Dlouhodobé zkušenosti s Clié NR70V (1) - Hardware

Zatím nejnovější verze kapesního počítače od Sony patrně nenechala v klidu žádného milovníka handheldů s Palm OS. Díky integraci několika zařízení tento přístroj nabídl některé funkce známé dříve pouze uživatelům PocketPC a v některých parametrech překonal vše, co bylo dosud na trhu k vidění. Recenzí "sedmdesátky" se při jejím uvedení na trh napsalo dost, my se teď můžeme podívat, jak si vede při pravidelném používání.

 

Nejprve si ale zopakujeme základní charakteristiky přístroje:

- procesor DragonBall 66 MHz
- PalmOS 4.1
- baterie LiIon 800 mA
- paměť 8 MB ROM + 16 MB RAM (15 MB využitelných)
- TFT displej 65000 barev
- rozlišení 320x320, resp. 320x480 bodů
- virtuální Graffiti ploška
- přehrávač MP3 a videosekvencí
- digitální fotoaparát (jen ve verzi NR70V)
- zabudovaná klávesnice
- slot pro paměťovou kartu typu Memory Stick

Hardware aneb Jak funguje "skládačka" s klávesnicí

Přiznám se, že když jsem poprvé viděl na internetu fotky nového rozevíracího Clié s dvěma otočnými klouby, vůbec jsem nepochopil, jak vlastně celý systém funguje. Přitom se nejedná o žádnou vědu. V "základní" pozici je handheld zavřený a nereaguje ani na stisk vypínacího tlačítka. Po otevření před sebou máme cosi jako miniaturní notebook, jehož horní díl zabírá pouze a jedině displej, na spodním dílu se nacházejí čtyři hardwarová tlačítka společná všem přístrojům s Palm OS, rolovací tlačítka Up/Down a miniaturní Qwerty klávesnička. Pokud chceme pracovat s přístrojem o rozměrech (víceméně) standardního kapesního počítače, otočíme horní díl horizontálně o 180 stupňů, přiklopíme jej zpět na spodní díl a máme v ruce klasický handheld, který nám ovšem z ovládacích prvků nabízí jen vypínací tlačítko a otočné kolečko Jog-dial, tedy žádná hardwarová tlačítka. Uživatelé zvyklí na klasické ovládání systému kombinací tlačítek a stylusu se tedy musí přeškolit na poněkud jiný styl práce, které nemusí být každému po chuti.

Co se klávesnice týče - názory se samozřejmě mohou různit, Sony klávesnici prezentuje málem jako hlavní inovační prvek přístroje, osobně mi ale k srdci vůbec nepřirostla. Klávesy jsou neuvěřitelně titěrné - chápu, že firma chtěla dodržet klasické qwerty rozvržení a tak napěchovala celou klávesnici do pěti řad, nicméně deset kláves vedle sebe na panelu o šířce necelých sedmi centimetrů je vážně trochu moc. Ke všemu nemají klávesy prakticky žádný zdvih a k jejich stisknutí je zapotřebí vynaložit poměrně značnou sílu, takže výsledkem desetiminutové intenzivní zkoušky psaní byla slušná křeč v prstech a okamžitý návrat ke stylusu. Navíc se těžko chápe, že ačkoli pod klávesnicí zbyla na těle přístroje ještě spousta nevyužitého místa, výrobci nevytvořili zvláštní řadu numerických kláves a čísla lze zadávat pouze dvojhmaty, což je možné snad jen v klidu na stole. Nemohu si pomoci, ale graffiti je snadnější, podstatně rychlejší a pohodlnější.

Bohužel, ani hardwarová tlačítka nejsou rozhodně ideální - na rozdíl třeba od Palmů kladou při stisku značný odpor a téměř se nedají zmáčknout stylusem, což platí především o rolovacích tlačítkách Up/Down. Je pravda, že máme k dispozici Jog-dial, ten je ale umístěn úplně jinde a navíc se nehodí ke všemu - s jeho pomocí se lze posunout vždy jen o jednu položku, zatímco rolovací šipky dokážou třeba v databázích často posouvat celé stránky. Pokud ovšem s hardwarovými tlačítky chceme vůbec pracovat, musíme mít Clié rozložené, což sice není problém v klidu doma nebo v kanceláři, ale na ulici už někdy ano. Pokud je tedy někdo zvyklý držet malý handheld jen v jedné ruce a zároveň si s pomocí tlačítek třeba rychle přepínat mezi diářem a adresářem, bude si muset v některých situacích zvyknout na jiný styl práce. Odměnou mu budou vlastnosti a funkce, o kterých se "palmisté" mohli dosud nechat jen zdát.

Sluší se začít tím nejviditelnějším - displejem. Ten zabírá, jak jsme již řekli, celou přední stranu "složeného" Clié (které na rozdíl od "rozložené" podoby mimochodem výborně padne do ruky a vůbec vám nebude vadit, že je o něco vyšší a těžší než starší modely). Po problémech u předchozích typů zobrazuje "sedmdesátka" barvy naprosto věrně (o něco jasněji než Palmy 505/515). Možnosti, které s sebou přináší rozlišení 320x320, resp. 320x480 bodů, si probereme na příkladu konkrétních aplikací v samostatné kapitole.

Virtuální silkscreen neboli graffiti ploška působí elegantně, je samozřejmě podsvícená a písmo na zlomek vteřiny zanechává stopu, což není špatné pro kontrolu graffiti tahů. Nemůžu se ale zbavit dojmu, že snímací schopnosti plošky nedosahují kvalit plošek pevných - tolika "překlepů" jako zpočátku na Clié jsem se na Palmu nedopouštěl. Platí to především pro znaky s českou diakritikou. Časem si ale člověk zvykne psát precizněji a Pod silkscreenem najdeme dolní lištu se zmenšenými ikonami graffiti plošky, indikátorem stavu baterie a přítomnosti paměťové karty a hodinami. Lišta zůstává viditelná vždy, což je třeba vzhledem k hodinám velice praktické.

TFT displej Clié je slušně čitelný i na slunci, při zapnutém podsvícení pak září tak, že se Clié dá bez potíží použít jako nouzová kapesní svítilna. Jas podsvícení lze upravit a vřele doporučuji nastavit jej na střední až nižší hodnoty - na kvalitě displeje se to neprojeví ani zdaleka tolik jako na spotřebě baterie. Její výdrž mimochodem nepatří zrovna k nejlepším vlastnostem Clié - pokud si se "sedmdesátkou" hrajete často (a věřte, že pořídíte-li si ji, budete si s ní hrát zpočátku prakticky neustále :-)), raději neodjíždějte ani na víkend bez dobíjecí kolébky.


Srovnání displeje Palmu m505 a "sedmdesátky" Vlevo naplno podsvícený displej Palmu, vpravo Clié při nejnižší úrovni podsvícení...

Otočné kolečko s potvrzovacím tlačítkem Jog-dial a tlačítko Back v levé horní části přístroje slouží k pohybu mezi položkami menu či launcheru, resp. k vrácení poslední akce. Jsou to šikovné pomůcky, s Jog-dialem je však třeba pracovat citlivě a mezi dvěma otočeními kolečka vždy nechat krátkou prodlevu, aby se systém stabilizoval. Pokud vám ujede ruka a protočíte kolečko o více poloh najednou, dost možná celý handheld zamrzne a ke slovu přijde trn skrytý ve šroubovacím stylusu, s jehož pomocí lze na zadní části přístroje stisknout tlačítko pro soft reset.

A propos stylus: další drobná slabina "sedmdesátky" - je poměrně tenký, krátký a hlavně hodně lehký. Někomu to asi vyhovuje, já dávám přednost masivnějším nástrojům - robustní kovový stylus Palmu m505 mi zprvu vyhovoval o něco více. Zvyknete si ale velmi rychle a za krátký čas vám to ani nepřijde.

V části věnované hardware je samozřejmě nutno zmínit i srdce handheldu - procesor DragonBall pracující na frekvenci 66 MHz, což je dvojnásobek frekvence například nejlepších Palmů. Rychlost je znát hlavně v načítání velkých aplikací (třeba hra DragonBane II o velikosti 1,3 MB se načte za tři vteřiny, u Palmu m505 to trvalo vteřin sedm) a v prohlížení velkých databází (seznamy, alba fotografií apod.).

 


V dalším pokračování našeho článku se zítra podíváme na instalaci software od Sony a její speciální aplikace, které dostanete spolu s handheldem.