Většina bezdrátových komunikačních technologií se bouřlivě vyvíjí, avšak jedna z nich zůstává stále stejná. Rozhlasové vysílání na dlouhých, středních a krátkých vlnách používá stále tutéž amplitudovou modulaci. Funguje tak, že se mění amplituda nosné vlny podle přenášené modulace, šířka kanálu se rovná dvojnásobku maximální přenesené frekvence zvuku. V Evropě je kanál široký 9 kHz, v USA 10 kHz. Maximální přnesená frekvence zvuku tak může činit 4,5 kHz nebo 5 kHz.
Není divu, že kvalita zvuku připomíná telefon, který přenáší frekvence do 3,4 kHz. Amplitudová modulace je navíc poměrně citlivá na rušení. Posluchači v posledních desetiletích prchají na velmi krátké vlny, kde rozhlas vysílá s frekvenční modulací, nemění se tedy amplituda, ale frekvence nosné vlny. Rozhlasové přijímače urazily od krystalky k dnešním digitálně laděným přístrojům velký kus cesty, nemohou však překonat omezení daná přírodními zákony.
Jak vypadá budoucnost rozhlasu?
Mike Cronk z BBC tvrdí, že rozhlas budoucnosti by měl vyhovovat následujícím kritériím: jednoduché používání, jednoduchý výběr stanic, zachování dobré kvality zvuku a dynamického rozsahu, minimalizace útlumu a interference, maximální využití stávajících investic, slučitelnost se stávajícím frekvenčním plánem, stejná cena nových přijímačů.
Od března 1998 trvá vývoj standardu pro digitální rozhlasové vysílání na dlouhých, středních a krátkých vlnách. Skupina rozhlasových stanic, výrobců vysílací techniky i přijímačů a výzkumných ústavů posléze založila konsorcium a standar dostal název Digital Radio Mondiale (DRM).
Standard využívá stávající kanály široké 9 nebo 10 kHz, existují i režimy s poloviční šířkou pásma (4,5 kHz, 5 kHz) a dvojnásobnou šířkou pásma (18 kHz, 20 kHz). Data jsou přenášena modulací COFDM (kódovaný ortogonální frekvenční multiplex). Modulace OFDM, která je jejím základem, se již používá mimo jiné v bezdrátových sítích standardu 802.11a a 802.11g (bližší informace naleznete zde). Pro přenos hudby je určen kodek MPEG4 AAC doplněný o SBR (přijímač si umí dopočítat další části signálu na vyšších frekvencích), pro přenos řeči je určen kodek MPEG4 CELP, volitelně HVXC pro nižší přenosové rychlosti. Pokud naladíte vysílání dle standardu DRM na běžném přijímači, uslyšíte pouhý šum. Očekává se, že se digitální přijímače budou na trhu objevovat postupně, provádějí se i pokusy s příjmem DRM na PC.
Vzorky zvuku přeneseného pomocí DRM během zkoušek naleznete zde. Dne 16. června začaly vysílat digitálně ve standardu DRM některé běžné rozhlasové stanice jako BBC či Deutsche Welle. Členy konsorcia pro DRM jsou vedle BBC, Deutsche Welle, Radio France, Radio France Internationale či Radio Vaticana rovněž All India Radio, Antenna Hungária, Libyan Jamahiriya Broadcasting či Voice of Nigeria. Český rozhlas v seznamu členů konsorcia nenajdeme, ředitel stanice ČRo 1 – Radiožurnál Alexandr Pícha nás ujistil, že Český rozhlas připravuje s Českými radiokomunikacemi test DRM na středních vlnách. Potřebuje ale od ČTÚ povolení, které by podle Píchy mělo přijít koncem léta, spuštění testu odhaduje nejpozději na září.
Mluvčí Českých radiokomunikací Jana Němcová nicméně uvedla: „O tento způsob vysílání však zatím neprojevil zájem žádný z našich zákazníků ani žádný jiný potenciální zákazník. Záležitost je v současné době hodně diskutována. Je to samozřejmě otázka investic na straně zákazníka i provozovatele vysílacích služeb a vybavení přijímači na straně posluchačů.“
Ve Spojených státech se snaží se střídavým úspěchem prosadit konkurenční digitální standard HD Radio firma iBiquity. HD Radio by mělo dokázat vyslat digitálně i na velmi krátkých vlnách, testy však zatím údajně nedopadly dobře.
