Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Mobil iDNES.cz

  • Čtvrtek 8. prosince 2016. Květoslava

Některé čínské mobily nemají v Česku co dělat

  8:01aktualizováno  8:01
Mobily čínských výrobců jsou stále populárnější díky výbornému poměru výkonu a ceny. Jenže mnozí tamní výrobci své modely v Evropě vůbec oficiálně nenabízejí a telefonům chybí evropská homologace. V tom případě nesmí být na evropském, tedy ani českém trhu provozovány. Sankce přitom nejsou zanedbatelné.

Při koupi nového mobilu se zajímejte i o značku CE. Tou musí být opatřen každý mobil uváděný na český trh. | foto: Mobil

Od řady našich čtenářů jsme obdrželi informaci, že některé mobilní telefony z Číny, které lze běžně zakoupit na českém trhu, postrádají značku CE. Ta je přitom pro spotřebitele zárukou, že používání touto značkou opatřeného výrobku je bezpečné. U takového výrobku byla totiž ověřena shoda s evropskými normami.

S telefony z šedého dovozu se lze běžně setkat běžně na mnoha aukčních portálech, počet prodaných kusů však nebude nikterak závratný. Mnohem více zařízení bez schválení k provozu je v prodeji v běžné distribuční síti. Sami jsme se totiž přesvědčili, že ani toto není výjimkou. Prodejci by přitom takové výrobky vůbec neměli uvádět do prodeje. Za jejich distribuci i provoz hrozí mnohamilionové pokuty.

Fotogalerie

Namátkou můžeme jmenovat některé modely značek Xiaomi, GoPhone, Oneplus a mnohé další. Situace je o to komplikovanější, že některé modely těchto značek homologaci mají, jiné ne. A i u těch modelů, které čínské firmy do Evropy oficiálně dovážejí (třeba OnePlus), a které tak mají homologaci, se na trhu objevují přístroje, které na sobě znak CE nenesou.

Uvedený problém se může týkat i přístrojů jiných značek, které nějaký podnikatelský subjekt dovezl ze zemí mimo Evropskou unii.

Chybějící homologace je primárně legislativní záležitost. Telefony bez ní jsme standardně testovali a fungují zcela normálně. Chybějící homologace tak nutně nemusí znamenat horší funkcionalitu.

Někteří prodejci a distributoři již problém řeší a zajišťují pro prodávané přístroje homologaci.

Čeština ani český návod nic neznamenají

Vydali jsme se proto do terénu, konkrétně do prodejen Mobilpohotovost, Alza a Mironet, v jejichž nabídce jsou telefony čínských značek běžně k dostání. Hned v jedné z pražských provozoven Mobilpohotovosti jsme narazili na problém s telefonem OnePlus One, u něhož jsme značku CE hledali marně nejen na zařízení, ale také na originálním balení.

Conformité Européenne (CE)

Značkou CE výrobce na svou odpovědnost prohlašuje, že označený produkt splňuje všechny právní požadavky tohoto označení. Znamená to, že u daného produktu byla před uvedením na evropský trh notifikovaným orgánem ověřena shoda s příslušnými právními požadavky.

V takovém případě jej lze prodávat v celém Evropském hospodářském prostoru. Značka, která však není značkou kvality, musí být umístěna na výrobku, obalu, uživatelském manuálu, či záručním listu. A to viditelně, čitelně a nesmazatelně.

V případě, že se na fázi kontroly výroby podle příslušných směrnic podílí notifikovaný úřad, musí být označení CE doprovázeno jeho identifikačním číslem. Značka má předepsaný grafický tvar, který nesmí být pozměňován. Dovoleno je zmenšení i zvětšení, avšak při zachování proporcí.

U výrobku uváděném na trh v EU musí být přiloženo zároveň i prohlášení o shodě, a to minimálně ve zkrácené verzi. V případě podezření je možnost takového dokumentu u notifikovaného orgánu ověřit. V Česku je notifikovaným orgánem pro mobilní telefony Český metrologický institut.

Přitom povaha výrobku nedává výrobci důvod, aby bylo toto označení umístěno jinde než přímo na něm. Pouze totiž v případě, že to povaha výrobku nedovoluje, může být značka CE umístěna na balení. Na stejný problém jsme v případě OnePlus One narazili také v showroomu Mironetu. Opět jsme obsluhu požádali o předvedení originálního balení, po značce CE ani stopa.

V takových případech jsme od obsluhy často slýchali, že daný telefon přitom pochází z oficiální evropské distribuce, je tedy plně počeštěn a je k němu přiložen i český návod. Na otázku, proč mají takový produkt v prodeji, když nenese značku CE, jsme odpověď nezískali. Bez poskvrny přitom není ani jeden z předních e-shopů s elektronikou, společnost Alza.

„Na toto zjištění reagovala Alza.cz pozastavením prodejů telefonů této značky do doby, než budou telefony disponovat certifikátem CE. V nabídce zůstává pouze model Mi2s, který známku CE vlastní. V případě, že se známku podaří získat i ostatním modelům, bude jejich prodej opět obnoven,“ reagovala na dotaz redakce Mobil.iDNES.cz inženýrka Šárka Jakoubková ze společnosti Alza.cz.

V předvečer odpovědi přitom na e-shopu společnosti byla v nabídce řada dalších produktů Xiaomi. Bohužel přímo v showroomu společnost mobilní telefony a tablety většiny čínských značek nevystavuje. Jelikož v aktuální nabídce stále figuruje pouze model Mi2s, zaměřili jsme se na vybraný produkt čínského výrobce Zopo.

U modelu ZP780 jsme sice CE značku nalezli na originálním balení i na štítku pod vyjímatelnou baterií, avšak marně jsme hledali tištěné prohlášení o shodě. To musí být podle zákona přiloženo u každého produktu, který nese značku CE.

O vyjádření jsme požádali také společnost Lion Mobile s. r. o., která se již řadu let zaměřuje na prodej a distribuci čínských telefonů. Právě ta v Česku působí coby distributor produktů Xiaomi. Reakce jsme se však nedočkali.

Co říká zákon

Každé rádiové a telekomunikační koncové zařízení, které má být uvedeno a provozováno na českém trhu, musí projít posouzením shody s technickými požadavky. Ty v České republice stanovuje zákon číslo 22/1997 Sb. (Zákon o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů) ve znění pozdějších předpisů a také směrnice 1999/5/ES, která byla do české právní úpravy implementována jako nařízení vlády č. 426/2000 Sb. To stanovuje nejen technické požadavky, ale i procesy, jimiž se posoudí a prokáže, že je konkrétní výrobek splňuje.

„A to rádiové parametry (efektivní využití kmitočtového spektra), elektromagnetickou kompatibilitu (EMC) a elektrickou bezpečnost,“ upřesnil pro redakci Mobil.iDNES.cz inženýr Jindřich Pošvář z Českého metrologického institutu (ČMI). To je jediná notifikovaná instituce v Česku, která v případě mobilních zařízení posuzuje shodu s platnými normami. Neobejde se však bez součinnosti výrobce.

„U mobilních telefonů naše laboratoř neprovádí zkoušky z hlediska rádiových parametrů ani EMC (elektromagnetické kompatibility),“ vysvětlil inženýr Miloš Prchlík z ČMI s tím, že cena vybavení řádově přesahuje možné výnosy, a proto není ani akreditováno. „Možné by tedy bylo provést pouze zkoušky LVD (podle EN 60 950-1) a od výrobce požadovat protokoly z měření od jiných laboratoří akreditovaných podle evropských norem. Pak by bylo možné na základě toho provést posouzení notifikovanou osobou NB podle 1999/5/EC,“ dodal Prchlík.

Pokud ČMI obdrží od výrobce všechny potřebné relevantní dokumenty, trvají zkoušky LVD (Low Voltage Differential) přibližně dva týdny, analýza podkladů ze zkoušení a hodnocení a celkové posouzení notifikovanou osobou pak do týdne.

K posouzení shody si přitom výrobce i případný dovozce, pokud hodlá produkt na vybraném trhu prodávat pod vlastní značkou (v Číně zadal jen jeho výrobu), může vybrat kteroukoli z v EU zaevidovaných notifikovaných osob. V případě, že má být produkt uveden na trh pod původní značkou, bude dovozce potřebovat k ověření shody, pokud nebyla dosud posouzena, od výrobce plnou moc.

Platí, že značka CE je povinná pro všechny produkty prodávané na území EU z kategorií vyjmenovaných ve směrnicích Evropské unie týkajících se tohoto označení.

„Označení CE na stanoveném výrobku vyjadřuje, že výrobek splňuje technické požadavky stanovené ve všech nařízeních vlády, které se na něj vztahují (...) a že byl při posouzení jeho shody dodržen stanovený postup,“ uvádí § 13 odst. 3 zákona 22/1997 Sb.

Vysoké sankce hrozí za prodej i provoz neschváleného mobilu

Povinnost ověřit si, že je daný produkt uváděný do prodeje na českém trhu opatřen značkou CE, mají i samotní distributoři. Podle Evropské komise „musejí být schopni rozpoznat ty výrobky, které zjevně neodpovídají předpisům.“

Za prodej produktu, u něhož nebyla ověřena shoda s EU normami, tedy produktu postrádajícího označení CE, přitom hrozí vysoké sankce. Jak jsme již výše zmínili, u každého výrobku prodávaného v EU musí být navíc přiloženo také prohlášení o shodě (minimálně ve zkráceném znění).

Za prodej i provoz takových zařízení hrozí ze strany kontrolní instituce, kterou je v tomto případě Česká obchodní inspekce (ČOI), vysoké sankce. Zařízení, která nejsou schválena pro provoz v EU mohou totiž nežádoucím způsobem rušit příjem rozhlasu a televize nebo provoz sítě GSM. Rizikovější jsou však situace, kdy ruší rádiové sítě záchranných složek či letový provoz.

Pokud ČOI prokáže porušení zákona, hrozí dovozci či zplnomocněnému zástupci, který uvede na český trh výrobek bez posouzení shody odpovídajícím způsobem, pokuta do výše až 50 milionů korun.

Inspekce se však konkrétními případy zabývá až na základě podnětu. „Podněty v této oblasti žádné neevidujeme,“ informovala ČOI redakci Mobil.iDNES.cz.

Skutečná výše pokuty je navíc stanovena s ohledem na závažnost, míru a dobu trvání ohrožení oprávněného zájmu. Například distributorovi pak za distribuci výrobku, který nesplňuje požadavky zákona 22/1997 Sb., hrozí ze strany ČOI pokuta ve výši až 500 tisíc korun. A to i v případě, že výrobek, ač u něj shoda ověřena byla, nenese CE označení.

„Přístroje, které tyto technické požadavky nesplňují, nesmí být uváděny do provozu ani provozovány. Pokud by kdokoli provozoval přístroj, který nesplňuje technické požadavky, dopustil by se tím správního deliktu dle § 118 odst. 1 písm. o) ZEK (právnická osoba, fyzická osoba podnikající), za který může být uložena pokuta až do výše 2 milionů korun, resp. přestupku dle § 119 odst. 1 písm. g) ZEK (fyzická osoba nepodnikající), za nějž úřad může uložit pokutu do 100 000 Kč,“ informovala redakci Mobil.iDNES.cz Tereza Špinková z Českého telekomunikačního úřadu a dodala: „Provozování zařízení, jež jsou zdrojem rušení, je samozřejmě zákonem rovněž zakázáno a postihováno jako správní delikt dle § 118 odst. 4 písm. a) ZEK (PO, FOP) pokutou až do výše 20 milionů Kč, respektive jako přestupek dle § 119 odst. 5 písm. a) ZEK (FON) pokutou až do výše 100 tisíc korun.“

Předejít vysokým postihům může již dovozce, který by si měl po výrobci, s nímž chce uzavřít obchodní vztah, vyžádat prohlášení o shodě. Pokud by i poté měl podezření, že výrobek patrně neodpovídá evropským předpisům, může se obrátit na certifikovanou zkušebnu. Anebo od takového obchodu odstoupit a vyhnout se vysokým postihům.

Xiaomi může z e-shopů zmizet stejně jako kdysi Lenovo

Že není distribuce smartphonů některých čínských značek v Česku zcela v souladu s legislativou, odkryla již dřívější kauza okolo prodeje mobilních telefonů značky Lenovo. Právě ty měly mnohé renomované e-shopy v oficiální nabídce i přesto, že nebyly schváleny pro provoz v České republice.

První telefony z oficiální české distribuce společnost představila až ve druhé polovině letošního srpna. Do té doby na oficiálních webových stránkách bylo zveřejněno prohlášení: „Lenovo dosud nezahájilo prodej mobilních telefonů v České republice. Dále bychom rádi upozornili na skutečnost, že žádný mobilní telefon od společnosti Lenovo není certifikován pro použití v České republice.“

Stejně jako byly již dříve z mnoha e-shopů staženy právě produkty Lenovo, mohou být stejně odstraněny i výrobky Xiaomi.

Podle posledních informací však společnost Alza, která až na náš dotaz reagovala stažením těchto produktů z prodeje, chystá obnovení všech dosud prodávaných modelů Xiaomi. „V současné chvíli jsou již CE certifikáty vydané, tudíž připravujeme jejich znovuzavedení do prodeje. Každý zákazník, který se na nás obrátí s dříve zakoupeným telefonem bez CE certifikátu, může telefon samozřejmě vrátit či vyměnit,“ informovala Šárka Jakoubková.

Podle zákona musí být značka CE, která má jasně vymezený grafický vzhled, umístěna buď na výrobku, nebo na jeho výrobním štítku. Pouze v případě, že to z povahy výrobku není možné, může být pouze na obalu, nebo na některém z příbalových dokumentů. U mobilních zařízení nejčastěji značku CE nese produkt přímo na zadní straně, případně na štítku pod vyjímatelnou baterií. Přesto není výjimkou, že se značka objevuje pouze na originálním obalu.

Není CE jako CE: Conformité Européenne versus China Export

„Zakoupený výrobek musí obsahovat mj. kopii prohlášení o shodě, vystaveného výrobcem, dovozcem nebo osobou odpovědnou za uvedení výrobku na trh EU. Dále musí obsahovat evropskou značku shody CE na výrobku, na obalu a v návodu k obsluze. V této souvislosti upozorňujeme na možnou záměnu evropské značky s označením China,“ uvedla Špinková z ČTÚ, který až do konce letošního dubna působil coby notifikovaná osoba.

Poukázala tak na dlouholetou problematiku, že i když výrobek značku CE nese, nemusí vždy jít o oficiální značení. Existuje totiž graficky velmi podobné značení, které si lze s oficiální evropskou značkou snadno splést. Liší se totiž pouze vzdáleností mezi písmeny a v žádném případě neprokazuje, že je používání takového výrobku bezpečné.

Jde o parazitující značku China Export, která používá stejnou zkratku CE. Ta v tomto případě označuje produkt vyrobený v Číně. Její font přitom plně koresponduje s oficiální značkou CE. Patrně málokterého uživatele pak již napadne ověřit si, zda není výrobek opatřen právě plagiátem oficiální značky.

Ověření je přitom jednoduché, u oficiální značky se při protažení písmene C do kružnice dotkne její obvodová hrana vnější hrany písmene E. U čínského plagiátu se při stejném postupu znaky prolnou. U China Exportu, u něhož nejsou pro umístění značky potřebné žádné testy, jsou znaky blíže.

Jediným účelem je tak zmatení evropských spotřebitelů. Připojovat na výrobek označení, značky či nápisy, které by mohly uvádět třetí stranu v omyl, pokud jde o význam nebo tvar označení CE, je přitom zakázáno. Na plagiáty certifikátu kvality, pod nimiž se na evropské trhy může dostat nebezpečné zboží z Číny, upozornila poprvé na blogu iDNES.cz poslankyně Evropského parlamentu Zuzana Roithová (více čtěte zde).

Použití značky CE, myšleno té oprávněné, přitom neznamená, že výrobek nesmí nést jiná označení. Platí však jisté pravidlo. „Připojení dalších označení úzce souvisí s viditelností označení CE na výrobku. Výrobek může nést další označení nebo značky, pokud mají jinou funkci než označení CE, vylučují záměnu a nesnižují čitelnost a viditelnost označení CE,“ uvedl předseda Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví inženýr Viktor Pokorný.

Vypadá značka CE podezřele? Ověřte si oprávněnost použití

Pokud budete mít ohledně značky CE na konkrétním výrobku jakékoli pochybnosti a nechcete riskovat případný postih plynoucí z porušení zákona, můžete si oprávněnost jejího použití snadno ověřit. „Podle některých směrnic musí být k označení CE na výrobku připojeno i čtyřmístné číslo notifikované osoby, která se na prokazování shody podílí (či podílela),“ uvedl inženýr Pošvář z ČMI.

Na základě tohoto čtyřmístného kódu lze vyhledat notifikovanou osobu, která měla u daného produktu posuzovat shodu s EU normami. U ní si lze pak ověřit, zda konkrétní výrobek nesoucí značku CE skutečně prošel procesem ověření shody, a ujistit se tak, že jeho používání v Evropě není nezákonné.

Autor:






Nejčtenější

Apple vs. Samsung
Otrocké kopírování? Nesmysl, zastal se Samsungu ve sporu s Apple soud

Americký nejvyšší soud se v mnohaletém patentovém sporu mezi výrobci chytrých telefonů Apple a Samsung postavil na stranu jihokorejské společnosti. Osmičlenné...  celý článek

Kontroverzní aplikace People je postavená na hodnocení přátel
V Brně chtěli otevřít obálky se supertarifem. Žádné nepřišly

Radnice Brna-střed dnes měla otevírat obálky s nabídkami mobilního supertarifu, který chce zajistit pro obyvatele své městské části. Jenže žádný operátor...  celý článek

Soutěž O2
Ve středu si chyťte LTE telefon ve Zlíně. O2 jich rozdává dvacet

V nové soutěži, kterou jsme připravili s operátorem O2, můžete vyhrát jeden z téměř 300 telefonů s podporou rychlého internetu 4G LTE. Soutěžit budeme v každém...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.