Ceny za volání z pevných linek na mobily se do několika měsíců sníží. Zatímco v současnosti platíme za hovor z pevné sítě na mobil více než devět korun (9,40 Kč u Českého Telecomu), v budoucnu budeme platit nejméně 8,50 Kč, ale také možná jenom dvě až čtyři koruny. Hovory z pevného telefonu na mobily budou levnější díky nižším cenám za propojení pevných a GSM sítí.
Tyto propojovací ceny jsou v současnosti oproti začátku tohoto roku nižší přibližně o korunu a ještě více klesnou po cenovém rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ). Na ten se totiž obrátila Asociace provozovatelů veřejných telekomunikačních sítí (APVTS, která sdružuje provozovatele pevných sítí), jejíž členové se cítí diskriminováni ze strany operátorů GSM. Nelíbí se jim totiž, že mají platit za hovory z jejich sítí do sítí GSM větší částku, než platí za hovor v těchto sítích běžní zákazníci operátorů GSM. Cenovému rozhodnutí v této věci se ČTÚ nemůže vyhnout – podle zákona jej vydat musí.
Propojovací poplatky výrazně ovlivňují koncovou cenu
Propojovací poplatky platí každý provozovatel telekomunikační sítě provozovateli jiné sítě za to, že v této druhé síti ukončí hovor zákazníka ze svojí sítě. Tedy když Petr, zákazník operátora A, volá Lence, která má telefon v síti B, platí operátor A operátorovi B za to, že hovor skončil v síti B. A obráceně, když bude volat Lenka, zaplatí operátor B. Platbě za ukončení spojení v jiné telekomunikační sítí se říká propojovací poplatek.
Současný konflikt mezi provozovateli pevných a GSM sítí je způsoben tím, že zatímco ceny za propojení pevných sítí jsou regulovány (nejvyšší cenu za ukončení hovoru v pevné síti stanovil ČTÚ), ceny za propojení se sítí GSM jsou tržní. Provozovatelé pevných sítí tak byli v minulosti nuceni přistoupit na ty ceny, které požadovali operátoři sítí GSM. Přitom výše propojovacích poplatků velmi výrazně ovlivňuje výši koncových cen – mnohdy tvoří propojovací poplatek více než 50 % ceny pro koncového zákazníka. U volání do sítí GSM je to ještě více – z 9,40, které zaplatíte za minutu hovoru, zaplatí 6,50 až 7,60 (podle operátora) Český Telecom operátorovi sítě GSM.
Přenos hovoru v sítí GSM z mobilního a z pevného telefonu
Porušili operátoři zákon nebo „jenom“ dobré mravy?
V minulých týdnech, kdy probíhala intenzivní jednání o propojovacích dohodách mezi pevnými a GSM sítěmi, došla operátorům pevných sítí trpělivost. Byť operátoři sítí GSM ustoupili až na 6,50 Kč za minutu hovoru (loni to bylo ještě mezi 7,15 až 7,60 Kč), bylo to podle zástupců provozovatelů pevných sítí málo. Podle nich je totiž nepochopitelné, že zatímco po standardních zákaznících požadují částku okolo tří korun za hovor do vlastní sítě (u nejdražších tarifů), od provozovatelů jiných sítí už chtějí dvakrát tolik.
„Ani quasi monopolisté, kterými mobilní operátoři v České republice bezesporu jsou, nemohou stanovovat cenu bez ohledu na náklady, přiměřený zisk a dobrý mrav,“ prohlásil na adresu operátorů sítí GSM Milan Rusnák, místopředseda APVTS a současně generální ředitel GTS Czech. Stanovisko APVTS je jasné – buď propojovací poplatky, které požadují operátoři sítí GSM, neodpovídají nákladům (což ale požaduje telekomunikační zákon v § 78), a nebo jsou jejich ceny účtované zákazníkům za volání do vlastní sítě pod úrovní nákladů (dumpingové), a tedy křížově financované (nízké ceny jedné služby jsou dotovány z výnosů z jiné služby). A to je v rozporu s § 13 a § 80 telekomunikačního zákona (151/2000 Sb.). Operátoři pevných sítí proto naznačují, že z jimi zaplacených propojovacích poplatků dotují provozovatelé sítí GSM levné hovory z mobilů.
Evropa se od nás bude učit, jak správně liberalizovat
Podle představy APVTS by měly být propojovací poplatky za hovory ukončené v síti GSM v rozmezí 1,21 až 1,58 Kč. S touto cenou operátoři sítí GSM nesouhlasí. Proto se obrátili na ČTÚ s žádostí, aby vydal cenové rozhodnutí (toto rozhodnutí ČTÚ podle zákona vydat musí), které určí výši těchto poplatků. Až totiž ČTÚ rozhodne, budou muset operátoři sítí GSM bez ohledu na současné dohody přistoupit na nižší ceny.
Provozovatelé sítí GSM se ovšem brání: „Během pěti let jsme jen do naší sítě GSM investovali 28 miliard korun. Zároveň jsme podle licenčních podmínek museli pokrýt signálem téměř 100 procent populace České republiky, což nastupující alternativní operátoři zdaleka za povinnost nemají,“ říká Jan Kučmáš, tiskový mluvčí Eurotelu. Propojovací poplatky za hovory do mobilních sítí jsou podle našich operátorů sítí GSM srovnatelné s cenami v Evropské unii (viz tabulka). Tento fakt nepopírají ani zástupci APVTS, ti však upozorňují na to, že v zemích Evropské unie ještě podobný proces – regulace propojovacích poplatků za hovory do mobilních sítí – dosud neproběhnul. Pokud tedy nebude ČTÚ s rozhodnutím váhat, může se stát Česká republika pro Evropskou unii vzorem. V žádné jiné evropské zemi totiž zatím žádný regulátor telekomunikací v podobném sporu nerozhodoval.
Operátoři GSM se však nebrání zkoumání oprávněnosti vysokých propojovacích poplatků ze strany ČTÚ. V minulosti totiž skutečně investovali do stavby svých sítí mnoho miliard Kč a to se na výši poplatků projevuje. „Propojovací poplatky vystihují naše náklady, včetně výdajů na výstavbu a údržbu sítě,“ říká Jiří Hájek, tiskový mluvčí RadioMobilu. To však nevylučuje, že propojovací poplatky budou v budoucnu klesat. Vždyť jen za letošní rok poklesly propojovací poplatky Eurotelu a RadioMobilu o 15 % na současných 6,50 Kč. Pokles bude pokračovat i v dalších letech – operátoři GSM totiž mají svoje sítě postavené a jejich čisté náklady budou v příštích letech klesat. Vysoké poplatky za licence UMTS nebo rozšiřování sítí kvůli rychlým přenosům dat (GPRS, EDGE) se v propojovacích cenách objevit nesmí – šlo by totiž o zakázané křížové financování.
| Stát EU | Cena za propojení (v setinách Euro) | Cena za minutu propojení (v Kč) |
| Země s vyšší cenou než v České republice | ||
| SRN | 34,25 | 11,734 |
| Řecko | 27,22 | 9,326 |
| Francie | 24,70 | 8,462 |
| Španělsko | 23,74 | 8,133 |
| Portugalsko | 23,70 | 8,120 |
| Velká Britanie | 22,00 | 7,537 |
| Finsko | 20,52 | 7,030 |
| Země s nižší cenou než v České republice | ||
| Italie | 18,60 | 6,372 |
| Irsko | 18,41 | 6,307 |
| Švédsko | 17,84 | 6,112 |
| Lucembursko | 16,73 | 5,732 |
| Dánsko | 16,47 | 5,643 |
| Nizozemí | 15,74 | 5,393 |
| Rakousko | 13,81 | 4,731 |
| Průměr v EU | 20,98 | 7,188 |
Zdroj: Šestá zpráva o implementaci regulačního balíčku v telekomunikacích, Evropská komise, data za rok 2000
Chybějící referenční nabídka
Eurotel a RadioMobil ČTÚ prohlásil za operátory s výrazným podílem na trhu (64,23 %, resp. 35,77 %). Takový operátor musí zveřejnit svoji referenční nabídku propojení (RIO), což je v podstatě návrh propojovací dohody, platné pro všechny ostatní operátory, kteří požádají o propojení s touto sítí. Operátoři sdružení v APVTS si stěžují na to, že žádný z operátorů sítí GSM (a to včetně Oskara, který však nemá kvůli malému tržnímu podílu zákonnou povinnost zveřejňovat RIO) nezveřejnil žádnou referenční nabídku, ze které by se dalo vycházet při dalších jednáních.
Jan Kučmáš ovšem tvrdí, že referenční nabídku Eurotel poslal všem operátorům, se kterými jedná o propojení, i ČTÚ. To však mluvčí Českého Telecomu Vladan Crha odmítá – podle něj lze dokument od Eurotelu považovat pouze za pracovní návrh propojovací dohody a nikoliv za RIO; od RadioMobilu podle Crhy nedostal Český Telecom nabídku žádnou.
Faktem je, že každá referenční nabídka je podle telekomunikačního zákona veřejným dokumentem a měla by být zveřejněna v Telekomunikačním věstníku (vydává jej ČTÚ), což se v tomto případě nestalo. Dokonce sám ČTÚ si nebyl jistý, zda nějakou referenční nabídku obdržel – protože odpovědní pracovníci jsou na veletrhu ComNet. Ovšem protože žádná nebyla v Telekomunikačním věstníku zveřejněná, tak podle zaměstnanců ČTÚ zřejmě žádnou neobdržel…
Souboj liberalizace se zákulisními tlaky
Zatím celá situace vypadá tak, že právníci alternativních operátorů – úspěšní v soubojích o propojovací dohody s Českým Telecomem – se po vyřešení jednoho problému vrhli na další cíl. Podle neoficiálních informací totiž vystoupení APTVS iniciovala především společnost GTS, která jako jediná z významných pevných operátorů odmítla podepsat jakékoliv dohody s Eurotelem a RadioMobilem za současných cen. GTS má s tímto radikálním postupem zkušenosti – už při jednání s Českým Telecomem se jí stejným způsobem podařilo dosáhnout svého. Teď však možná narazí na příliš silného soupeře.
Podle telekomunikačního zákona nezávislý telekomunikační regulátor, ČTÚ, totiž stojí před dvěma zdánlivě nesouvisejícími úkoly: prodat výhodně licence UMTS a současně dohlížet na liberalizované telekomunikace. Když však ČTÚ donutí operátory sítí GSM snížit propojovací ceny, sníží jim tímto krokem současně miliardové zisky. Operátoři na oplátku mohou odmítnout nákup licencí na UMTS, na které ani v současnosti nemají příliš peněz. Vláda chce pět až sedm miliard korun za licenci, operátoři jsou ochotni dát nanejvýš miliardy tři.
Pokud ale ČTÚ ustoupí soustředěnému tlaku operátorů sítí GSM a vlády na shovívavější postup vůči nim, potom dojde k pokřivení telekomunikačního trhu. Operátoři sítí GSM by totiž byli regulátorem zvýhodněni vůči svým konkurentům. A to by také mohlo vést ke zpomalení rozvoje telekomunikací v České republice – v propojovacích poplatcích by totiž bylo vázáno příliš mnoho peněz, které by jinak mohli operátoři pevných sítí použít na rozšíření sítí a nákup nových technologií.
Jediná jistota: koncové ceny se nezvýší
Bude velmi zajímavé sledovat, jak se ČTÚ v tomto sporu zachová – i když nejspíše se bude držet přísloví o nažraném vlku a celé koze. Jedno však je jisté už teď: žádné koncové ceny se kvůli rozhodnutí ČTÚ zvyšovat nebudou. I kdyby totiž ČTÚ přinutil operátory sítí GSM přistoupit na nižší propojovací ceny (a tím jim snížil zisky), ti nebudou zvyšovat ceny pro koncové zákazníky, ale budou se muset spokojit s menšími výnosy. Zdražení si totiž v konkurenčním prostředí nemohou dovolit – přišli by o zákazníky.
V každém případě se můžeme těšit na velmi zajímavou bitvu. Vždyť tu jde o peníze a to ne malé – několik desítek miliard korun ročně. Také s lobbingem na nejvyšších místech mají všechny strany svoje zkušenosti – proto budeme bedlivě sledovat, jak se ČTÚ k celému problému postaví a zda bude považovat za důležitější potřeby státního rozpočtu nebo liberalizovaný telekomunikační trh.
