Foto: Philips

Foto: Philips | foto: Marek Kuchařík, Mobil.iDNES.cz

Budoucnost mobilních displejů

Není na displejích mobilů už co vylepšovat? Tedy ne že by byly tak skvělé, jenže s limity danými tím, že to musí být kapesní přístroje, už zdánlivě nejde nic dělat. Nic na světě ale není tak dokonalé, aby to nemohlo být lepší.

Dokud se mobily jen telefonovalo, většinou celkem stačily i „černobílé“ (lépe řečeno tmavošedo-světlešedé) displeje se skromnými rozměry a ještě skromnějším rozlišením. Jak se ale na kapesní přístroje nabalovaly nové služby, nároky na zobrazovací zařízení rostly. Své by ke kvalitě tehdejších mobilních obrázků mohli říkat i ti, kterým se začal horšit zrak. 

OLED na počátku cesty

Kvalita obrazu a spotřeba displeje musí být to první, co se v budoucnosti změní k lepšímu. Vlastně už je to tady, mobily s displeji OLED se už nějaký čas na trhu objevují.
Zkratka OLED znamená „organické diody emitující světlo“. Běžné polovodičové diody vydávající světlo (LED) zná každý jako kontrolky, úsporné zdroje světla na kolech, podsvícení LCD displejů. OLED jsou prakticky totožné, jen místo anorganického polovodiče v nich svítí organické molekuly.

Oled_mobil

Schopnost některých organických sloučenin vydávat při průchodu elektrického proudu světlo zaujala některé vědce už v 60. letech minulého století. Jev se označoval jako organická elektroluminiscence (OEL) a zpočátku vypadal spíš jako zajímavost bez možnosti využití. O dvacet let později ale odborníci z laboratoří Kodak zjistili, že nemusí jít jen o prostou variaci na téma klasických LED. Ukázalo se, že organické látky nanášené ve velmi tenkých vrstvách vykazovaly při vybuzení elektrickým proudem velmi zajímavé vlastnosti.

Ve srovnání s LED je například jas OLED desetkrát až padesátkrát vyšší. Pokud se z nich vytvoří displeje, mají oproti LCD obrazovkám nesrovnatelně lepší věrnost podání barev i množství barevných odstínů. Mnohem rychleji také dokážou překreslovat obraz, to je důležité například pro televizi s vysokým rozlišením (HDTV). Mimoto mají i podstatně nižší spotřebu energie. Na rozdíl od LCD displejů totiž nepotřebují podsvícení – pixely obrazu svítí samy. A ke  všemu jsou pozorovatelné ze širšího úhlu. Zákazníky i obchodníky zaujme i jejich nízká cena. Organické látky jsou mnohem dostupnější, při výrobě lze bez zásadních úprav využívat části linek pro produkci LCD zařízení. Odhaduje se, že sériová výroba by mohla být až o 50 procent levnější než u LCD.

Výzkumná pracoviště se přesto snaží přicházet s dalšími zlepšeními. Na americkém Georgia Institute of Technology například vyvinuli novou generaci materiálů pro OLED založenou na příměsích hliníku v organických molekulách. Tím se nejen prodlouží životnost, ale také zjednoduší nanášení vrstev. Autoři dokonce předpokládají, že tak půjde displeje na podložky jednoduše tisknout pomocí inkoustových tiskáren.

Komerční uplatnění OLED je na počátku, běžně se už objevují jako displeje MP3 přehrávačů. Od vnějších displejů přešly OLEDy už ke vnitřním zobrazovačům (BenQ-Siemens S88). Dá se očekávat, že zejména TV v mobilech si vynutí rychlejší nástup OLED.

Mobil v brýlích
Potíž dnešních mobilních displejů je ve velikosti. Brouzdat na malinkém displeji běžnou webovou stránkou není pohodlné a dlouhodobé sledování filmu nadchne jen milovníka miniatur. Výrobci to překonávají jen více či méně krkolomným rozevíráním mobilů.

A přece to nemusí být pravda. Už zmíněná technologie OLED je v tomto ohledu velmi nadějná. Organické diody totiž mohou pracovat i na pružné podložce nebo na průhledném podkladu. Displej tedy půjde (například) rozbalit z ruličky či z jiné přepravní podoby do větší plochy. Je možné, že se tak konečně splní sen o tzv. e-papíru, kdy se na elektronické podložce budou moci objevovat digitální noviny, knihy a telefon bude jen jednou z mnoha funkcí takového zařízení. Jednou z možností vzhledu takového zařízení je jakási roleta vysouvající se z kapesního pouzdra. To by obsahovalo zdroj energie, elektroniku, anténu a indikátory stavu.

Foto: Liteye Systems

Další nadějí je schopnost OLED vytvářet obraz na průhledné podložce. Za displej by pak posloužily třeba brýle nebo jiná plocha umístěná v zorném poli blízko oka (tzv. wearable display, oblékací displej) nebo v čelním skle automobilu. Lze si představit takové brýle jako příslušenství, které se k mobilu připojuje třeba bezdrátově. Velkým problémem této technologie je ovšem vytvořit obraz, který by i při pohledu zblízka neunavoval zrak a působil stejně přirozeně jako pohled na velkou plochu ve větší vzdálenosti.

Jako Luke Skywalker
Cesta skutečného promítání bude pro člověka snadnější. Na trhu už ostatně existují překvapivě malé promítačky na bázi LED, které by šlo k podobnému účelu použít. Překážkou pro mobilní využití ovšem budou energetické nároky.
Je tu ale něco ještě lepšího. Americká firma IO2 Technology vyvinula metodu prostorové projekce, při níž se obraz neobjevuje na projekčním plátně, ale volně „visí“ ve vzduchu. Vzpomeňte si na některý díl Hvězdných válek, kde Luke Skywalker a další hrdinové něco takového běžně používají. Technologie se jmenuje Heliovision. Na rozdíl od té ze sci-fi filmů není trojrozměrná, ale jen 2D, takže obraz není viditelný z boku – což zrovna u mobilů nemusí být minus, ale spíš plus. Podle webu firmy ale ani trojrozměrné zobrazení principiálně není nemožné.

Foto: IO2

Ohledně způsobu, jak se prostorové projekce dosahuje, jsou autoři dost struční: omezují se na prohlášení, že „obraz se odráží od prakticky neviditelné tenké vrstvy vzduchu, jejíž vlastnosti byly fyzikálně změněny“. Projekční zařízení jde připojit na běžný obrazový výstup z PC, televizorů a dalších zařízení. Pro zabudování do mobilů má zatím příliš velké rozměry, ale každý začátek je, jak známo, těžký. Na přímém slunci byste s technologií Heliovision neviděli nic, ale nebudeme si namlouvat, že na běžném displeji v takových podmínkách nějaké detaily vidíte. Ani tady ale energetické nároky zařízení asi implementaci do mobilů hned tak neumožní.

Mobil v mozku a jiné horory
A pak tu jsou technologie, které zatím sice vypadají jako čirá sci-fi, přesto se na některých z nich už vážně pracuje. Dnes sice především pro vojenské využití, pokud ale bude vývoj úspěšný, s určitou pravděpodobností časem proniknou i do běžného života. Nejedná se o nic menšího, než je přímé propojení mobilu s organismem člověka.
Virtuální displej
Jakýmsi přechodem mezi „oblékací“ technikou a čistým kyborgem je projekce obrazu z mobilu do speciální kontaktní čočky zasazené v oku. O technologii zvanou Eye-Up Display (EUD) má živý zájem americká armáda a údajně se už podařilo dosáhnout velmi uspokojivé kvality obrazu. Většímu rozšíření prý brání především cena.
Prorůstání člověka elektronikou ale může zajít ještě mnohem dál. Už delší dobu probíhají pokusy s navracením zraku nevidomým pomocí přímého napojení externí kamery na nervovou soustavu – buď na oční nerv v oku, nebo na centrum zraku v mozku. K praktickému využití sice mají tyto postupy zatím ještě velmi daleko, nicméně výsledky jsou slibné. Proto už se vyskytly návrhy využít technologii i jinak, mimo jiné také k propojení člověka s obrazovým výstupem z počítače či mobilu.

Ohebny_OLED

Dnes si přímé propojení nervové soustavy člověka s elektronikou ještě nedovedeme představit, dokonce ani v případě, že budou vyřešeny všechny problémy související s těmito postupy. A není jich málo: dlouhodobá odolnost elektroniky vůči agresivnímu prostředí ve tkáních, odmítavá reakce organismu, zásobování implantátů energií, nedostatečné znalosti vlivu na nervový systém i psychiku... Zatím asi každý dá přednost nedotčenosti vlastního organismu před voperováním techniky, která nejenže je málokdy stoprocentně spolehlivá, především však není imunní vůči zneužití. Jenže i leckteré dnes běžné technologie by byly v době poměrně nedávné shledávány nemorálními nebo jinak nepřípustnými. Také hodně fotíte mobilem?