Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Ohebná, levná a nabitá za minutu. Přichází baterie budoucnosti

Je ohebná, lehká a velmi rychle nabitá. A co je nejdůležitější, je levná. Nová baterie od týmu vědců ze Stanfordské univerzity dává naději pro další vývoj elektroniky. Článek využívající vlastností hliníku a grafitu s tekutým elektrolytem však má zatím podstatnou nevýhodu: vyrábí jen nízké napětí. Tým však věří, že i tento neduh odstraní.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

D70a72n60i94e82l 41B91a57ž54a26n88t 4839770725310

Funguje to....ale neseje to....;-)

0/0
19.5.2015 6:12

M46i90l89a28n 40V87o78t61a93v37a 5714496891142

Baterie nabije mobil..... Bombaaaaaaa. To je nejaka kosmicka technologie z NASA ;-D To technologicky preskocili nekolik fází vyvoje. Ja myslel, ze nejdrive se budou nabijet akumulatory, ale dnes se uz nabiji mobily R^

0/0
13.5.2015 17:53

P98e14t94r 46N13o40v73e70k 6772112862206

mám 2 Voltovou  baterii v holícím strojku , už aby to bylo na trhu:-)

0/0
13.5.2015 10:37

J67a83n 12B55á60r16t59a 3630426328

Hmm a dát dva články do série je nenapadlo? Vždy dřív to bylo běžné (3-4 články v sérii).

+3/0
12.5.2015 23:28

M26a77r25t35i40n 83N80o43v88o14t29n18ý 7643215880785

A co takhle si prohlídnout to video?

+1/0
13.5.2015 0:06
Foto

P81a36v28e16l 27Č28e49r38n10í68k 1928205340260

nejde o video. Jde o článek který je produktem idnesu. Článek popisuje vlastními slovy a následně i cituje jednoho z vědců, který jako zásadní problém identifikuje malé napětí, které údajně znemožňuje reálné nasazení. Přitom takové tvrzení je nesmyslné. Pokud to skutečně vědci řekli, pak jsou to vědci na tužkové baterky (ne duracell) a redaktor akorát papouškuje kraviny. Pokud však vědci označili problém správně ale pan redaktor Hron si domyslel pohádku o srovnání s Li-Ion a nemožnosti použití, pak je to ještě horší chyba na straně redakce.

To že ve videu možná něco tvrdí neznamená, že v článku můžou být nesmysly.

+6/0
13.5.2015 6:30

T88o83m54á45š 70S71k29á35l24a 6488407

no.. ono je to běžné i dnes, že ano. Odsud slovo "baterie" (skupina článků). V autech jsou pořád články kolem 2V, to samé v záložních zdrojích PC. 

Také mne poznámka o nízkém napětí bez dalšího vysvětlení překvapila. Ale oni to jen převzali z původního zdroje, kde se toto opravdu zmiňuje jako jediná nevýhoda (nikde sem tedy nenašel ani zmínku o energetické hustotě, což je podle mě asi nejdůležitější údaj). A i na videu mají dvě spojené dohromady, aby napájeli telefon. Ale už to potřebuje dva páry elektrod, možná v tom mají problém, nevím.

0/0
13.5.2015 16:47

J92o30z53e30f 63K63o93s90t48e26l79a80n16s14k20ý 8605962849116

Na niečo americkí inžinieri zabudli. Hliník se odstěhoval do Humpolce... :-)

+1/−1
12.5.2015 20:17

P83a21v49e77l 78H13r29á79d66e53k 9187201169

2V? A není to málo Antone Pavloviči?

0/0
12.5.2015 17:49

O92n91d77ř87e56j 17Š56r47u39b56a40ř 1345491665746

a zapojeni do serie by nepomohlo?

+3/0
12.5.2015 17:00

J64a64n 66H18e73p26n62a38r 9191184130528

O takovychtoto "superbaterkach" ctu desetkrat do roka ale hned se po nich slehne zem.

+13/0
12.5.2015 15:30

O84n59d74ř20e81j 72K71l69u98b21a28l 9815193376939

Jetli to skotečně funguje tak, jak je to v tom článku na Nature, tak to bude hodně zajímavá baterie - nějaká čísla vytažená přímo ze článku:

Kapacita: 40Wh/kg (66mAh/g)

Nabíjecí napětí 2,6V

Napětí plně nabitého článku 2,5V, po vybití pod 1,75V  napětí proudce klesá. (Doporučený pracovní rozsah pro nejlepší účinnost 2,45 - 1,83 V)

Účinnost nabíjení/vybíjení: až 98%

Nabíjecí proud až 5000 mA/g (při 4000 mA/g článek plně nabit za 1min) - odpovídá to 75C

7500 cyklů bez ztráty kapacity (do 200 cyklů dokonce kapacita mírně stoupá)

+2/0
12.5.2015 14:37

G36a72b20r31i48e78l 78H23o91r88t52e52n 9961289743244

Takto udaná kapacita bez udání hustoty článku (kg/m3) je naprosto nedostatečný údaj, čili bych zatím jásání odložil.:-)

0/−1
12.5.2015 15:47

O58n47d97ř53e94j 54K95l64u23b67a93l 9125933656559

Tak tedy jde spíše o počet cyklů a nabíjecí/vybíjecí proudy - už kvůli tomu to někde uplatnění najde ikdyž to třeba nebudou mobily...

+1/0
12.5.2015 16:59

G89a91b17r34i44e81l 45H92o30r46t80e94n 9961889823284

Zní to krásně, to je fakt.

0/0
12.5.2015 17:27

A27l11e92x52a66n59d89r 94K82o77s64t35k82a 8642218286884

Podobná srandička by konečně dovolila provozovat rozumné městské elektrobusy. (Ne, dnešní jsou nepoužitelné kvůli poměru cena/výkon a době nabíjení) Levná baterka (pardon akumulátor) nabitá za minutku by ani nemusela mít nijak extrémně velikou kapacitu. Naprosté většina linek není delších než nějakých maximálně 15 km, nebo je "cestou" nějaká větší přestupní stanice, kde se stejně mění 3/4 cestujících a tu minutu se tam stojí. A pokud by elektrobus s "levnou" baterkou nestál víc než nafťák, bylo by to geniální.

+1/0
13.5.2015 6:40

J94i86ř96í 17K36o66c89u24r64e62k 6595744185258

Už jen dvě drobnosti: Měnírnu, která ty proudy zvládne. A dojednat s energetiky cenu za adhoc odběr špička-nešpička.

U současných trolejbusových provozů je adhoc odběr takovým problém, že posily linek jsou autobusové. A trojebus odebírá značně stabilněji než hypotetický elektrobus, do kterého "nateče" třeba 2000 A během minuty a pak 10 minut nic.

0/0
13.5.2015 16:00

M68i26l77o20s83l76a64v 61S46t34r57e44j48č98e66k 2377943623263

Takze ta kapacita na hmotnost je srovnatelna s Ni-Cd. Li-Ion maji tak troj az ctyrnasobnou. Navic to asi bude lehci nez li-ion, takze nahrada baterky v mobilu bude mit treba petkrat vetsi objem. Na zadnou revoluci to tedy nevidim.

0/0
13.5.2015 18:07

J83a77n 10P87a40v29e93l66k85a 3767441354421

Baterie je několik článků pohromadě. Takže správně je tužkový článek nebo akumulátor. Věta, že naše baterie produkuje poloviční napětí, než Li-on článek pak není pravdivá, vivine stejné nebo větší napětí, protože baterie jsou minimálně 2 články.

+15/0
12.5.2015 12:33

G32a13b56r20i23e47l 42H18o14r28t32e45n 9691119193544

Jinými slovy článek z článku je proti srovnávanému článku z vašeho článku schopný konkurence.:-)

+6/0
12.5.2015 12:54

R75o64m94a31n 78L54a98n84g48e77r 9314524562702

A kromě toho to také není baterie i z toho důvodu, protože to je AKUMULÁTOR. ;-)

0/0
12.5.2015 12:57

R94o60m57a22n 19L16a76n63g80e84r 9494774502682

... a vlastně to také píšete. :-(

0/0
12.5.2015 12:58

J94a69n 18P82a33v64e76l31k68a 3697461114331

S tou baterií je to jen zvyk. Baterie je obecné slovo, vlastně synonymum pro sadu. Třaba dělostřelecká nebo topenářská baterie.

0/0
12.5.2015 13:05

R12o21m38a98n 64L86a61n70g61e49r 9194534952452

Jo jo, je to tak.

0/0
12.5.2015 13:08

L68u87d40v50í93k 15G30a43j78d82o60š44í73k 2465393824352

Nicméně:

Odborníka to dráždí, laik si toho ani nevšimne... :-)

0/0
12.5.2015 15:09

J52a48n 69P74a40v78e73l21k77a 3857811434981

Zvláštní překlepy, občas mi prst zmačkne druhou samohlásku namísto první: třaba, vivine.

0/0
12.5.2015 20:49

J56a43n 24F21i79a85l10a 7804157595399

Je to baterie akumulátorů.

+4/0
12.5.2015 13:51

P95a89v93e30l 80S35o26b96o25t19k35a 5270534

Nízké napětí naprosto nevadí - lze řešit step-up obvodem/zdrojem nebo zařazením článků do série.

Horší je velikost nabíječky - pěkné že nabijete za pár vteřin, ale podívejte se jak veliké jsou nabíječky k notebookům a toto by bylo ještě několikrát větší (protože čím větší okamžitý výkon, tím větší rozměry, viz i zdroj v PC - s tim nic nenaděláte...)

+4/0
12.5.2015 11:52
Foto

P95a98v22e10l 71Č30e92r52n56í95k 1498615870390

ad velikost zdroje: Neplatí až tak přesně. Samozřejmě, musíte vždy nějak vyzářit ztrátové teplo ale velikost počítačových zdrojů je taková především kvůli tomu, že musí převádět na mnoho různých napětí. Klasický jednonapěťový zdroj pak může být mnohem menší. A od doby co máme spínané zdroje není ani třeba velkého trafa.

(kdyby vaše teorie platila, pak by 1200W počítačové zdroje byly buďto nacpané k prasknutí nebo byly třikrát větší než klasický 400W zdroj. Ale to se neděje - velikost i obsazenost místa mají stejnou. Akorát mají efektivněji řešené chlazení)

+1/0
12.5.2015 12:00

P31a27v13e49l 52S66o63b25o11t81k82a 5260564

Inu, tak konkrétně - proč je zdroj u notebooku tak veliký a zdroj pro běžný mobil tak malý? Oba dodávají jen jedno napětí.

+1/0
12.5.2015 12:02
Foto

P14a56v26e12l 41Č33e88r93n35í88k 1108685140870

Právě kvůli zmíněnému ztrátovému teplu. Dnešní spínané zdroje mají určitou maximální efektivitu kterou zatím nedokážeme zlepšit. A pokud se má vyzářit např 10% z 10W (USB nabíječka) nebo 10% z 80W (notebook) je samozřejmě potřeba tu velikost trošku navýšit. Každopádně chápu co jste měl na mysli a uznávám že máte pravdu. Ano.. Pokud tu baterku budeme krmit kilowatem, tak se to někde bude muset vyzářit.

+2/0
12.5.2015 12:09

G18a12b46r46i34e41l 72H38o66r92t91e31n 9771119393444

Protože mezi 10W a 100W je technologický skok, pane Sobotko. Jinak máte částečně pravdu v tom, že limitem bude vždy dobíjecí proud, ale není to přesné, anžto současné dobíjecí obvody nekrmí baterku lineárně, což by u dobíjení podle článku zcela odpadlo.

Z hlavy - 4000 mAh / 3.7V, dobíječka 2A / 5V = 1.5 hodiny ideálně, v praxi 2x tolik.

+1/−1
12.5.2015 12:12

P96a98v88e46l 76S95o51b48o32t58k55a 5160424

Mám 100% pravdu - pokud vezmeme vážně titulek, tj.

"Ohebná, levná a nabitá za minutu."

Počítejme tedy aktuální případ 2000 mAh, 4.7V = 2000 / 1000 * 4.7 * 3600 / 60 = 5 64W na výstupu (!!) a takový zdroj bych opravdu sebou nechtěl nosit.

+1/−1
12.5.2015 12:22

P33a76v59e51l 97S58o36b91o78t46k79a 5320724

upřesním:

564W

(mám tam nešťastně mezeru navíc)

0/0
12.5.2015 12:24

G82a86b45r47i41e66l 25H34o59r64t70e15n 9981719353494

Dal jsem vám za pravdu v tom, že ten titulek je v praxi nesmyslný a doplnil váš argument o fakt, že dobíjecí proud (naštěstí) není jediným faktorem. V čem nesouhlasíte?

0/0
12.5.2015 12:28

P93a84v18e24l 82S59o60b67o53t27k58a 5400854

Píšete že mám pravdu jen částečně a píšete o proudu, přitom nejde o proud, ale o přenos výkonu, pro klterý musíte mít odpovídající transformátor (i když spínaný atd, pořád je to o magnetickém toku, sycení jádra a tím o průřezu, tj. o velikosti a hmotnosti).

0/0
12.5.2015 12:43

G70a16b20r98i96e73l 78H65o45r23t17e74n 9741179523104

Zapomeňte už na tu nesmyslnou minutu a řešte reálnou situaci. Máte mobil s klasickou baterkou a mobil s tou z článku. Při identických parametrech dobíječky budete mít tu novou dobitou téměř 2x rychleji, což pořád nezohledňujete. Jinými slovy - ano, nelze očekávat dobíjení za minutu, lze nicméně očekávat dobíjení výrazně rychlejší.

0/0
12.5.2015 12:49

P85a37v53e37l 30S52o95b84o46t63k68a 5140844

Nemáte pravdu - podívejte se kolik je schopna dodávat vaše současná nabíječka, ta dnes jede na maximum (při těch 2A které dává ale spíš myslím máte tak 1 nebo 1.5ampérovou) tak pokud byste chtěl nabíjet 2x rychleji musel byste si pořídit 2x tak výkonou nabíječku.

Ale samozřejmě, pokud to vezmete obráceně a budete mít 30W nabíječku (kterou dnes ani zdaleka u mobilu nemáte, tam máte tak 5W, nebo max. 10W) tak s tou 30W velkou nabíječkou nabijete novější článek který se dnes ještě nedá koupit 2x rychleji než ten který je dnes na trhu :-)

0/0
12.5.2015 12:57

G86a72b23r96i74e28l 78H10o97r87t71e38n 9751259283714

Aha, tak už chápu - změřte si (máte-li jak) odběr nabíječky (2A+) při dobíjení dnešního telefonu a hoďte si to do grafu. Ten odběr v žádném případě není lineární a maximální odběr je tak 30 - 40% času. Výjimkou jsou telefony, které mají USB3.0 konekor, tam je to 60 - 70%, ale těch je na trhu skutečně jen pár (vím o dvou). 

A o tom jsem od začátku psal - tento způsob dobíjení je dán technologií dobíjecích obvodů a konstrukcí standardních baterií. A diskutované "superrychlonabíjení", i přes nesmyslnou minutu v článku, by to mohlo eliminovat.:-)

+2/−1
12.5.2015 13:08

P10a74v84e85l 59S11o27b72o13t41k42a 5850664

Ano, změřte si to.

A přečtěte si co máte napsané na nabíječce - jaký maximální špičkový proud (výkon) je schopna dodávat.

0/0
12.5.2015 13:19

G12a21b36r24i95e41l 38H30o11r61t20e76n 9811169363554

Já to měřil. Výsledky máte napsané. A maximální proud není trvale dodávaný, ani minimální možný.:-)

0/0
12.5.2015 13:22

G48a57b23r30i68e27l 91H67o39r98t11e22n 9211799123254

Ale co bych pro vás neudělal - tady to máte hezky popsané a namalované z jiného zdroje.:-)

http://www.belza.cz/charge/liion1.htm

Obrázek č. 5

+2/0
12.5.2015 13:26

J47a66k21u31b 68M26a49š11e32k 6402716530827

A proc byste ho jako mel nosit?? ho nechate doma ve zdi. to jako nosite nabijecku neustale s sebou? v tom pirpade si kupte mobil s vetsi kapacitou aku abyste nemusel nosit porad nabijecku....

0/0
12.5.2015 14:57

M34a49r34t44i65n 75N85e93r38m52u81t 9527187328379

Prosím vás, to jestli nabijete mobil nebo notes za jednu nebo dvě hodiny, to je celkem jedno. Tady jde v budoucnu o rychlonabíjení aut

+2/0
12.5.2015 21:04
Foto

K11a38r28e88l 49H39r74u65š68k69a 2431271878967

„Je to v podstatě sůl, která je při pokojové teplotě kapalná. Je to velmi bezpečné,“ říká jeden ze členů vývojového týmu Ming Gong.

To mě trochu děsí - co se s tím stane mimo pokojovou teplotu? Dejme tomu když budu spát ve stanu a teplota klesne dejme tomu k bodu mrazu?

+1/0
12.5.2015 11:30

M79i67l94a60n 95K84o25t76o71u85č44e46k 2486618712827

Asi bude pořád kapalná.

+1/0
12.5.2015 11:34
Foto

K77a86r73e40l 77H93r39u42š34k93a 2831201588787

To je právě otázka. Aby se pak nestalo, že koupíte mobila a v návodu bude uvedeno, že přístroj je nutné skladovat a používat při teplotě vyšší než 12 °C :-/

0/0
12.5.2015 11:39

P95e15t51r 76J49a55n11á83k 5222711412

Při vyšší viskozitě kapaliny může být úbytek kapacity. To platí i dnes, když dám v zimě do foťáku baterii skladovánou kolem bodu mrazu, ztratí téměř polovinu kapacity.

0/0
12.5.2015 12:25

M26i22k51u26l62á93š 38L27é17v96y 5592485114321

No dobře, ale snad ji neztratí natrvalo, nebo ano?

0/0
12.5.2015 14:31

P49e88t11r 31J62a59n31á92k 5612361652

Natrvalo ne, je to jak autobaterie, taky v zimě startuje hůř.

+1/0
12.5.2015 16:26







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.