Onen první mlýn postavil na břehu řeky Emäkoski v roce 1865 inženýr Fredrik Idestam a založil firmu, kterou nazval Nokia. Ta se zabývala výrobou papíru a brzy se jí podařilo uspět na trzích v celé Evropě, především však v Británii, Rusku a Francii. Na přelomu století se k papíru přidala nejprve výroba gumy a ve dvacátých letech posílila Nokia své postavení díky produkci kabelů.
Ovšem ten největší a hlavně nejrazantnější přerod společnosti začal v letech šedesátých, kdy se Nokia rozhodla angažovat v telekomunikacích. První vývoj se ubíral směrem k polovodičům. V letech sedmdesátých se pak přidala výroba počítačů, televizorů a rádiových telefonů, které byly prvním krokem k budoucímu analogovému NMT a ještě později k digitálním GSM přístrojům. Důležitým mezníkem byla také první digitální ústředna Nokia DX 200, která se používá dodnes.
Když v osmdesátých letech začal v Evropě budovat Ericsson první sítě mobilních telefonů po vzoru amerických Bell Labs, Nokia se uchytila jako výrobce terminálů (telefonů), používaných v těchto sítích. Šlo o NMT (Nordic Mobile Telephony), které se během několika let po svém uvedení v roce 1981 rozšířilo ve většině států západní Evropy. Proti budoucímu boomu v podobě digitálního GSM však bylo NMT zatím jen slabým odvarem.
Nokia ovšem neměla vždy na růžích ustláno. Byly tu i pády a neúspěchy. Například po rozpadu Sovětského svazu přišla firma o velké odbytiště svých původních výrobků - toaletního papíru, kabelů, televizorů a dalších produktů. Na přelomu 80.a 90. let sice poptávka po mobilních telefonech nijak neupadala, právě naopak, ovšem Nokia tehdy nedokázala reagovat dostatečně pružně a nebyla schopná dostát požadavkům trhu. Čerstvý vítr do firmy přinesl až v roce 1991 Jorma Ollila jako ředitel divize Mobilních telekomunikací. Provedl výrobu mobilních telefonů těžkou zkouškou v podobě nástupu nové technologie (GSM) a o rok později se stal výkonným ředitelem celé Nokie. Na tomto postu setrval dodnes. Výsledky jeho práce zná dnes celý svět.
V čele s Ollilou se Nokia transformovala znovu, tentokrát na čistě telekomunikační společnost. Riskantní krok vyšel, jak o tom hovoří čísla o prodeji telefonů, stejně jako finanční výsledky v posledních letech. Zdálo by se proto, že Nokia již má svojí pozici jistou.
UMTS
Nyní však Nokii, stejně jako ostatní výrobce, čeká další z rozhodujících kroků, sítě třetí generace, známé jako UMTS. Ty znamenají příjemné oživení divize výstavby sítí, jejíž produkce v poslední době již nezaznamenává přílišný růst v důsledku dokončení GSM pokrytí ve většině zemí.
Na druhou stranu však přicházejí i problémy. Nové sítě potřebují nové terminály. Tyto telefony se od GSM přístrojů poměrně výrazně liší, jsou mnohem komplexnější, vyžadují zakomponování nových součástek a v neposlední řadě znamenají mnohem víc práce v oblasti softwaru. Nokia pracuje na tom, aby tento krok byl co nejméně bolestný a aby pokud možno přinesl stejné úspěchy, jako byl posun od NMT ke GSM.
Co bude dál?
