrazky edge


Obr.1.: Vývoj mobilních technologií směrem k 3G. (zdroj: Siemens)

EDGE  (Enhanced Data Rates for Global Evolution)

EDGE  používá modulaci GMSK, se kterou pracuje i systém GSM/GPRS, ale zavádí i pokročilejší modulaci 8PSK, což je jedním z aspektů zvyšující přenosovou rychlost uživatelských dat. Zvýšení rychlosti se obecně připisuje kombinaci nových režimů kódování a modulace. Důležité jsou ovšem také lepší vlastnosti přizpůsobení kódování k proměnlivé kvalitě radiového kanálu. Základní vlastnosti GSM radiového rozhraní, jako frekvence, šířka pásma 200 kHz a TDMA struktura zůstávají nezměněny.

Co se skrývá pod označením EDGE:

- ECSD (z ang.Enhanced Circuit Switched Data) –  přenos dat na bázi spojování okruhů, využívající  vyspělejších technik systému EDGE a sřetězení  timeslotů obdobně jako tomu je u HSCSD
- EGPRS (z ang. Enhanced General Packet Radio Services) – zdokonalený přenos dat v paketovém režimu, vycházejí ze systému GPRS

Většinou pokud hovoříme o technologii EDGE, máme na mysli právě zmiňovaný paketový režim EGPRS , kterému je věnována hlavní pozornost, zatímco ECSD je považováno jako okrajová záležitost a to zejména operátory.

EGPRS

Vyšší  kódová schémata zajišťují možnost přenosu takového množství uživatelských dat, které nemůže nabídnout modulace GMSK. Devět rozličných modulačních a kódových schémat  umožňuje přenášet data rychlostí od 8.8 kbps až po 59.2 kbps vztaženo na jeden timeslot. Jednoduchou matematikou se tedy dostáváme k teoretickému maximu přenosové rychlosti dat této technologie, které činí po vyhrazení 8 timeslotů  úctyhodných  473.6 kbps (8 x 59.2 kbps).

V praxi je však propustnost dat odvozena od aktuálního počtu alokovaných timeslotů a zvoleného typu kódování (MSC), které se dynamicky s maximální snahou snaží přizpůsobit  aktuálním přenosovým podmínkám na radiovém rozhraní. 

obrazky edge 

Obr.2.: Přenosové rychlosti GPRS a EDGE (zdroj: Siemens)


Z hlediska nejvyšších přenosových rychlostí bychom mohli systém EDGE zařadit po bok  technologií 3G,

které počítají s přenosem dat od 144 kbps a výše. EDGE by tedy mohl poskytnout  podporu   služeb sítí 3G v oblastech, ve kterých nebude dostupné pokrytí systémem 3G (UMTS).

Standard EDGE také počítá s podporou přenosu hlasu s využitím AMR kodeku, který rovněž přispívá ke zvýšení kapacity systému. AMR je  zkratka  pro Adaptive Multi Rate, vyjadřující techniku komprese řeči v systému UMTS, která je  adaptivní pro různé režimy provozu a přenosové podmínky.

Implementace systému EDGE do stávajících sítí GSM/GPRS se jeví poměrně jednoduše. Spočívá především v softwarovém upgrade subsystému (BSS) základnových stanic GSM/GPRS, a využívá entit doplněných do architektury GSM  již v rámci implementace GPRS.

GERAN  (GSM/EDGE Radio Access Network)

Standardizaci a harmonizaci radiové přístupové sítě GERAN  zastřešila organizace 3GPP. Standard definující radiovou část sítě pod tímto označením má dva hlavní cíle:

- Zaměřit se na GSM/GPRS/EDGE a UMTS paketové služby a jejich harmonizaci (především co se týče kvality poskytovaných služeb QoS)
- Sjednotit rozhraní s jádrem sítě UMTS (Iu tj. jak Iucs i Iups). 

GERAN  představuje radiovou přístupovou síť (RAN z ang. Radio Access Network) s výše zmíněnými charakteristickými rysy EDGE ( jako jsou režimy modulace a kódování), která by měla zajišťovat i připojení k UMTS jádru sítě, čímž vytváří i přístupovou síť UMTS,  a tudíž musí umožnit  podporu služeb 3G.

Tato definice má hned několik důsledků pro paketový režim přenosu dat:

- Všechny třídy QoS definované pro UMTS aplikovat také na GERAN.
- Definované QoS třídy  dávají možnost k podpoře AMR kodeku , což nabídne zlepšení kvality hlasových služeb a  kapacity sítě.
- Tzv. „hladký“ přechod mezi UTRAN (přístupová síť UMTS z ang. UMTS Terrestrial Radio Access Network) a GERAN  v rámci služeb  na bázi CS (Circuit Switch ) a PS (Packet Switch)

Krom výše uvedených schopností, GERAN zajišťuje i  zpětnou kompatibilitu s GSM/GPRS skrze A (BSC – MSC) a Gb (BCS/PCU – SGSN) rozhraní.

obrazky edge 

Obr.3.: Rozhraní mezi GERAN & UTRAN & Core Network (zdroj: 3GPP TS 43.051)

Co říci závěrem

GERAN by měla být schopna nabídnout  stejné služby jako WCDMA ve spojení s jádrem sítě. Paralelní souběh těchto technologií si klade za cíl zvýšit systémovou kapacitu pro služby  real-time a tzv. best-effort a lze tedy říct, že svým způsobem konkuruje i technologiím navrženým pro sítě  třetí generace jako jsou UMTS a cdma2000.

S návrh na zdokonalení systému GSM/GPRS za účelem dosažení vyšších přenosových rychlostí přišla firma Ericsson, která ho předložila v roce 1997 ETSI pod označením EDGE. Tento standard byl přijat i konsorciem UWCC (Universal Wireless Communications Consorcium)  a stal se součástí normy UMC-136, což je standard technologie pro sítě 3. generace znám pod označením  IMT-SC  (Single Carrier) : UWC.