Cenové rozhodnutí upravující ceny propojení pevných telekomunikačních sítí pro poskytování služeb vytáčeného přístupu k internetu vydal Český telekomunikační úřad (ČTÚ). S novým cenovým rozhodnutím regulátor přichází krátce před tiskovou konferencí, která se uskuteční ve čtvrtek 25. září.
Tématem tiskové konference jsou výsledky práce Fóra pro vytáčený přístup k internetu, které usiluje o zavedení nových modelů přístupu k internetu. Zavedení paušálního poplatku prosazovalo především sdružení Zástupci uživatelů internetu. Na základě podmínek stanovených Českých Telecomem bylo dosud dial-up připojení k internetu v ČR tarifikováno v zásadě pouze v závislosti na délce připojení.
V rozhodnutí regulátora se nově zavádí dlouho očekávaný pojem měsíčního (intervalového) paušálu za připojení k internetu přes dial-up. Zároveň je stanoven termín časový kredit jako definovaný objem minut, které může koncový uživatel vyčerpat bez navýšení ceny za délku připojení nebo objem přenesených dat.
Cenu za originaci pro modely intervalového paušálu ČTÚ upraví ve zvláštním cenovém rozhodnutí. Měla by pokrývat ekonomicky oprávněné náklady včetně přiměřeného zisku provozovatele veřejné pevné telekomunikační sítě (VTS), ve které bylo internetové volání započato. Tyto náklady však musí souviset pouze s propojením VTS pro přístup k internetu.
Základem výpočtu ceny za originaci je cena za propojení za ukončení volání v pevné VTS stanovená metodou LRAIC v souladu s cenovými rozhodnutími ČTÚ 5. března a 3. září loňského roku. Cena bude dále upravena cenovým koeficientem, který zohlední nižší ceny za internetové volání vůči cenám za telefonní hovor poskytovaný v rámci univerzální služby. ČTÚ zároveň stanovil, že přiměřený zisk se do výpočtu zahrne ve výši 12 procent z vloženého kapitálu.
Stejné pravidlo pro přiměřený zisk se použije i při výpočtu ceny za terminaci. Ta bude pokrývat ekonomicky oprávněné náklady včetně přiměřeného zisku provozovatele VTS, který je zároveň ISP nebo ke kterému je ISP připojen, a náklady ISP. Lze však do ní zahrnout jen náklady bezprostředně související s poskytováním zmíněné služby, nikoliv tedy náklady na další služby jako například poskytování obsahu internetu.
