Diskuse, moderovaná Danielou Drtinovou, se odehrávala v duchu neznalosti celé problematiky. Výstavba sítě Tetrapol v ČR (policejní název Pegas), je dlouhoudobě předmětem sporů mezi příznivci technologie Tetrapol od francouzské firmy Matra/Nortel Telecommunications a příznivci konkurenční technologie Tetra od americké společnosti Motorola a jejích partnerů. Nechme stranou vleklé spory mezi fandy jednotlivých technologií, protože jejich argumenty jsou mnohdy, mírně řečeno, diskutabilní a odhlédněme dnes také od pochybení, jichž se česká strana dopustila v počátcích celého kontraktu.
Nezbytnost policejní komunikace
Naše policie se v současné době potýká s vážným problémem. Její dosud fungující analogová radiokomunikační síť je velmi snadno odposlouchávatelná. Nikomu, kdo viděl v životě pár detektivek, není potřeba vysvětlovat, jaké nebezpečí to s sebou nese. Právě napadnutelnost této zastaralé technologie byla jedním z důvodů pro přechod na nový digitální systém. Policie potřebuje komunikovat kvalitně, neustále a bez rizika odposlechu. To všechno jsme již psali dříve.
Česká televize, spolu s předsedou branně bezpečnostního výboru Parlamentu Nečasem se najednou podivují nad tím, že objednaný systém nebude mít pokrytí v budovách a v metru. Samozřejmě se také diví tomu, že zmíněné pokrytí bude vyžadovat finanční prostředky, s nimiž dosud nikdo nepočítal. Vše je samozřejmě opepřeno nutností zajistit bezpečnost účastníků zasedání MMF, kterým má přijet oponovat až několik desítek tisíc odpůrců globalizace a kapitalismu.
Jak jsme již informovali v
článku, vzaly tuzemské odpovědné orgány až v poslední době v potaz konkrétní zkušenosti a požadavky našich policistů. I podle rozohovorů, které vedli členové naší redakce je zřejmé, že výhrady policistů se vztahovaly k první generaci vysílaček Matra a ke způsobu výstavby komunikační sítě (o němž rozhodovalo ministerstvo vnitra).
Ovšem nyní jsou policisté, pokud jsou v oblasti pokryté signálem policejního Pegasu, vybavováni vysílačkami generace druhé. Ty již odpovídají prakticky všem potřebám jejich uživatelů.
Právě díky reflexi požadavků policistů, došlo i na nutnost pokrytí pražského metra, s níž původní záměry ministerstva vnitra nepočítaly. Pokrytí metra, jako dodatečný požadavek, který kritizuje právě poslanec Nečas, je fatálním selháním státních struktur, nikoli dodavatele technologie.
Francouzská policie totiž signál sítě v metru, stejně jako v budovách nepožaduje. Jen na vrub našich kompetentních orgánů padá to, že se o tomto požadavku naší policie začalo hovořit až před pár měsíci, pod tlakem blížícího se zasedání MMF.
Pokud má poslanec Nečas pocit, že mu zůstalo cosi utajeno, jde jen o jeho chybu, protože působí v Parlamentu už 8 let. Pokud by jej taková maličkost jako je policejní radiokomunikační síť za 4 miliardy korun zajímala, měl od roku 1994 dostatek času zjišťovat podrobnosti, podávat interpelace a vůbec uplatňovat svůj poslanecký vliv.
Nač nikdo nepoukázal
Zmíněný televizní pořad obsahoval ještě dvě zajímavé skutečnosti. Zcela bez ohledu na nutnost komunikačního zajištění zasedání MMF dala moderátorka otázku, zda by poslanec Nečas byl pro vypovězení smlouvy s Matrou. On, zcela ve shodě se zdravým rozumem odpověděl, že je důležité, aby policie nyní měla fungující "nějaký komunikační systém". Dále ovšem odpovídal jako řádný politik - žádné ano, žádné ne. Pouze řeči o tom, že nedostal od ministerstva financí a ministerstva vnitra podrobnosti smlouvy s dodavatelem systému. Ani slovo o technologii, ani slovo o pochybeních naší strany, ani slovo o tom, že si moderátorka poněkud zaměňuje vysílače (základnové stanice)a vysílačky.
Stejně tak ani pan poslanec, ani další přítomný, ředitel odboru spojení a informatiky MV, pan Nechvátal, nepoukázali na zjevné pomýlení moderátorky, která hovořila o pronájmu optických kabelů, jako o nouzovém řešení pokrytí metra. Optické kabely přitom slouží k propojení infrastruktury, k samotnému pokrytí se ve stanicích používají modifikované antény a v tunelech vyzařovací kabely. Můžeme si v této souvislosti položit otázku, kdo z dosud zmíněných účastníků diskuse, zná probíranou tématiku hůř? Mimochodem, za pronájem chce Praha, resp. Pragonet 500 až 600 tisíc korun ročně. Že by konkurenční soukromý Metronet nebyl schopen nabídnout nižší cenu? Počítal někdo z úředníků, kdy by se vrátila investice do samostatného vedení?
Zač může Praha
Bez viny však není ani hlavní město Praha. Pražský magistrát je totiž majoritním vlastníkem Dopravního podniku hl.m.Prahy, pod nějž spadá i metro. Metro však nejsou jen vlaky a koleje, ale také tunely, kterými je potřeba vést spojení jednotlivých částí infrastruktury.
Za účelem pokrytí metra signálem policejního Pegasu a signálem GSM (EuroTel + RadioMobil) vzniklo již před cca dvěma lety Sdružení metro, které kromě obou operátorů zastřešovalo ještě ministerstvo vnitra. Od počátku existence tohoto sdružení se projevovaly monopolistické snahy Prahy o to, aby infrastruktura pro pokrytí metra využívala stávajících instalací magistrátní sítě Pragonet (nyní v ní většinu získává Deutsche Telecom). Možnost využít konkurenčního, zavedenějšího a soukromého Metronetu či vlastní instalace, magistrát od počátku blokoval. I proto je dosud signálem GSM a Pegasu pokryta jen trojice stanic - Můstek, Muzeum a I.P.Pavlova a tunel z I.P.Pavlova na Muzeum.
Krátce po založení Sdružení metro vznikla iniciativa Prahy, vyčlenit ze sdružení ministerstvo vnitra (MV), kterému by hlavní město poskytlo lepší podmínky. Operátoři komerčních sítí představovali pro magistrát zřejmě příliš tučné sousto, které si nechtěli nechat ujít. MV pro magistrát překvapivě (samozřejmě z důvodu úspor) odmítalo sdružení opustit.
Až nutnost zajištění zasedání MMF jej zřejmě přiměla k separátnímu jednání s pražským magistrátem.
Co dál?
Jednoznačnou prioritou je dobudování radiokomunikačního systému pro policii, potažmo pro Integrovaný záchranný systém. Pokud jsme se rozhodli pro Tetrapol, dobudujme jej co nejrychleji.
Stát by měl být schopen vynutit si vstřícnost měst v otázkách tak jednoznačných, jako je bezpečnost občanů či mezinárodní prestiž. Komerční zájmy měst by v takovém případě měly jít stranou.
Jakékoli budoucí výběrové řízení, probíhající dle zákona o státních zakázkách, by mělo respektovat především potřeby těch, kteří předmět zakázky budou využívat. Pokud se jejich požadavky začnou brát v úvahu až dodatečně, způsobí to vždy jen komplikace a zvýšení konečné investice.
Pokud někomu chybí vazby mezi textem článku a titulkem, což se může stát, zde je: je škoda, když vede debatu před kamerami televize redaktor, který není důkladně obeznámen s problémem, jenž se diskutuje.
