Byla jednou jedna vesnice. V té vesnici byla radnice a té patřilo ve vesnici mnoho věcí. Mimo jiné i úřad, který dohlížel nad tím, aby ve vesnici mohl kdokoliv svobodně podnikat, a mimo jiné i jeden z největších podniků ve vesnici, který kdysi dodával služby všem, co tam bydleli.
Jednoho dne přišlo do vesnice několik dalších firem a chtěly poskytovat stejné služby jako onen Podnik, avšak levněji a jiným způsobem - a co se nestalo. Roztočil se poměrně zajímavý kolotoč, nová Firma chtěla něco udělat, Podnik jí to znemožnil, Firma si šla stěžovat na Úřad a ten po několika letech dal Podniku pokutu. Podnik vlastněný radnicí zaplatil radnici pokutu. Radnice tak získala sama od sebe peníze do rozpočtu pro další rok. No a takhle to bylo ještě několikrát. Zarážející bylo jen to, že ostatní firmy v Kocourkově zůstávaly i nadále a chtěly podnikat, a to i přesto, že kolotoč s Podnikem a Úřadem se opakoval stále znova a znova a znova.
Jaký je smysl pokut?
Patrně jste v předchozím odstavci nalezli skutečnosti ne nepodobné dění na českém
Související články
Antimonopolní úřad zahájil řízení s Českým Telecomem
ČTÚ přiznal Telecomu nárok na 290 milionů
Bitva o leták aneb Proč žaluje Aliatel Český Telecom
Aliatel zažaloval Český Telecom kvůli letákům
Reklamní letáky Telecomu dělají starosti Tiscali
telekomunikačním trhu. Ano, Český Telecom vždy nějakým způsobem poruší hospodářskou soutěž, alternativní operátory to více či méně poškodí a ÚOHS po pár letech Telecomu uloží pokutu, kterou vyinkasuje jeho faktický vlastník – stát.
To, že zneužitím dominantního postavení na trhu nebyl poškozen stát, nýbrž alternativní operátoři, je drobný detail, který pokuta jaksi neřeší. Ostatně alternativním operátorům nic nebrání v tom, aby se o vzniklou škodu s dominantním operátorem soudili.
Menším nedostatkem tohoto řešení je však to, že pokud kupříkladu Český Telecom fakticky znemožní alternativním operátorům získat více než 3000 firemních zákazníků po dobu dvou let, vznikne alternativním operátorům finanční újma v danou chvíli. Nic natom nezmění pokuta 81,7 milionu, kterou Český Telecom za toto jednání po dvou letech od jeho ukončení obdržel. Ušlé zisky jim nikdo nevrátí.
Jakákoliv pokuta je sankcí za porušení zákona. Tato sankce by přitom ideálně měla být takového charakteru, aby toho, kdo zákon porušil, dostatečně odradila od opakování podobného jednání. Pokud se ale podíváme na pokuty, které Českému Telecomu udělil ÚOHS, záhy zjistíme, že v porovnání s miliardovými zisky, popřípadě loňskou miliardovou ztrátou nebo více než stomilionovou odměnou pro vedení Českého Telecomu, je i celkový součet pokut udělených Českému Telecomu ze strany ÚOHS při nejmenším směšný – v podstatě ani nedosahuje výše „drobného“ bonusu, který si letos rozdělí vedení Telecomu.
Co je ale mnohdy ještě horší, je to, že výše udělených sankcí je mnohdy nižší než zisk, který dané porušení zákona Českému Telecomu přineslo. Chyba ale v tomto případě není ani tak na straně ÚOHS, nýbrž zákonů, kterými se Úřad musí řídit.
Tabulka pokut Českého Telecomu
| Listopad 2004 | 23 milionů Zneužití dominantního postavení při poskytování ADSL od února 2002 do ledna 2003 |
| Srpen 2004 | ? milionů Porušení evropského práva – nabízení volných minut v rámci tarifních programů od roku 2000 |
| Únor 2004 | 81,7 milionu Zneužití dominantního postavení v oblasti služeb pro firmy v letech 2001 a 2002 |
| Listopad 2003 | 6,5 milionu Nepovolená dohoda o cenách telefonních karet pro roky 2001 a 2002 |
| Říjen 2000 | 2 miliony Zneužití dominantního postavení v oblasti internetového volání v lednu 1999 |
Alenka v říši za zrcadlem
Alternativní operátoři se, zdá se, na našem trhu ocitli v pozici, která by se dala při nejmenším popsat jako nelehká. Už před vstupem do Evropské unie se snažili zejména alternativní operátoři se zahraničním kapitálem působit na evropské úředníky, aby zjednali na českém trhu pořádek a narovnali konkurenční prostředí do podoby, ve které by dominantní operátor pravidelně nezneužíval svého postavení.
Marně. Dokonce ani vstup do EU tomu nijak nepomohl. Vlastně možná ano – ÚOHS, který už řadu let tvrdí, že se mu zdají volné minuty či volný hovorový kredit v tarifních programech Českého Telecomu jako protisoutěžní jednání, (konečně) zahájil v srpnu letošního roku řízení s Českým Telecomem pro porušení evropského práva, o čemž neopomněl informovat všechna média tiskovou zprávou.
Nepříjemné je ovšem to, že tento hovorový kredit či volné minuty značně deformují trh v oblasti (před)volby operátora již od roku 2002, kdy byla tato služba zavedena. Opatření ze strany ÚOHS můžeme čekat tak přibližně v roce 2005, tedy "už" po třech letech.
Celou situaci na českém trhu pak poměrně trefně předevčírem, ve světle udělení nejnovější pokuty Českému Telecomu, komentoval generální ředitel Tiscali ČR a zároveň předseda Asociace pro spravedlivou konkurenci Naveed Gill:
„Ani kroky českých regulačních orgánů nejsou účinné, když jde o to zarazit protikonkurenční chování Českého Telecomu. Poslední dva roky totiž alternativní operátoři bojují za propojení ADSL, za spravedlivé zpřístupnění místní smyčky, za spravedlivé poplatky za pronajaté linky a velkoobchodní nabídky paušálních poplatků za internetové a telefonní služby. Všechny snahy byly dodnes bezvýsledné i přes předpokládanou kontrolu regulačního orgánu.
Je ironií (a zároveň zneklidňujícím zjištěním), že jediný, kdo má přímý užitek z finančního postihu Českého Telecomu za jeho protikonkurenční činnost, je i nadále majoritní vlastník této společnosti - český stát, jemuž se pokuta platí. Zdá se, že v případě společností s majetkovou účastí státu by bylo spravedlivější, kdyby byly pokuty za aktivity zaměřené proti konkurenci odváděny právě konkurentům, kteří byli takovou činností poškozeni.
V průběhu těchto dvou let nepřetržite narůstají škody způsobené alternativním telekomunikačním operátorům i zákazníkům v důsledku protikonkurenčního chování Českého Telecomu. Jak budou tyto minulé škody napraveny a jak bude možno zabránit škodám budoucím - to jsou dvě otázky, které dnes trápí alternativní telekomunikační operátory v této zemi a kterými by se měla vážně zabývat i česká vláda.“
Myšlenka, kterou formuloval Naveed Gill, a to, že státní podniky by měly platit pokuty za porušení hospodářské soutěže svým konkurentům, je poměrně zajímavá a aspoň trochu by řešila nastalou kocourkovskou situaci, kterou může vyřešit snad jen privatizace Českého Telecomu.
Nicméně je více než jasné, že otázky položené v posledním odstavci výše uvedeného vyjádření, zůstávají spíše v kategorii „řečnické". Když už jsme ale u těch řečnických otázek: proč třeba v Německu, Francii nebo Velké Británii může telekomunikační trh fungovat bez jeho pravidelné deformace ze strany původně monopolního operátora - a u nás ne?
Myslíte si, že jsou pokuty k něčemu dobré?
