Podle tiskové zprávy Českého Telecomu z 10. října 2001 má náš dominantní operátor zabezpečit služby komunikační infrastruktury pro informační systémy veřejné správy. Komunikační infrastruktura Českého Telecomu umožní do dvou let připojit a vzájemně propojit všechny subjekty veřejné správy (ministerstva, centrální orgány, krajské úřady, obecní úřady, úřady práce, finanční úřady, školy, knihovny apod.). Cílem projektu je zajistit bezpečnou a ekonomickou komunikaci (datovou i hlasovou) včetně přístupu k centrálním informačním zdrojům. V rámci komunikační infrastruktury tak bude možné rovněž připojení kontaktních míst veřejné správy, která jsou nezbytná pro přístup občanů k informacím z této oblasti. Rámcová smlouva, kterou Český Telecom podepsal, je dvouletá.
Jak jsme již informovali v článku Soud zastavil internetové kiosky Českého Telecomu , musí tato firma na základě předběžného opatření soudu dočasně přerušit provoz a montáž tzv. internetových kiosků, zařízení pro veřejný přístup k internetu. Dodávky, instalace a provoz těchto zařízení jsou přitom součástí státní zakázky, o které informuje již zmíněná tisková zpráva. Jan Ander z Českého Telecomu nám sdělil, že celkový počet těchto internetových terminálů má být v řádu stovek, i když jejich přesný počet nám nesdělil.
Zástupci Českého Internetu Filip Winter a Josef Hajkr, kterých jsme se dotazovali a pokoušeli se získat bližší informace, nám sdělili, že Český Internet podal na Český Telcom 12. prosince loňského roku žalobu, a další odmítli poskytnout s odůvodněním, že chtějí vůči Českému Telecomu vystupovat korektně. Dobře informovaný zdroj, který je s případem obeznámen, avšak si nepřeje být jmenován, nám sdělil, že by spor vyřešila buď dohoda obou firem, ve které by Český Interet dal souhlas k provozování internetových kiosků, případně koupě Českého Internetu i s užitným vzorem. Další variantou je údajně soudní spor, ve kterém se pravděpodobně Český Telecom pokusí o výmaz užitného vzoru z rejstříku a tím jej zneplatní. "Není vyloučeno, že se mu to skutečně může povést", poznamenal náš zdroj a pokračoval: "Vzhledem k podané žalobě je pravděpodobné, že se spor bude řešit soudně. Pak se ovšem musí počítat s tím, že rozhodování soudu bude záležitost časově velmi náročná."
Jak nám potvrdil tiskový mluvčí Českého Telecomu Vladan Crha, zhruba polovina z třiceti internetových kiosků (terminálů pro veřejný přístup k internetu) z již dříve ohlášeného pilotního projektu byla součástí realizace této státní zakázky. Na dotaz, v jakém časovém horizontu Český Telecom kiosky zprovozní, sdělil: "V žádném případě nejsme bohužel původní termín schopni dodržet, pracujeme ale usilovně na dohodě tak, aby se celá věc co nejrychleji vyřešila a Český Telecom mohl v projektu pokračovat". Na otázku, zda Český Telecom zvažuje koupi Českého Internetu i s jeho užitným vzorem, který je jablkem sváru, kategoricky odpověděl, že nikoli. Jan Ander, vedoucí prodeje a marketingu Českého Telecomu, nám k celé věci sdělil, že očekává zahájení jednání s Českým Internetem v co nejkratší době. O existenci užitného vzoru Českého Internetu v době spolupráce týmu expertů Českého Telecomu s Českým Internetem údajně nevěděl. O vyjádření k tomuto problému jsme opakovaně žádali i výkonného ředitele pro řízení podnikatelských aktivit Českého Telecomu ing. Jiřího Šmahela. Ten ale na naše otázky nereagoval.
Z ohlášených třiceti přístrojů, které měly být v těchto dnech v provozu, zbyl podle našich informací pouze jediný na letišti v Ruzyni.
Otázkou tedy zůstává, zda a jak se mezi sebou Český Telecom a Český Internet dohodnou. Co s nastalou situací obchodníci Českého Telecomu pod vedením svého ředitele Jiřího Šmahela, který celé jednání s Českým Internetem vedl, udělají? Jejich hlavní soupeř je totiž neoblomný: čas. Po problematickém výběru telefonních přístrojů do telefonních budek, které umožňují snadnější telefonování na tzv. věčnou kartu, díky čemuž přichází Český Telecom podle deníku Super (3. 1. 2002) o 200 milionů korun ročně, jde o další chybu vrcholového managementu Českého Telecomu. V konzervativní a tradičně demokratické Velké Británii i u našich akurátních sousedů v Německu je přitom obvyklé, že se managerům i mnohem menšího kalibru podobné selhání přihodí pouze jednou. Podruhé totiž už nemívají pro podobné úlety příležitost.
