Toto vyprávění je psáno pod dojmem probdělých nocí a horečné práce na rekonstrukce hlavního serveru. Pokud vám právě zhavaroval váš pevný disk, nečtěte dále. Pokud vám včera šéf zamítl výdaje na zálohovací jednotky, vytiskněte si tento článek a žádost opakujte. Neberte jej jako technologický elaborát, ale spíše jako černý humor s nejasným určením...
Pro příběh, jako je tento, by musel hollywoodský scénárista křečovitě ohýbat a deformovat svoje myšlenky, aby dostal tak neuvěřitelnou směsku náhod, jaká předcházela havárii našeho serveru. Jak to?
Především nám prořídly řady techniků - Petra Mitošinku skosila horečka, Michal (tedy FUF) jel na víkend domů a Jakub Olexa je na Tchaj-wanu. Kromě toho jsme nedávno museli zrušit kompletní zálohování hlavního serveru Diana na Karin - na Karin nebyla kapacita. Výpadek měl trvat jen krátce - do konce ledna, než bude nainstalován nový server Diana 2. To byla správná chvíle pro přesilovou hru našeho dosluhujícího serveru.
V sobotu se v něm z dosud neznámých příčin rozhodl stávkovat pevný disk - došlo u něj k poškození filesystému. To začalo jako malá chybička a postupně se šířilo, jak "něco nakopávalo" další části disku. Ještě v sobotu jsem se divil, že hlavní stránka Digitu ukazuje výpis adresáře a uložil jsem si za povinnost vynadat Honzovi Březinovi, že si doménu nenechal přesměrovat na Grafiku, když to chce zrušit.
V neděli mi napsal čtenář ze Slovenska, že si nemůže přečíst jeden článek. Měl jsem chuť jízlivě mu odpovědět, že to chce pustit prohlížeč nebo zapnout monitor. Pak jsem se pro jistotu podíval na jím poslané URL. Článek tam nebyl. Podíval jsem se do rubriky. Rubrika Mobil serveru tam také nebyla. Podíval jsem se na titulní stránku - ta tam byla, ale obsahovala chyby v kompilaci SSI. Zanadával jsem na blbouny, kteří něco předělali, aniž by to udělali pořádně a hlavně mi to řekli. Požádal jsem server o spojení - server moji zdvořilou žádost přešel mlčky.
Tehdy nezbylo, než zavolat FUFa a vyrušit jej z tepla rodinného krbu. Jenže FUF se zapřísahal, že na nic nesahal a o ničem neví. Byla něděle, krátce po poledni. Zavolal jsem Péťu domů, jestli on snad ve svém horečnatém stavu měnil něco na Dianě. Mdlý hlas na druhé straně telefonního sluchátka mne ujistil, že žádná změna se nekonala. Pak padla kardinální otázka: proč tedy na serveru je jen titulní stránka a já se nemohu připojit?
Penicilin hadr - Petra okamžitě přešel jeho malátný a horečnatý stav a hladinu adrenalinu doplnil v okamžiku, kdy zjistil, že server Diana se nezná ani k účtu ROOT. Rozhodl se - nemoc nenemoc - vyrazit do kanceláře a podívat se na server osobně, co že se děje.
Další smůla - vykradené auto. Jakýsi mazák sebral polovinu autorádia (čelní panel má Petr vždy u sebe) a dvacítku triček Mobil serveru. Prima lup - tím autorádiem se nenechme zmást, zloděj šel najisto po tričkách...
V kanceláři zjistil, že disk hlásí svých 6GB free, to již bylo dílo zkázy téměř dokonáno. Diana po restartu nenabootovala - nebylo co bootovat. Petr ji odpojil a zavolal FUFovi, že jeho víkend u rodičů předčasně končí a aby klusal na rychlík. Pak se s celým serverem odstěhoval na Strahov, kde jej s Honzou začali rozebírat a zkoumat do doby, než přichvátal FUF. Já jsem mezitím dorazil do kanceláře a na svoje Win98 jsem instaloval Personal Web Server z Option Packu 4 a nakonfiguroval jsem jej na IP adresu původní Diany tak, aby servíroval omluvnou stránku. Z Pentia II na 450 MHz se rázem stal pozvolný ploužák. Až později jsem zjistil, že neustálé hlášení Server too bussy způsobuje Personal Web server, který má nastavený limit 11 konexí, kterýžto jsem neuměl změnit. Stáhl jsem freeware OmniHTTPd, nastavil jsem na něm limit 500 klientů a hlášení Server too bussy zmizelo.
Renovace nebyla radostná. Ukázalo se, že zrcadlový disk zálohující hlavní disk je rovněž zasažen chybou a některá data nepůjde vůbec obnovit. V praxi to znamenalo ztrátu některých dat - naštěstí ne těch viditelných. Scripty, dále logy za prosinec a leden, uživatelská nastavení a spousta dalších podobných věcí vzala za své.
Dianu 2 nainstalovali chlapci do NetForce pozdě k ránu - dual Celeron se dvěmi záložními disky ale instalovali do pozdní pondělní noci, kdy se mohly některé služby Mobil serveru rozjet. Ještě v neděli v noci stihli podruhé vykrást Petrovo auto stojící na Strahově. Zloděj měl smůlu - už nebylo co vzít.
Další dodávky záloh a instalace následovaly v úterý odpoledne po nutném krátkém spánku. Tím se podařilo většinu životně nutných funkcí obnovit.
Co se dalo udělat více, aby se něco takového nestalo? Inu, především to je jasný důkaz toho, že zálohovat na jiný disk ve stejném počítači je zajímavé, ale ne samospasitelné. Znamená to jasný poukaz na to, že se bude muset utratit pětimístná suma za páskovou zálohovací jednotku. Znamená to, že ačkoliv jste si jisti, nemusí být čím - váš postřeh na chvíli poleví a vaše data již nejsou mezi námi. Jak VY zálohujete vaše data? Co váš firemní server? Zrcadlíte alespoň disk? Nebo věříte na svoji fortunu? Opravdu si myslíte, že vám úspora 50 000 Kč za pořádnou páskovou mechaniku stojí za těch pár dní strachu?
Poučení: data nejsou nikdy bezpečná, protože se dějí i takové náhody, které nejsou k uvěření.
