Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Co se děje s elektronikou při telefonování v letadle

aktualizováno 
O tom, že používání mobilu je za letu v letadle zakázáno, se všeobecně ví. Podívejme se na důvody, které vedly přepravce k zavedení tohoto opatření, a jak to vypadá i s používáním jiných elektronických přístrojů, které s sebou cestující mohou na palubu letadla přinést.
Při psaní tohoto příspěvku jsme použili materiály firmy Boeing, která už od 60. let minulého století sleduje a vyhodnocuje nahlášené případy chybné funkce elektronických přístrojů ve svých letadlech a snaží se radit leteckým společnostem tak, aby se podobným příhodám vyhnuly. Letadla tohoto výrobce přitom létají i v barvách Českých aerolinií.

První případ ovlivnění se přihodil již na začátku šedesátých let. Tehdy samozřejmě nešlo ani zdaleka o použití mobilního telefonu, ale o obyčejné tranzistorové FM rádio, které ovlivnilo navigační přístroje v letadle natolik, že došlo k odchýlení z předepsaného kursu o více než 10 stupňů. Letadlo přesně sledovalo kurs a v okamžiku vypnutí přijímače došlo k odchylce. Pokud se vám zdá, že by to mělo být opačně, totiž po vypnutí přijímače měl přístroj ukázat správný kurs, máte jistě pravdu. Ovšem jestliže byl přístroj nastaven již za přítomnosti rušivého signálu, mohlo dojít k popsanénu jevu přesně podle našeho popisu.

Součástí téměř každého přijímače je alespoň jeden oscilátor, zařízení ke generování elektrického signálu sinusového průběhu. Jedná se vlastně o miniaturní vysilač, který zdaleka nedosahuje výkonu vysilače i toho nejmenšího mobilního telefonu, který ale hravě dosáhne z kabiny pro cestující do kokpitu, kde může ovlivnit některý z leteckých či navigačních přístrojů. V tomto jednoduchém případě může jít o tzv. zázněj, jev, při němž se dva sinusové signály o různých kmitočtech smísí. Vzniknou tak další dva signály, jeden s kmitočtem součtu, druhý rozdílu obou původních. Záleží potom jen na principu konkrétního přístroje, jehož funkce je takto rušena, jak přítomnost rušivého signálu interpretuje na svém výstupu (třeba displeji).

Boeing uvádí, že zvlášť náchylné na rušení jsou všechny přístroje, které pro svou funkci využívají nějakou vysokofrekvenční technologii, což jsou zejména komunikační prostředky letadla, radiokompas, radiovýškoměr, radar na sledování počasí před letounem, systém autopilota a systém přístrojového přistání (ILS).

Americký federální úřad pro letectví (FAA) tedy již v roce 1963 vydal poprvé nařízení, jehož cílem je zabránit rušení leteckých přístrojů na palubách letadel zařízeními cestujících. V osmdesátých letech pak došlo k rozšíření přenosných počítačů, které jsou na rozdíl od obyčejného radiopřijímače schopné vyrábět celé spektrum různě silných rušivých signálů, čímž samozřejmě vzrůstá pravděpodobnost rušení, a konečně i mobilních telefonů, které jsou svou povahou skutečnými vysílači. V průběhu následujících let došlo tedy zákonitě ke zpřísnění těchto předpisů, hlavně technických parametrů zařízení týkajících se vyzařování a elektromagnetické kompatibility, což znamená, že přístroje na palubě splňují předepsaná kritéria vyzařování elektromagnetického vlnění tak, aby se vzájemně neovlivňovaly. Dnes již nejde jen o předpisy FAA, ale i normy FCC, federálního úřadu, který se stará o bezpečnost a slučitelnost elekrických a elektronických zařízení a tímto problémem se rovněž zabývá.

Boeing provedl řadu testů na palubách letadel 737, 747 a 777 s různými typy zařízení, od laptopů po CD přehrávače, aby mohl eliminovat jejich vliv na řídicí systémy svých letadel. Při jednom z pokusů pracovalo na palubě letadla dokonce současně až 245 laptopů. Přestože v laboratoři naměřená velikost šumových špiček přesahovala o 40 dB povolený limit pro přístrojové vybavení v pásmu 150 kHz - 500 MHz, systémy letadla pracovaly ve všech případech normálně. Takovýchto testů společnost provedla celkem osm.

Rovněž bylo v letadlech otestováno 16 mobilních telefonů, které cestující nejvíce používají, aby byly zjištěny charakteristiky jejich vyzařování a problémy v elektronickém vybavení letadel, jež mohou jejich používáním nastat. Bylo zjištěno, že používání mobilního telefonu způsobí překročení bezpečnostních limitů až o 60 dB, což by mohlo mít vliv na výše zmíněné přístroje. Přesto však podle Boeingu nebyly při testech zjištěny žádné problémy s letadlem.

Ovšem u mobilů je situace ještě o něco komplikovanější než u počítačů. Vysílají totiž nejen na své pracovní frekvenci, ale obsahují i malý počítač, takže jsou schopny vytvářet skutečně vydatnou dávku impulsního elektronického smogu. Je tedy skutečně lepší, když zůstanou během letu raději vypnuté.

Přesto se však občas objeví případy, kdy zařízení cestujících ovlivní chování letadla. Boeing uvádí ve své zprávě, že v roce 1995 v letadle Boeing 737 laptop cestujícího zapříčinil poruchu autopilota. Firma přístroj od cestujícího zakoupila a podrobila měření v pásmu od 150 kHz do 1 GHz. Zjistilo se při tom, že přístroj vyzařuje na různých kmitočtech v pásmu do 300 MHz a překračuje hodnoty, které firma Boeing považuje za bezpečné. V letech 1996/97 dostali experti Boeingu během osmi měsíců pět hlášení různých poruch (mizení údajů z displeje, poruchu výškoměru, potíže s autopilotem), souvisejících s použitím populární elektronické hry. V jednom z těchto případů se podařilo zjistit jednoznačnou souvislost s poruchou vypnutím a opětovným zapnutím hry. V jiném letadle ovšem stejná hra nezpůsobila žádný problém. Přestože je patrná snaha Boeingu, a zřejmě i ostatních výrobců letadel, mít elektromagnetickou kompatibilitu na palubách letadel pod kontrolou, občas zřejmě mohou nastat komplikace.

Doporučujeme vám tedy z bezpečnostních důvodů telefon ještě před vstupem na palubu letadla vypnout. Bezpečnost, ohleduplnost k posádce letadla a ke spolucestujícím by měla být tím, co by vás k tomu mělo vést. Letadlo nemusí spadnout, aby měli lidé pocuchané nervy.





Nejčtenější

Samsung Galaxy S8
Prodeje Galaxy S8 nemusí být růžové, pomoci by mohl Note 8

Samsung při zmínce o prodejích svého nového top modelu pouze sdělil, že se prodává nejlépe v historii, ale žádná čísla neuvedl. Nyní to vypadá, že prodeje...  celý článek

Apple iPhone 6 a iPhone 6 Plus
Apple vyprodává iPhony. Už stačí necelých 10 tisíc i na velký model

Apple v nejbližší době představí nové iPhony. Aby vyprázdnil sklady, vyprodává starší modely. V Česku tak tento týden klesla cena modelu 6 pod 10 tisíc korun.   celý článek

Počet objednávek na Galaxy S8 předčil dosavadní rekord předchůdce o 30 procent
Hlasový asistent Bixby vám poslouží i v Česku. Pokud mluvíte anglicky

Samsung uvolnil svého hlasového asistenta i na český trh, stále však umí jen anglicky a korejsky.  celý článek

LG V30
LG začalo určovat trendy. Ukazuje, jak má vypadat moderní smartphone

Z nenápadného výrobce se stal jeden z určujících producentů chytrých telefonů. Chystaná novinka to zanedlouho potvrdí.  celý článek

příslušenství k Samsungu Galaxy S8+
Natáhněte si na špičkový Samsung třeba mechanickou klávesnici

Vlastníci Samsungu Galaxy S8/S8+ mají spoustu možností, jakými doplňky si vylepšit svůj smartphone. Na výběr jsou různé kryty, pouzdra, sluchátka plus...  celý článek

Další z rubriky

Ilustrační obrázek
Největší žrouti baterie v mobilu. Vyrábí je hlavně Google a Samsung

Společnost Avast připravila přehled mobilních aplikací, které nejvíc ovlivňují výdrž baterie smartphonů s operačním systémem Android. Nejčastěji jde o nástroje...  celý článek

Mi Zone v pražském obchodním centru Atrium Flora
Chaos jménem Xiaomi v Česku. Oficiální je jediný prodejní pultík

Donedávna byla značka Xiaomi na českém trhu zastoupena několika menšími neoficiálními dovozci a distributory, kteří se mezi sebou navzájem přetahovali o české...  celý článek

Huawei P10 Plus patří mezi nejlépe se prodávající modely značky
Huawei si jde za svým cílem. Apple by mohl sesadit už v tomto čtvrtletí

Společnost Huawei chce být v roce 2021 největším prodejcem smartphonů. Před sebou má dvě překážky - Apple a Samsung. V uplynulém čtvrtletí se však čínský...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.