Obliba Dračího doupěte neboli Dungeons and Dragons (DrD), této klasické hry na hrdiny, u nás trvá již přes deset let. Je to jednoduché a působivé: sejde se pár hráčů, jeden z nich předem připraví legendu hry, hráči se "převtělí" do jednotlivých postav příběhu a pak již (většinou celý den či noc) podstupují souboje s imaginárními nestvůrami, řeší složité hádanky a v závěru hry většinou splní zadaný úkol. Později může hra pokračovat další epizodou s týmiž nebo drobně obměněnými postavami. Počítačových verzí Dračího doupěte existuje celá řada, na PDA si jeho variantu můžeme zahrát díky firmě Mythological. Druhá verze její hry Dragon Bane je k dispozici uživatelům obou hlavních platforem - PalmOS i PocketPC.
Dragon Bane II je, aspoň co se PalmOS týče, poměrně výjimečným jevem. Většina her na této platformě se vyznačuje jednoduchou, zpravidla dvojrozměrnou grafikou, RPG strategie nevyjímaje; příčinou jsou relativně menší displeje a nižší rozlišení, typické pro většinu PalmOS přístrojů. Prostředí Dragon Bane II vypadá na první pohled úplně jinak: třírozměrná grafika je i při rozlišení 160x160 bodů velice věrná, využívá tzv. first-person view (prostředí hry sledujeme očima hlavní postavy) a přestože po nějaké chvíli může vyznívat poněkud jednotvárně, patří k tomu nejlepšímu, co je v současnosti na Palmech v herním software k vidění. Princip grafické stavby hry přitom není žádná věda: na pozadí se promítají předdefinované obrazce (otevřená krajina, zdi městských domů nebo stěny podzemních chodeb) nahlížené ve dvou úrovních vzdálenosti. Kvalitní grafika se samozřejmě projeví ve velikosti aplikace, která skutečně stojí za to: barevná verze zabere přes 1,3 MB paměti.
V současné době si zájemci mohou vybrat mezi dvěma epizodami hry. První z nich, Return of Kra'an, je součástí základní verze, druhou (Princess Demelza) si lze přikoupit. Ze zkušenosti doporučuji zahrát si nejdříve prvně jmenovanou epizodu - je podstatně jednodušší a existuje k ní lepší dokumentace.
Obě epizody začínají setkáním s králem říše, ohrožované zlými silami. Ten seznámí hráče s aktuálním problémem (drakem ohrožujícím existenci království, resp. únosem královy jediné dcery) a dobrodružství může začít.
Nejprve je zapotřebí zvolit tým, který se do akce pustí. Hra začíná ve městě, v jehož hostincích vysedávají potenciální dobrodruzi a čekají na výzvu k následování. Jak je v DrD zvykem, setkáme se zde s bojovníky, zlodějíčky, kouzelníky všeho druhu, trpaslíky apod. - je zapotřebí sestavit tým postav tak, aby se jednotliví členové svými vlastnostmi vzájemně doplňovali. Jednotlivé členy party lze během hry libovolně vyměnit, ve skutečnosti to ale udělá málokdo; jakmile dobrodruzi získají určité zkušenosti s bojem proti nepřátelům, zvýší se jejich síla, obratnost, kouzelné schopnosti a další potřebné vlastnosti natolik, že by hráč výměnou postav zpravidla nic nezískal.
Na to, jak skrovné prostředky měli vývojáři pro PalmOS k dispozici, odvedli skutečně precizní práci, především co se detailů hry týče - kromě toho, že během hry neustále běží virtuální herní čas, díky němuž přesně víte, jaký je den v týdnu a kolik hodin právě odbilo, se na nočním nebi objevuje například Polárka nebo Měsíc v jednotlivých fázích. A právě na detailech DragonBane II často stojí, protože všechny jmenované podrobnosti mohou hrát v příběhu značnou roli. Na svých cestách mohou postavy sbírat nejrůznější předměty nebo třeba ovoce se stromů, většina těchto věcí jim pravděpodobně bude někdy v budoucnu k užitku. Z hlavního herního okna můžete přepínat do mapy (na ní vidíte pozici postav a důležitých objektů v aktuální lokalitě) či do okna obsahujícího informace o jednotlivých postavách.
Jakmile sestavíte tým, můžete se vydat za dobrodružstvím. Oslovujte náhodné kolemjdoucí, vyptávejte se personálu v městských hostincích, sledujte nápisy na zdi - tam všude se skrývají rady, kam by se vaše parta dobrodruhů měla vydat. Pamatujte ale, že bezpečí končí za hradbami města nebo před dveřmi některé z jeho četných podzemních chodeb. Tam již dříve nebo později narazíte na příšery, se kterými se budete muset utkat. Vývoj hry probíhá podle klasických schémat DrD - v počátečních fázích na vaše hrdiny čekají méně nebezpečné nestvůry, s nimiž se dokáže vypořádat i naprostý zelenáč; jak rostou vaše zkušenosti a tedy i schopnosti, zlepšuje se i úroveň nepřátel. Také princip boje je technicky podobný Dračímu doupěti: souboje probíhají v jednotlivých kolech, hráč má možnost zvolit postup každé z postav v každém kole zvlášť.
Obě dosud vytvořené epizody hry jsou poměrně dlouhé a ve srovnání s jinými hrami na Palm platformě mimořádně obtížné. Tady se skrývá jedno z hlavních úskalí Dragon Bane: při troše smůly se z napínavé hry může rychle stát slušná nuda. Představte si, že jste v bludišti s mnoha sty metry tmavých chodeb, cesta, kterou jste přišli, dávno zapadala kamením, a cesta ven spočívá v přitlačení na jedinou, ničím nápadnou dlažku, o které ke všemu nemáte ani tušení. Zpočátku vaši snahu alespoň zpestřují útočící příšery, ale postupně je všechny vybijete a následné hledání jehly v kupce sena opravdu nepatří k nejzáživnějším pasážím hry. Ještě že existuje rozsáhlé diskusní fórum na stránkách Yahoo (dostupné i z webu Dragon Bane), na kterém si desítky hráčů z celého světa vyměňují informace a vzájemně radí. Epizoda o návratu Kra'ana se tu dočkala už i kompletního průvodce, kterého lze samozřejmě považovat za nemístné zjednodušení, pro méně trpělivé hráče se však může stát nutností.
Výborná je možnost uložit až osm rozehraných situací do různých pozic (platí pro každou epizodu zvlášť). Ukládání je velmi důležité - nestvůry se obzvláště v podzemních chodbách náhodně sdružují do skupin a čas od času narazíte na komando, proti němuž vaše skupina prostě nemá šanci a její likvidaci lze předejít pouze včasným uložením pozice před útokem.
Dragon Bane II stojí 25 USD, v ceně je první epizoda, druhou získáte za doplatek 10 USD (ke stažení je trial verze s plnou funkčností, v níž se však můžete pohybovat jen v několika nejnižších úrovních). Cena pravda není nízká, ale mějte na paměti, že za ni získáte hru, kterou budete hrát klidně půl roku (tedy pokud jí nepropadnete jako někteří účastníci diskusního fóra na Yahoo, kteří patrně nic jiného celé dny nedělají :-)). Někoho může odradit přílišná náročnost, někoho velikost (cenný tip: hru lze spouštět i z paměťové karty, na ní však mohou být jen grafické soubory a vlastní herní engine, samotnou epizodu nutno nahrát do RAM - i tak ale ušetříte přes 1 MB vnitřní paměti). Po stránce grafické a logické propracovanosti však zvláště na PalmOS nemá tato hra vážnější konkurenci, navíc je výborně vyladěná (žádné fatální výjimky nebo neřešitelné situace) a určitě stojí přinejmenším za vyzkoušení.
