O posílení pravomocí tajných služeb, například širším využívání odposlechů a dalších opatření, a o jejich možném vlivu na práva občanů, se v zahraničí i v Česku začalo diskutovat po útoku teroristů na cíle v USA. Útoky si vyžádaly tisíce obětí.
Gross podotkl, že kromě jím předkládaného zákona o azylu, jehož součástí je i zákon o policii, projednávali minulý týden poslanci zákon o Bezpečnostní informační službě. "A byly odstraněny některé chyby, které předtím způsobilo přijetí euronovely zákona o policii a novely trestního řádu, kdy policii zůstaly některé takové kompetence, ale zpravodajským službám nikoli," řekl ministr.
Podle něj jde o to, aby policie měla možnost na požádání oprávněných subjektů, například zpravodajských služeb, provádět sledování; aby byly zajišťovány určité informace o telekomunikačních procesech, aby byl přístup k výpisům z volání a podobně. Změnou zákona o policii byly některé pasáže převedeny do trestního řádu. "Ty ale byly vyvedeny jenom pro policii a tam, kde měly zpravodajské služby vazby na zákon o policii, tak v podstatě oporu v tomto zákoně ztratily," dodal.
Většina poslanců není příliš ochotna podpořit v boji proti terorismu posílení pravomoci tajných a dalších bezpečnostních služeb, které by měly negativní dopad na občanská práva. Ti, kteří posílení pravomocí podpořili, současně požadovali větší kontrolu tajných služeb. Podle poslanců, které v úterý ČTK oslovila, mají bezpečnostní složky potřebné pravomoci již nyní.
Pokud se ministrova iniciativa týká opravdu jen zmíněných případů, lze proti ní jen těžko něco namítat. V případě, že by ovšem skrývala plošné rozšíření možnosti odposlechu, měla by před schválením projít pečlivou parlamentní debatou.
