Hájek přišel v roce 1998 s komerčně velmi zajímavým způsobem připojení k internetu, které bylo mnohem výhodnější než tehdy užívané vytáčené spojení. Novinku si nechal patentovat a o sedm let později na tom založil spor s Českým Telecomem, respektive Telefónikou O2.
Úřad průmyslového vlastnictví (UPV) sice už v roce 2006 a znovu v roce 2007 rozhodl, že patent se na ADSL nevztahuje, a ve stejném duchu hovoří i posudky znalců z pražského ČVUT, Hájek se však nevzdává. Stupňuje své finanční požadavky a vrší expertízy znalců především z Vysoké školy báňské - Technické univerzity v Ostravě, které mu dávají za pravdu.
Posudky předložené žalující stranou jsou přitom v řadě případů tak gumové, že patent Ing. Hájka by se podle nich dal zřejmě vztáhnout na jakýkoli způsob připojení k internetu. Po O2 jsou tak na řadě zřejmě další operátoři. A v konečném důsledku pak všichni, kdo se připojují k internetu.
Jak vydělat na O2
Základem celého sporu je patent číslo č. 286163, který je v Databázi patentů a užitných vzorů Úřadu průmyslového vlastnictví veden od 20. února 1998. Opavský podnikatel Marek Hájek si v něm nechal patentovat "Způsob přenosu dat mezi prvním účastníkem a druhým účastníkem a/nebo Internetem a zařízení k provádění tohoto způsobu".
Připojení
|
Jak vyplývá z patentového listu, Hájek přišel na poměrně zajímavý způsob připojení k internetu. Využil běžnou pobočkovou ústřednu (tedy PBX), ke které přivedl pronajaté pevné datové okruhy. V místě svého podnikání pak začal nabízet připojení k internetu za nižší ceny než tehdejší SPT Telecom.
Řešení bylo bezesporu dobrým marketingovým tahem, ale těžko na něm hledat něco technicky nového a převratného, co by si zasloužilo statut patentu.
V Hájkově definici se totiž hovoří o tom, že jde o spojení mezi dvěma účastníky nebo účastníkem a internetem, kdy je na jedné straně modem a na druhé modem s telefonní ústřednou, která zajistí (komutuje) připojení. Tomu v podstatě odpovídá jakékoli vytáčené spojení, včetně dálnopisu, který se v roce 1998 blížil ke konci své životnosti.
"Patent má chránit inovativní a nové technologické řešení, nikoli jen využití stávajících známých technologií pro nabízení služby," vysvětluje Hana Gawlasová, vedoucí týmu IT a duševního vlastnictví advokátní kanceláře Kinstellar.
Z tohoto pohledu je zvláštní, že Úřad průmyslového vlastnictví patent vůbec zapsal. "Zákon přímo pamatuje na to, že může dojít k patentování něčeho, co inovativní není. O zapsání patentu totiž rozhoduje úředník, který jen těžko může mít detailní znalosti ve všech oborech," říká Gawlasová a dodává: "Takové situace mohou čas od času nastat. Proto existuje způsob, jak patent zrušit."
Exekuce osvěžila paměť
Hájek je od roku 2001 doktorandem oboru Telekomunikační technika na Vysoké škole báňské. Na konci července 2002 si jeho firma nechala poskytování telekomunikačních služeb vymazat z obchodního rejstříku; od té doby se věnuje poradenství v oblasti software a hardware a také zprostředkovatelské činnosti.
ADSL v kostce- technologie umožňující připojení k internetu, |
Inženýr Hájek předložil posudek profesora Jana Šocha, znalce krajského soudu v Ostravě, který tvrdí, že používání telefonní ústředny s DSLAM zajišťující připojení k internetu přes ADSL porušuje jeho patentová práva.
"Ten patent je sám o sobě podivný, protože si plete už ty nejzákladnější pojmy," tvrdí telekomunikační odborník a vysokoškolský učitel Jiří Peterka.
Ústředna s DSLAM se od pobočkové ústředny poměrně zásadně liší.
Hájkovo řešení není podle Peterky smysluplné ani ekonomicky: "Místo využití dial-upu doporučuje pořídit si vlastní telefonní ústřednu a k ní si natáhnout vlastní dráty. Budiž, v roce 1998 to jakási alternativa k dial-upu mohla být. Ale s ADSL a způsobem jeho nasazení to opravdu nemá nic společného."
UPV na straně O2, Hájek se nevzdává
Spor Marka Hájka s O2 (a Českým Telecomem) se táhne už téměř čtyři roky. Telefónica O2 vyvolala před UPV tzv. určovací řízení, jehož předmětem bylo určit, zda způsob využití technologie ADSL u společnosti zasahuje do patentových nároků vynálezu. K tomuto řízení Hájek předložil posudek, který zpracoval doc. RNDr. Vladimír Vašinek z Vysoké školy báňské - Technické Univerzity Ostrava.
V přehledu časových událostí píše Vašinek o prvních pokusech s ADSL ve Spojených státech v roce 1999. Přitom tato technologie byla vynalezena, standardizována a komerčně využívána před rokem 1998.
V posudku se dále uvádí, že na jednotlivé komponenty je třeba hledět jako na černé skříňky, a že telefonní ústředna popsaná ve vynálezu pana Hájka je vlastně totožná s hlavním rozvaděčem v budově ústředny v případě ADSL.
"Opravdu mne udivuje, jak mohl nějaký soudní znalec dospět k závěru, že patent pokrývá i ADSL," podivuje se Jiří Peterka a připomíná, že ADSL bylo poprvé standardizováno v roce 1995.
Ve stejném roce byly ve světě už nabízeny i jeho první komerční instalace, zatímco předmětný "vynález" byl patentován až v roce 1998. "Takže pokud teď někdo tvrdí, že patent pokrývá i způsob nasazení ADSL, pak tím současně musí říkat, že uvedený patent neměl být v roce 1998 vůbec přijat," dodává Peterka.
Na stranu O2 se postavil posudek děkana Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze docenta Borise Šimáka. V něm se mimo jiné píše: "Po důkladném prostudování patentového spisu je nutno konstatovat, že předmět patentu pana Hájka není dostatečně specifikován a nevyplývá, že by přinášel jiné řešení, než je známé a používané již řadu let u nás i v zahraničí."
Posudek dále poukazuje na zjevné rozdíly mezi původním textem patentu a způsobem připojení prostřednictvím ADSL. "Zásadní odlišnost v patentu Ing. Hájka spočívá v tom, že telefonní ústředna řízeně komutuje datové okruhy. Řešení přístupu k Internetu přípojkami ADSL v síti Českého Telecomu ústřednu vůbec nevyužívá."
Technologie ADSL patří dnes mezi nejrozšířenější způsoby připojení k internetu.
Český patentový úřad už v roce 2006 rozhodl, že připojení přes ADSL do patentových práv pana Hájka nezasahuje. Verdikt následně potvrdila i rozkladová komise o rok později.
V poměrně podrobném odůvodnění se mimo jiné píše: "Předmět určení nevykazuje jeden z podstatných znaků obsažených v prvním nezávislém patentovém nároku, respektive tento znak není jeho technickým ekvivalentem."
Hájek se mezitím rozhodl přenést hru na jinou úroveň. Jeho právním zástupcem se mezitím stal JUDr. Tomáš Sokol.
Advokát napadl rozhodnutí UPV správní žalobou a v roce 2007 upozornil Petera Eskina, tehdejšího předsedu dozorčí rady Telefónica O2 Czech Republic, že požaduje náhradu škody ve výši 18 miliard korun. To znamená desetinásobek částky, kterou původně Hájek požadoval za svůj patent.
V samotné žalobě, jejíž text má redakce Mobil.cz k dispozici, však žalovaná částka uvedena není. Ta je pouze ve zmíněném dopisu představitelům O2.
V anglicky psaném dopise Sokol mimo jiné upozorňuje předsedu dozorčí rady na fakt, že podle právních předpisů je třeba pro každý takový případ vytvářet v účetnictví firmy tzv. opravné položky. Nárokovaných 18 miliard korun tak může mít přímý nepříznivý dopad na hospodářský výsledek společnosti.
Advokát v dopise dále upozorňuje: "Každý člen dozorčí rady má povinnost vykonávat svoji funkci s péčí řádného hospodáře a je zodpovědný za škodu, která by nesplněním této povinnosti společnosti vznikla."
Tomáš Sokol upozorňuje Erskina, že podle jeho názoru existuje zhruba padesátiprocentní naděje na úspěch žaloby. Navrhuje proto, aby Erskin z titulu své funkce zabránil možným škodám pro O2 a přistoupil na mimosoudní vyrovnání s panem Hájkem.
To vše za situace, kdy Městský soud v Praze ustanovil jako znalce doc. Zemana z Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií Vysokého učení technického v Brně. I závěr tohoto znaleckého posudku jednoznačně potvrdil, že ADSL nespadá do rozsahu ochrany patentu pana Hájka.
