Demonstrace

Jak jsme demonstrovali…

Ještě je tu pusto.Bojkotní den 18. listopad 1998 jsem začal tím, že jsem s Ivem a Ondřejem vyrazil za Vladimírem Mlynářem do parlamentu, kde jsme měli rozpravu o Mlynářově návštěvě na ministerstvu financí. Ukázalo se, že je pravdou, co jsem předpokládal - na ministerstvu nikoho ani nenapadalo, že existuje nějaký internet a především je Bessel Kok, jako vycvičený obchodník, rozválcoval na maděru. Bohužel, jednání o tarifech je pro něj domácí voda a pro ministerské úředníky necvičené v tureckém handlu je to naprostý nezvyk. Tento nezvyk ovšem od nového roku šeredně odskáčeme - ale třeba se v tom ještě něco změní.

Roztomilé...S poslancem Mlynářem jsme se také dohodli, že přijde na protestní meeting převzít petici - Vladimír Mlynář je člen petičního výboru. Peticí se sešlo vydatně - vytiskli jsme je během noci na cca. 500 listech po 165 podpisech fontem velikosti šest. K tomu přišlo na dalších osmistech listech petice podepsané ručně, takže jsme se přehoupli snadno přes 100 000 podpisů, byl to pěkný balík.

Na místo demonstrace jsem dorazil krátce před třetí, což byl nejvhodnější čas na domluvení a dopilování programu s moderátorem, kterého kluci sehnali. Roman Lipčík se ukázal jako skvělý moderátor, který dokázal obecenstvo pobavit.

Začali jsme o chvilku později, s čímž se tak nějak počítalo. Účast byla docela hojná, na druhou stranu velký počet lidí na internetu boj o jejich kapsy nelákal - v Praze bych to odhadoval na 2500 lidí, v Brně prý 2000 lidí a další pořádali lidé ve Zlíně.

Ze začátku se povídalo - pokusili jsme se zrekapitulovat, proč se to všechno vlastně podniká, proč klademe hlavní důraz na internet a ne na telefonování jako takové. Také jsme se pokusili vysvětlit, co si myslíme o demonopolizaci Telecomu, ale stejně je to otázka, které se budu muset ještě věnovat v samostaném a podrobném článku.

 Ondřej Neff hovoří
Tady právě hovoří k lidem Ondřej Neff

A tady kážu evangelium já...
A tady povídám já, všimněte si hezkého a velkého loga Internet proti monopolu, kluci ho narychlo někde vyřezali.
.

Proslovy jsme samozřejmě nedrželi jen s Ivem a Ondřejem, požádali jsme pár chytrých lidí, kteří měli čas a náladu, aby také pohovořili - s námi na pódiu křepčil Petr Koubský (Softwarové noviny), Jan Buchal z Brailcomu hovořil o tom, jak se zdražení dotkne slepců (sám je slepec a píše internetové noviny pro slepé) a další.

Pak přišla ta správná chvíle vytáhnout ze dvou igelitových tašek ohromnou hromadu podepsaných papírů povýšených do formy petice a slavnostně ji předat Vladimíru Mlynářovi, jakožto zástupci Petičního výboru Parlamentu. Ten nás ujistil, že podpisy přijdou na dobré místo (do archivu) a peticí se začne zabývat on, nebo ji petiční výbor postoupí dalšímu výboru a ten ji postoupí Mlynářovi, aby ji vyřídil. Inu, není nad parlamentní kolečko. Nicméně rozruch, který petiční akce a její veliká podpora způsobily, by mohla přinést svoje ovoce - ale to je zase na jiné povídání.

Pak už přišla velká hodina Připojení - veliký žlutý pavouk s modrým nápisem Monopol (kam ti lidé na takové barevné kombinace chodí?) byl vysunut mezi obecenstvo a každý se na něj mohl připojit donesenou šňůrou. Tím se vytvořila imaginární internetová síť, na níž monopolní pavouk seděl. Celé dvoutisícové procesí se dalo na cestu.

Bylo totiž dohodnuto, že pavouka předáme v SPT Telecom tiskové mluvčí paní Dvořákové, bylo nám poněkud žinantní projevovat se jako násilníci a pálit jej. Několikasetmetrová cesta do Telecomu byla zajímavá - zkuste si nést pavouka, na něhož je připoutáno krátkým provázkem tisícovka lidí. Takže se nám procházka poněkud protáhla.

Michal Čupa a Dana Dvořáková - SPT Telecom
Michal Čupa a Dana Dvořáková se dívají na pavoučka...

Původně jsme zamýšleli, že celý dav necháme na druhé straně silnice - bylo totiž potřeba přejít frekventovanou Olšanskou ulici (tramvaje, auta a tak), což se nám s tolika lidmi nechtělo, báli jsme se úrazu. Velmi vstříc nám vyšla policie, která se postarala o zajištění bezpečeného přechodu a tak se celá masa lidí utábořila na takovém malém parkovišti před Olšanským hradem - hlavní budovou SPT Telecom s ústřednou a s věží.

Pak došlo na předávání pavouka. Ochranka Telecomu byla poněkud nervózní a svoji úlohu zvládala dosti mizerně, naštěstí se o zvládnutí poměrně spolupracujícího davu postarala naše organizační služba oděná v žlutých tričkách a tedy jasně rozpoznatelná. Dovnitř se nahrnuli novináři a kamery, což sice původně nebylo domluvené, ale nevadilo nám to. Za vrčení kamer jsme předali pavouka, kterého si opět trochu mimo plán převzal člověk pověřený jednáními o podobě internetového tarifu Michal Čupa.

Mezitím za sklem skandoval tisícihlavý dav hesla jako "Telecome, končíš", což samozřejmě tříčlenné ochrance na klidu nepřidalo. O uklidňování jsem se staral s Ivem Lukačovičem a Petrem Matouškem, zatímco Ondřej Neff a pan Čupa intervijukovali před kamerami. Pak plácání po zádech skončilo a nastal čas jít domů.

Dav za sklem
Ano, za tím sklem je dost lidí a nejsou naladěni na frekvecni zdejší firmy...

Původně jsem se domníval, že tak velkou demonstraci je problém rozpustit, ale moje obavy byly liché. Když se nám podařilo dav přesvědčit, aby se otočil směrem k silnici, stačila projíždějící tramvaj jedoucí k teplému domovu, aby se lidé rozprchli, jako když do nich střelí.

Demonstrace skončila. Výsledek? Uvidíme v pátek. Nyní je brzo cokoliv hodnotit...

Další obrázky a fotografie jsou na serveru Grafika.