hmm, Bell - no jistě!!! Ale fenomen byl někdo jiný
Při hovoru se ocelová membrána přibližovala nebo vzdalovala od pólu magnetu, na němž byla navinuta cívka. Přitom sae měnila intenzita mag.pole v dutině cívky a budila elektromag.síla,která na druhém konci vedení zeslabovala či zesilovala magnet v druhé mušli a tím přiměla k lidské řeči ocelovou membránu na druhém konci. Ale el. proud vzniíkající chvěním z hlasivek byl slaboučký a po kilometrovém putování byl telefonický hovor Bella out
.
Edison však vymyslel mluvítko, které dokázalo hlas přenášet na tisíce km. Zjistil, že chvění hlasu mění tlak 2 dotýkajících se uhlíkových tyčinek a již se výrazně mění el.odpor. V obvodu, do něhož přidal baterii, mluvou rozechvělé tyčinky mění el.proud, který pak v Bellově mušli rozechvívá membránu tak,že vydává zřetelný hlas. Síla reprodukce je závislá na napětí baterie,nikoli síle hlasu
.
Nakonec když včlenil do obvodu mezi obě stanice indukční cívku, která zvyšovala el.napětí, dovedl telefon do finálního stadia. HALÓ - to slovo je taky jeho vynález
