Technologie nanoGSM je poměrně zajímavou a zatím nepříliš využívanou technologií. Kromě Eurotelu se pro nanoGSM rozhodl British Telecom Wholesale (ten jej ale jen nabízí dalším operátorům), filipínské SMART Communications a kyjevské metro. Eurotel je tak mezi prvními na světě, kdo nanoGSM bude implementovat. Klíčovým přínosem nanoGSM je, že přichází s variantou protokolu A.bis over IP. Tento protokol je využíván v GSM sítích pro komunikaci základnových stanic (BTS) s jejich kontroléry (BSC). Komunikace mezi BTS a BSC převedená na IP protokol otevírá operátorovi obrovské spektrum možností (viz dále). Pro její realizaci je však nutné disponovat prvky sítě, které A.bis over IP podporují – v tomto případě nanoBTS a nanoGSM BSC, přičemž nanoBSC obsahuje na „druhé“ straně již standardní rozhraní pro připojení k MSC a SGSN.
Jistou významnou nevýhodou této technologie je, že vzdálená správa nanoGSM prvků je možná (aspoň to tak z nepříliš obsáhlého webu výrobce vyplývá) pouze přes nanoGSM OMC-R (Operations and Maintanance Centre – Radio) neboli přes zvláštní software pro správu nanoGSM sítě, což pro každého operátora, který nanoGSM implementuje znamená obrovskou komplikaci. Proč? Je nutné zajistit samostatný dohled nad de facto oddělenou částí sítě, který při větším rozsahu sítě budou muset zabezpečovat zvláštní NMC (Network and Maintanance Centre – centrum správy sítě) inženýři, což znamená nutnost přijmout nejméně další tři nové pracovníky. Jistou alternativní možností je využít nadstavbový software, jež agreguje správu celé sítě jako třeba WatchMark Pilot, který u nás využívá např. Eurotel a Oskar. Nicméně nezodpovězenou otázkou je, zda si WatchMark umí s nanoGSM OMC-R poradit a pokud ano, zda by přeci jen nebylo levnější najmout nové lidi.
Základnová stanice - nanoBTS
Co umí nanoGSM
Na technologii nanoGSM jsou nejpodstatnější nanoBTS neboli malé základnové stanice schopné šířit signál v pásmu GSM1800 či GSM1900 s maximálním výkonem 200mW, které komunikují se zbytkem sítě (reprezentovaným zejména nanoGSM BSC) pomocí standardního IP protokolu. Při daném vysílacím výkonu je nanoBTS schopna v daném pásmu pokrýt okolí čítající několik desítek až stovek metrů, přičemž nanoBTS je přizpůsobena pro nasazení uvnitř (a to nejen) budov.
Díky využití standardního IP protokolu totiž je možné pro jeho transport volit téměř jakoukoliv fyzickou přenosovou cestu, může to být vyhrazený datový okruh, může to být třeba i SHDSL linka, může to být Ethernet a může to být třeba připojení přes satelit, které nám z nanoGSM udělá „mobilní“ mobilní síť. Možnost transportovat komunikaci mezi BTS a BSC přes satelit však není zcela neznámá, jako první ji využil Eurotel u své VSAT BTS instalované u naši vojenské mise v Kosovu.
Kam se hodí nanoGSM
NanoGSM má dle svých tvůrců několik oblastí možného nasazení. Asi nikoho z vás nepřekvapí, že jednou z nich je indoorové pokrytí, a to jak ve velkých kancelářských budovách, tak v rezidenčních oblastech nebo větších domech. Zde se využívá zejména toho, že nanoBTS je malá, levná a snadno připojitelná ke zbytku sítě a že umí značně zlepšit úroveň signálu uvnitř budov, čehož lze s úspěchem využít např. pro GPRS CS-3 a CS-4, ale také pro EGPRS MCS-8 a MCS-9. Technologie nanoGSM je také více než vhodná pro pokrytí metra (viz aplikace v Kyjevě), nicméně to je u nás již pasé, i když Eurotel by mohl navýšit na vlastní náklady pokrytí své sítě v metru, kdyby chtěl a kdyby s tím Dopravní podnik souhlasil. Dosavadní pokrytí metra je totiž řešeno společně pro všechny GSM operátory, neboť s běžnou GSM infrastrukturou je poměrně finančně i časově náročné jej realizovat.
Další cílovou oblastí pro nasazení nanoGSM jsou ropné plošiny, opuštěné ostrovy, vojenské a záchranářské mise a všechny oblasti, kde lze využít satelitního spojení přes nejrůznější satelitní spoje. Z těchto aplikací může pomoci Eurotelu nanejvýš právě ony vojenské aplikace, pro které nyní využívá svoji VSAT BTS, která je však jen jedna (nicméně s řádově větším dosahem (desítky kilometrů) a v pásmu 900 MHz).
Poslední z možných aplikací jsou ryze mobilní systémy jako pokrytí autobusů, vlaků, lodí a letadel. U nás připadá v úvahu zejména pokrytí vlaků, které je v současné době více než žalostné. Právě vlaky jsou přitom místem, odkud by řada uživatelů jednak ráda telefonovala a jednak ráda surfovala po internetu přes GPRS nebo EDGE.
Proč si Eurotel kupuje nanoGSM?
Standardní a nijak překvapivá odpověď by bylo zlepšování vnitřního pokrytí. Je ale takové zlepšování pokrytí skutečně potřeba? Jistě, jsou budovy, kde by bez indoor BTS nebyl signál, ale to by nebylo dostatečné odůvodnění pro pořízení nanoGSM. Indoor BTS totiž vyrábějí i ostatní výrobci síťové infrastruktury, včetně Nokie, a i když se jedná o „bedýnky“ zhruba dvakrát až čtyřikrát větší než nanoBTS, není důvod, proč je nepoužít, beztak se již v různých hypermarketech několik let využívají.
Pak zde máme ještě další důvod – snadná připojitelnost díky využívání IP protokolu. Zde by připadlo v úvahu snad jen zlepšení služeb pro české zahraniční vojenské mise, ale ani to by nebylo dostatečným zdůvodněním pro nákup nanoGSM. Zaocéánské lodě Česká republika již také nevlastní, v letadlech se zatím beztak netelefonuje, takže nám ještě zbývá pokrytí vlaků, zejména těch EuroCity/InterCity, případně InterCity Expres (v hodně vzdálené budoucnosti). Zde by Eurotel mohl vydělávat zejména na roamujících zákaznících cestujících např. z Německa. Nicméně ani tady není přínos nanoGSM po vyčíslení až tak signifikantní.
Posledním důvodem by pak mohlo být zlepšení indoorového pokrytí zejména kvůli paketovým datovým přenosům. To ale u GPRS CS-1 a CS-2 není tak výrazné. Naprosto odlišná situace by však byla u GPRS CS-3 a hlavně CS-4 a nebo u EGPRS MCS-8 a MCS-9. Má tedy nákup nanoGSM být signálem pro to, že Eurotel se chystá přijít s EDGE s tím, že vykryje některé oblasti tak, aby bylo možné stabilně udržovat i MCS-9 a nebo se skutečně jedná pouze o službu pro zákazníky, kteří mají špatné pokrytí v budovách? Pro první hypotézu hovoří to, že pro službu Push to talk je EGPRS výrazně vhodnější než pouhé GPRS CS-1 a CS-2, pro tu druhou hypotézu pak hovoří to, že Eurotel již několik let pravidelně monitoruje indoorové pokrytí v poměrně velkém množství kancelářských komplexů a nákupních středisek.
