Všechna odvětví dostala v krizových letech tvrdou ránu a ve všech odvětvích jsou podnikatelé rádi za jakýkoli "kšeft". Až na jedno. Existuje branže, kde se zakázky odmítají a dobří zaměstnanci se platí zlatem. Nazývá se vývoj softwaru pro mobilní telefony.
Česká republika patří podle lidí z branže mezi softwarově-mobilní velmoci. "Seriózním vývojem větších mobilních aplikací se v Česku zabývá odhadem stovka lidí, což je na poměry naší země hodně," uvedl zakladatel společnosti eMan Tomáš Čermák.
Firma, již spoluvlastní, zaměstnává nyní 15 lidí a patří mezi největší softwarová studia v Česku. Firem podobné velikosti je u nás pět. Jejich roční obrat se pohybuje nejčastěji mezi deseti a třiceti miliony korun a každým rokem roste dvojnásobně. Většina zakázek jde z ciziny.
"Práce neustále přibývá s tím, jak se dál rozšiřují chytré mobily, je ale prakticky nemožné sehnat dobré a zkušené programátory. Na trhu jich je obrovský nedostatek. A vyškolení studentů v programování je velmi drahé a nejisté," říká spolumajitel další vývojářské firmy Acrobits Jiří Král. Podle něj je jednou z mála možností hledání posil na východ od našich hranic.
Byznys, kde poptávka převyšuje nabídku
Obří boom programů pro chytré mobily odstartovala společnost Apple, když ve svém internetovém obchodě iTunes začala prodávat software od nezávislých dodavatelů. V polovině roku 2008 se tak doslova roztrhl pytel s nejrůznějšími kancelářskými pomocníky, záznamovými bloky, hrami či komunikačními nástroji.
V současnosti je možné podobným způsobem koupit či zdarma stáhnout software i do telefonů s jinými platformami. Dnes velmi populární softwarové obchody však paradoxně nejsou hlavní obživou vývojářů.
"Pracovat dva měsíce na softwaru a pak doufat, že si ho někdo v obchodě s aplikacemi všimne mezi dvěma miliony dalších konkurentů, je velmi riskantní," uvedl Robin Raszka, kreativní ředitel studia Tapmates. "Devadesát devět procent našich příjmů proto tvoří především zakázková výroba, kdy za námi přijde zákazník a nechá si naprogramovat vlastní aplikaci na míru. Teď jsou třeba hodně populární čtečky zpráv," dodal. Za jednu takovou aplikaci na míru zaplatí zájemce vývojářům od 150 do 200 tisíc korun.
Když se někdo naproti tomu spoléhá jen na to, že svou aplikaci bude prodávat jen v obchodě, je to podle českých podnikatelů "střelec". "Třeba firma Rovio, která stojí za fenomenálně úspěšnou hrou Angry Birds, vytvořila před ní zhruba 100 jiných her, o nichž skoro nikdo neví," říká šéf společnosti u LikeIT David Semerád, jehož firma vyvinula například mobilní verzi portálu Lunchtime, sdružujícího nabídky restaurací.
"Pak ale po letech nejistoty může přijít nějaká bomba a z tvůrců se stanou během dne multimilionáři," dodal. Přestože je možné software jeho firmy stáhnout z internetových obchodů, i on se raději drží u jistějšího vývoje na zakázku.
Naprostou výjimku mezi vývojáři tak tvoří firma Jolly Box, za níž stojí Petr Medek. Toho totiž jako jednoho z mála prodej softwaru jednotlivým zákazníkům živí. Jeho mobilní hru Road to Hell 3D určenou pro systém Symbian a telefony Nokia si stáhlo už přes pět milionů lidí. "Moc lidí z branže to nedělá, ale i z programování her si jde udělat skvělou obživu. Do té naší umisťuji reklamu a měsíčně tak z ní máme příjmy mezi pěti a deseti tisíci dolarů," řekl Medek.
