Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Ohebná, levná a nabitá za minutu. Přichází baterie budoucnosti

Je ohebná, lehká a velmi rychle nabitá. A co je nejdůležitější, je levná. Nová baterie od týmu vědců ze Stanfordské univerzity dává naději pro další vývoj elektroniky. Článek využívající vlastností hliníku a grafitu s tekutým elektrolytem však má zatím podstatnou nevýhodu: vyrábí jen nízké napětí. Tým však věří, že i tento neduh odstraní.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

D21a14n57i29e86l 54B40a26ž14a21n46t 4629750495830

Funguje to....ale neseje to....;-)

0/0
19.5.2015 6:12

M78i15l44a98n 65V97o27t78a12v26a 5124166771632

Baterie nabije mobil..... Bombaaaaaaa. To je nejaka kosmicka technologie z NASA ;-D To technologicky preskocili nekolik fází vyvoje. Ja myslel, ze nejdrive se budou nabijet akumulatory, ale dnes se uz nabiji mobily R^

0/0
13.5.2015 17:53

P24e12t50r 45N98o68v89e91k 6112162252516

mám 2 Voltovou  baterii v holícím strojku , už aby to bylo na trhu:-)

0/0
13.5.2015 10:37

J74a74n 12B24á37r97t93a 3550326938

Hmm a dát dva články do série je nenapadlo? Vždy dřív to bylo běžné (3-4 články v sérii).

+3/0
12.5.2015 23:28

M49a86r39t22i42n 12N40o27v80o76t76n11ý 7113705110625

A co takhle si prohlídnout to video?

+1/0
13.5.2015 0:06
Foto

P16a59v90e77l 97Č29e56r89n32í25k 1638735270170

nejde o video. Jde o článek který je produktem idnesu. Článek popisuje vlastními slovy a následně i cituje jednoho z vědců, který jako zásadní problém identifikuje malé napětí, které údajně znemožňuje reálné nasazení. Přitom takové tvrzení je nesmyslné. Pokud to skutečně vědci řekli, pak jsou to vědci na tužkové baterky (ne duracell) a redaktor akorát papouškuje kraviny. Pokud však vědci označili problém správně ale pan redaktor Hron si domyslel pohádku o srovnání s Li-Ion a nemožnosti použití, pak je to ještě horší chyba na straně redakce.

To že ve videu možná něco tvrdí neznamená, že v článku můžou být nesmysly.

+6/0
13.5.2015 6:30

T60o54m68á74š 25S20k32á66l66a 6588747

no.. ono je to běžné i dnes, že ano. Odsud slovo "baterie" (skupina článků). V autech jsou pořád články kolem 2V, to samé v záložních zdrojích PC. 

Také mne poznámka o nízkém napětí bez dalšího vysvětlení překvapila. Ale oni to jen převzali z původního zdroje, kde se toto opravdu zmiňuje jako jediná nevýhoda (nikde sem tedy nenašel ani zmínku o energetické hustotě, což je podle mě asi nejdůležitější údaj). A i na videu mají dvě spojené dohromady, aby napájeli telefon. Ale už to potřebuje dva páry elektrod, možná v tom mají problém, nevím.

0/0
13.5.2015 16:47

J30o39z48e49f 72K14o10s61t30e48l12a76n33s74k91ý 8955162969776

Na niečo americkí inžinieri zabudli. Hliník se odstěhoval do Humpolce... :-)

+1/−1
12.5.2015 20:17

P37a22v19e30l 31H17r36á85d59e77k 9947491109

2V? A není to málo Antone Pavloviči?

0/0
12.5.2015 17:49

O26n57d68ř79e17j 26Š28r24u12b52a78ř 1145821315936

a zapojeni do serie by nepomohlo?

+3/0
12.5.2015 17:00

J81a28n 13H35e88p38n45a64r 9981184400238

O takovychtoto "superbaterkach" ctu desetkrat do roka ale hned se po nich slehne zem.

+13/0
12.5.2015 15:30

O86n53d32ř65e80j 47K85l29u64b93a84l 9785873816749

Jetli to skotečně funguje tak, jak je to v tom článku na Nature, tak to bude hodně zajímavá baterie - nějaká čísla vytažená přímo ze článku:

Kapacita: 40Wh/kg (66mAh/g)

Nabíjecí napětí 2,6V

Napětí plně nabitého článku 2,5V, po vybití pod 1,75V  napětí proudce klesá. (Doporučený pracovní rozsah pro nejlepší účinnost 2,45 - 1,83 V)

Účinnost nabíjení/vybíjení: až 98%

Nabíjecí proud až 5000 mA/g (při 4000 mA/g článek plně nabit za 1min) - odpovídá to 75C

7500 cyklů bez ztráty kapacity (do 200 cyklů dokonce kapacita mírně stoupá)

+2/0
12.5.2015 14:37

G83a42b14r46i10e23l 53H67o56r52t16e20n 9641609573604

Takto udaná kapacita bez udání hustoty článku (kg/m3) je naprosto nedostatečný údaj, čili bych zatím jásání odložil.:-)

0/−1
12.5.2015 15:47

O49n93d39ř74e91j 46K71l41u28b63a65l 9985963486259

Tak tedy jde spíše o počet cyklů a nabíjecí/vybíjecí proudy - už kvůli tomu to někde uplatnění najde ikdyž to třeba nebudou mobily...

+1/0
12.5.2015 16:59

G53a23b54r12i59e62l 17H27o68r28t96e78n 9581699813344

Zní to krásně, to je fakt.

0/0
12.5.2015 17:27

A71l14e54x89a48n23d88r 38K22o11s85t82k43a 8232568286404

Podobná srandička by konečně dovolila provozovat rozumné městské elektrobusy. (Ne, dnešní jsou nepoužitelné kvůli poměru cena/výkon a době nabíjení) Levná baterka (pardon akumulátor) nabitá za minutku by ani nemusela mít nijak extrémně velikou kapacitu. Naprosté většina linek není delších než nějakých maximálně 15 km, nebo je "cestou" nějaká větší přestupní stanice, kde se stejně mění 3/4 cestujících a tu minutu se tam stojí. A pokud by elektrobus s "levnou" baterkou nestál víc než nafťák, bylo by to geniální.

+1/0
13.5.2015 6:40

J98i92ř65í 61K10o93c52u31r35e21k 6765224875128

Už jen dvě drobnosti: Měnírnu, která ty proudy zvládne. A dojednat s energetiky cenu za adhoc odběr špička-nešpička.

U současných trolejbusových provozů je adhoc odběr takovým problém, že posily linek jsou autobusové. A trojebus odebírá značně stabilněji než hypotetický elektrobus, do kterého "nateče" třeba 2000 A během minuty a pak 10 minut nic.

0/0
13.5.2015 16:00

M58i93l91o61s54l16a98v 11S63t83r42e11j73č79e73k 2147213103653

Takze ta kapacita na hmotnost je srovnatelna s Ni-Cd. Li-Ion maji tak troj az ctyrnasobnou. Navic to asi bude lehci nez li-ion, takze nahrada baterky v mobilu bude mit treba petkrat vetsi objem. Na zadnou revoluci to tedy nevidim.

0/0
13.5.2015 18:07

J79a64n 13P30a33v76e61l32k64a 3377451764501

Baterie je několik článků pohromadě. Takže správně je tužkový článek nebo akumulátor. Věta, že naše baterie produkuje poloviční napětí, než Li-on článek pak není pravdivá, vivine stejné nebo větší napětí, protože baterie jsou minimálně 2 články.

+15/0
12.5.2015 12:33

G19a51b91r89i81e67l 49H28o39r45t19e33n 9591369243774

Jinými slovy článek z článku je proti srovnávanému článku z vašeho článku schopný konkurence.:-)

+6/0
12.5.2015 12:54

R27o23m20a20n 41L32a97n38g69e24r 9104324512702

A kromě toho to také není baterie i z toho důvodu, protože to je AKUMULÁTOR. ;-)

0/0
12.5.2015 12:57

R64o85m43a32n 59L81a88n90g45e71r 9804364442552

... a vlastně to také píšete. :-(

0/0
12.5.2015 12:58

J79a69n 96P61a82v14e51l27k34a 3447271214231

S tou baterií je to jen zvyk. Baterie je obecné slovo, vlastně synonymum pro sadu. Třaba dělostřelecká nebo topenářská baterie.

0/0
12.5.2015 13:05

R31o75m81a45n 97L57a73n58g74e11r 9104544342852

Jo jo, je to tak.

0/0
12.5.2015 13:08

L80u51d39v83í95k 76G27a67j72d62o26š27í98k 2535393504262

Nicméně:

Odborníka to dráždí, laik si toho ani nevšimne... :-)

0/0
12.5.2015 15:09

J20a45n 59P23a19v10e72l33k62a 3857791784691

Zvláštní překlepy, občas mi prst zmačkne druhou samohlásku namísto první: třaba, vivine.

0/0
12.5.2015 20:49

J51a36n 95F33i10a86l50a 7474497935559

Je to baterie akumulátorů.

+4/0
12.5.2015 13:51

P58a22v64e28l 97S13o43b17o58t89k64a 5940214

Nízké napětí naprosto nevadí - lze řešit step-up obvodem/zdrojem nebo zařazením článků do série.

Horší je velikost nabíječky - pěkné že nabijete za pár vteřin, ale podívejte se jak veliké jsou nabíječky k notebookům a toto by bylo ještě několikrát větší (protože čím větší okamžitý výkon, tím větší rozměry, viz i zdroj v PC - s tim nic nenaděláte...)

+4/0
12.5.2015 11:52
Foto

P76a80v77e16l 30Č20e96r48n97í30k 1358305920980

ad velikost zdroje: Neplatí až tak přesně. Samozřejmě, musíte vždy nějak vyzářit ztrátové teplo ale velikost počítačových zdrojů je taková především kvůli tomu, že musí převádět na mnoho různých napětí. Klasický jednonapěťový zdroj pak může být mnohem menší. A od doby co máme spínané zdroje není ani třeba velkého trafa.

(kdyby vaše teorie platila, pak by 1200W počítačové zdroje byly buďto nacpané k prasknutí nebo byly třikrát větší než klasický 400W zdroj. Ale to se neděje - velikost i obsazenost místa mají stejnou. Akorát mají efektivněji řešené chlazení)

+1/0
12.5.2015 12:00

P66a88v13e75l 26S89o10b10o53t80k74a 5290294

Inu, tak konkrétně - proč je zdroj u notebooku tak veliký a zdroj pro běžný mobil tak malý? Oba dodávají jen jedno napětí.

+1/0
12.5.2015 12:02
Foto

P78a31v87e14l 56Č25e28r51n32í79k 1298375520540

Právě kvůli zmíněnému ztrátovému teplu. Dnešní spínané zdroje mají určitou maximální efektivitu kterou zatím nedokážeme zlepšit. A pokud se má vyzářit např 10% z 10W (USB nabíječka) nebo 10% z 80W (notebook) je samozřejmě potřeba tu velikost trošku navýšit. Každopádně chápu co jste měl na mysli a uznávám že máte pravdu. Ano.. Pokud tu baterku budeme krmit kilowatem, tak se to někde bude muset vyzářit.

+2/0
12.5.2015 12:09

G56a38b86r44i34e98l 45H54o14r81t73e73n 9931219323104

Protože mezi 10W a 100W je technologický skok, pane Sobotko. Jinak máte částečně pravdu v tom, že limitem bude vždy dobíjecí proud, ale není to přesné, anžto současné dobíjecí obvody nekrmí baterku lineárně, což by u dobíjení podle článku zcela odpadlo.

Z hlavy - 4000 mAh / 3.7V, dobíječka 2A / 5V = 1.5 hodiny ideálně, v praxi 2x tolik.

+1/−1
12.5.2015 12:12

P12a85v11e41l 74S60o92b72o19t11k51a 5760854

Mám 100% pravdu - pokud vezmeme vážně titulek, tj.

"Ohebná, levná a nabitá za minutu."

Počítejme tedy aktuální případ 2000 mAh, 4.7V = 2000 / 1000 * 4.7 * 3600 / 60 = 5 64W na výstupu (!!) a takový zdroj bych opravdu sebou nechtěl nosit.

+1/−1
12.5.2015 12:22

P68a74v33e70l 42S70o22b19o56t75k82a 5740734

upřesním:

564W

(mám tam nešťastně mezeru navíc)

0/0
12.5.2015 12:24

G48a23b40r62i14e95l 51H29o93r28t95e76n 9931639653774

Dal jsem vám za pravdu v tom, že ten titulek je v praxi nesmyslný a doplnil váš argument o fakt, že dobíjecí proud (naštěstí) není jediným faktorem. V čem nesouhlasíte?

0/0
12.5.2015 12:28

P43a81v31e59l 84S38o58b13o40t32k97a 5230534

Píšete že mám pravdu jen částečně a píšete o proudu, přitom nejde o proud, ale o přenos výkonu, pro klterý musíte mít odpovídající transformátor (i když spínaný atd, pořád je to o magnetickém toku, sycení jádra a tím o průřezu, tj. o velikosti a hmotnosti).

0/0
12.5.2015 12:43

G36a13b36r66i36e46l 62H19o15r15t10e57n 9911509783554

Zapomeňte už na tu nesmyslnou minutu a řešte reálnou situaci. Máte mobil s klasickou baterkou a mobil s tou z článku. Při identických parametrech dobíječky budete mít tu novou dobitou téměř 2x rychleji, což pořád nezohledňujete. Jinými slovy - ano, nelze očekávat dobíjení za minutu, lze nicméně očekávat dobíjení výrazně rychlejší.

0/0
12.5.2015 12:49

P75a78v15e44l 75S73o53b33o88t45k88a 5200984

Nemáte pravdu - podívejte se kolik je schopna dodávat vaše současná nabíječka, ta dnes jede na maximum (při těch 2A které dává ale spíš myslím máte tak 1 nebo 1.5ampérovou) tak pokud byste chtěl nabíjet 2x rychleji musel byste si pořídit 2x tak výkonou nabíječku.

Ale samozřejmě, pokud to vezmete obráceně a budete mít 30W nabíječku (kterou dnes ani zdaleka u mobilu nemáte, tam máte tak 5W, nebo max. 10W) tak s tou 30W velkou nabíječkou nabijete novější článek který se dnes ještě nedá koupit 2x rychleji než ten který je dnes na trhu :-)

0/0
12.5.2015 12:57

G39a15b81r96i91e90l 90H38o49r57t11e55n 9711379813734

Aha, tak už chápu - změřte si (máte-li jak) odběr nabíječky (2A+) při dobíjení dnešního telefonu a hoďte si to do grafu. Ten odběr v žádném případě není lineární a maximální odběr je tak 30 - 40% času. Výjimkou jsou telefony, které mají USB3.0 konekor, tam je to 60 - 70%, ale těch je na trhu skutečně jen pár (vím o dvou). 

A o tom jsem od začátku psal - tento způsob dobíjení je dán technologií dobíjecích obvodů a konstrukcí standardních baterií. A diskutované "superrychlonabíjení", i přes nesmyslnou minutu v článku, by to mohlo eliminovat.:-)

+2/−1
12.5.2015 13:08

P66a44v58e13l 36S61o27b62o47t78k81a 5780474

Ano, změřte si to.

A přečtěte si co máte napsané na nabíječce - jaký maximální špičkový proud (výkon) je schopna dodávat.

0/0
12.5.2015 13:19

G30a47b35r62i79e98l 32H12o64r11t58e49n 9151289773594

Já to měřil. Výsledky máte napsané. A maximální proud není trvale dodávaný, ani minimální možný.:-)

0/0
12.5.2015 13:22

G71a47b90r78i65e53l 85H85o83r47t22e51n 9441289193214

Ale co bych pro vás neudělal - tady to máte hezky popsané a namalované z jiného zdroje.:-)

http://www.belza.cz/charge/liion1.htm

Obrázek č. 5

+2/0
12.5.2015 13:26

J53a18k12u31b 47M74a71š15e78k 6192656850197

A proc byste ho jako mel nosit?? ho nechate doma ve zdi. to jako nosite nabijecku neustale s sebou? v tom pirpade si kupte mobil s vetsi kapacitou aku abyste nemusel nosit porad nabijecku....

0/0
12.5.2015 14:57

M97a17r82t66i89n 98N87e13r23m93u43t 9617517248679

Prosím vás, to jestli nabijete mobil nebo notes za jednu nebo dvě hodiny, to je celkem jedno. Tady jde v budoucnu o rychlonabíjení aut

+2/0
12.5.2015 21:04
Foto

K57a86r83e54l 89H15r41u12š96k39a 2831101418227

„Je to v podstatě sůl, která je při pokojové teplotě kapalná. Je to velmi bezpečné,“ říká jeden ze členů vývojového týmu Ming Gong.

To mě trochu děsí - co se s tím stane mimo pokojovou teplotu? Dejme tomu když budu spát ve stanu a teplota klesne dejme tomu k bodu mrazu?

+1/0
12.5.2015 11:30

M69i10l66a76n 87K75o63t54o60u44č39e16k 2976598732507

Asi bude pořád kapalná.

+1/0
12.5.2015 11:34
Foto

K78a33r17e24l 27H94r63u75š80k76a 2941191538827

To je právě otázka. Aby se pak nestalo, že koupíte mobila a v návodu bude uvedeno, že přístroj je nutné skladovat a používat při teplotě vyšší než 12 °C :-/

0/0
12.5.2015 11:39

P89e67t74r 42J23a36n66á73k 5742591222

Při vyšší viskozitě kapaliny může být úbytek kapacity. To platí i dnes, když dám v zimě do foťáku baterii skladovánou kolem bodu mrazu, ztratí téměř polovinu kapacity.

0/0
12.5.2015 12:25

M95i52k53u47l90á54š 67L60é28v16y 5752845244271

No dobře, ale snad ji neztratí natrvalo, nebo ano?

0/0
12.5.2015 14:31

P15e33t85r 10J91a66n20á71k 5702761642

Natrvalo ne, je to jak autobaterie, taky v zimě startuje hůř.

+1/0
12.5.2015 16:26







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.