Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Bluetooth přišel o otcovský dohled

aktualizováno 
Bluetooth, dnes již velice rozšířená rádiová technologie pro komunikaci v dosahu několika metrů, bude muset nadále prověřovat své kvality v konkurenčním prostředí bez podpory svého tvůrce, kterým byl Lars Magnus Erricsson, tedy nikoli osobně ale jeho společnost.

Ericsson v letech 1994-1998 vyvinul rádiový systém Bluetooth jako vůbec první bezdrátovou síť s malým dosahem na světě. Cílem technologie bylo nabídnout náhradu kabelového propojení mezi přenosnými a zejména mobilními malými zařízeními komunikační a výpočetní techniky, málo nákladnou a minimálně náročnou na napájení (určenou pro běžné uživatele).

Jméno zdědil Bluetooth po králi

Technologie je pojmenovaná po králi Haraldu Blåtandovi, který v desátém století sjednotil Skandinávii a jehož přízvisko v překladu znamená právě „Modrý zub“.

Vývojem Bluetooth se zabývá od roku 1998 průmyslová skupina Bluetooth SIG (Special Interest Group). Specifikace Bluetooth se týká vzdušného rozhraní a profilů spolupráce, zajišťujících vzájemnou komunikaci mezi zařízeními s podporou pro Bluetooth od různých výrobců.

Bluetooth ale už není jen průmyslovou specifikací, protože normalizační institut IEEE přijal v roce 2002 verzi Bluetooth 1.1 jako normu pro osobní sítě (WPAN, Wireless Personal Area Network) pod označením IEEE 802.15.1. Norma nabízí komunikaci v dosahu do 10 m s rychlostí 1 Mbit/s na fyzické vrstvě, přičemž skutečná propustnost dat se pohybuje maximálně kolem 720 kbit/s.

Na fyzické vrstvě se používá metoda rozprostřeného spektra s přeskakováním mezi kmitočty (FHSS) a pracuje se v „oblíbeném“ bezlicenčním pásmu 2,4 GHz. Další verze specifikace Bluetooth 1.2 schválená v roce 2003 by měla být zakomponována do revize normy 802.15.1a. Je slučitelná s předchozí verzí 1.1, ale na rozdíl od ní používá adaptivní přeskakování mezi kmitočty (AFH, Adaptive Frequency Hopping).

Metoda AFH je speciálně určená pro omezení rušení mezi bezdrátovými technologiemi pracujícími v bezlicenčním pásmu 2,4 GHz, mezi něž patří IEEE 802.11b, bezšňůrové telefony či mikrovlnné trouby. Ovšem Bluetooth 1.2 nenabízí žádné zlepšení ohledně přenosové rychlosti, která zůstává stále na 1 Mbit/s. V porovnání s mobilními sítěmi se to může zdát dostatečné, ale srovnání s WLAN a jinými osobními sítěmi však nevyznívá příznivě ani zdaleka.

WLAN je konkurencí

WLAN konkuruje Bluetooth nejen reálnými rychlostmi kolem 6 Mbit/s (Wi-Fi/802.11b) nebo dokonce 30 Mbit/s (802.11g), ale také řádově vyšším dosahem. Jedná se samozřejmě o sítě s původně jiným určením, ale v reálu si na trhu právě tyto technologie dost konkurují a někteří výrobci mobilních telefonů dávají přednost implementaci podpory pro WLAN před Bluetooth.

Verze 1.2 sice mimo jiné nabízí rozšířenou podporu pro kvalitu služby (QoS, Quality of Service), což je velmi důležité pro provoz citlivý na zpoždění jako hlas nebo živé video, ale s tak nízkou přenosovou kapacitou je právě pro živé video přenosy o vysoké kvalitě použitelná jen těžko. Původní záměry použít

Bluetooth pro komunikaci mezi domácími systémy spotřební elektroniky (hi-fi audio a video) jsou těžko obhajitelné při srovnání s jinou specifikací pro rádiové sítě s malým dosahem, WiMedia/802.15.3 (schválená roku 2003), která pracuje ve stejném pásmu rychlostí 55 Mbit/s a jejíž vylepšená verze, která čeká na schválení jako 802.15.3a, bude díky technologii UWB (UltraWideBand) nabízet kapacitu minimálně o dva řády vyšší než Bluetooth (110 až 480 Mbit/s v závislosti na vzdálenosti) s minimálním rušením a vysokou bezpečností.

Bude Bluetooth rychlejší?

I když Bluetooth SIG již dlouhou dobu koketuje s vývojem Bluetooth pro vyšší rychlosti, záměry se v tomto směru zatím nezrealizovaly a výše naznačeným rychlostem u konkurenčních technologií by se stejně ani vzdáleně nepřiblížily.

Ustojí Bluetooth svoji pozici? A jaká vlastně je? Zdálo by se, že Bluetooth má již silnou podporu jak ze strany průmyslu, tak normalizace a stojí pevně na vlastních nohách, takže by mu stažení se otcovské firmy Ericsson z trhu nemělo až tak vadit. Ericsson se pro tento krok rozhodl jak jinak než z ekonomických důvodů: zisky z Bluetooth čipů klesají, takže nepřinášejí peníze na další vývoj technologie. Jenže i když se postupně podařilo Bluetooth opravdu okupovat trh, tedy dostat se do řady mobilních komunikačních zařízení, trvalo mu to mnohem déle, než původně tvrdili Bluetooth-optimisti.

Navíc vysoké počty prodaných zařízení v poslední době s podporou pro Bluetooth vlastně nevypovídají přesně o tom, že se technologie skutečně masově používá. Bluetooth se prostě mezi běžnými uživateli zdaleka neprosadil tak, jak se očekávalo. Mnoho lidí o podpoře této technologie na svých zařízeních třeba ani neví, a pokud ví, neví, k čemu ji použít.

Původní záměry využití např. pro synchronizaci aktuálních dat mezi PDA s laptopem spíše vyhovují profesionálům a podnikovým uživatelům, ale tam zase rozvoji poněkud brání obava z bezpečnostních rizik: rádiové technologie obecně (snadný a špatně zjistitelný odposlech a následná možnost krádeže identity, dat, přístupu do podnikové sítě apod.) a specifických bezpečnostních prvků Bluetooth, které lze potenciálně zneužít (např. proces párování mezi zařízeními).

Bezpečnost

Bluetooth je ve skutečnosti poměrně silná i z pohledu dnešních požadavků: pro autentizaci stanic se používá 128bitový klíč a pro šifrování se používá šifrovací klíč o různé délce (8-128 bitů podle možností zařízení), který může být odvozen z autentizačního klíče. Ale záleží na kvalitě implementace technologie v konkrétním zařízení a také na znalostech uživatelů ohledně vhodného využívání technologie.

Více se dočtete na http://www.telnet.cz

Ing. Rita Pužmanová je stálá spolupracovnice Professional Computingu a magazínu Telnet.cz. Patří mezi přední nezávislé expertky na problematiků sítí.





Nejčtenější

Google Pixel 2 od HTC.
Pixel 2 na prvním obrázku. Vypadá to na hodně konzervativní přístroj

Letos se dočkáme druhé generace smartphonů Pixel od Googlu. Základní model některými vlastnostmi možná nepříjemně překvapí. Jinak bude ze staré školy.  celý článek

Huawei P10 Plus patří mezi nejlépe se prodávající modely značky
Huawei si jde za svým cílem. Apple by mohl sesadit už v tomto čtvrtletí

Společnost Huawei chce být v roce 2021 největším prodejcem smartphonů. Před sebou má dvě překážky - Apple a Samsung. V uplynulém čtvrtletí se však čínský...  celý článek

Nubia Z11 miniS
Nubia zlevnila i o více než tisíc korun. A rovnou všechny modely

Nubia zlevnila prakticky celý svůj sortiment na českém trhu. Hned několik modelů se tak dočkalo cenovky nižší i o více než tisíc korun.  celý článek

Zatímco Apple rychle posiluje, Samsung pozvolna ztrácí své pozice
Nejprodávanější modely smartphonů na světě. Apple se směje zbytku světa

Je to krutá podívaná pro výrobce smartphonů s Androidem. Ať se snaží jakkoliv, tak první příčky okupují dva iPhony. Ty se prodávají už skoro rok a designově to...  celý článek

Nokia 8
Nejlepší Nokia 8 má skvělý výkon a je to první „obojíčkový“ smartphone

Nový vlastník značky Nokia konečně představil svůj top model. Novinka s označením 8 je špičkový smartphone, který ctí tradice. Nemá displej přes celé čelo, ale...  celý článek

Další z rubriky

T-Mobile eSIM
Do mobilů přestaneme strkat kousek plastu. SIM přiletí vzduchem

Malým plastovým SIM s miniaturním čipem v příštích letech odzvoní. Telefony, tablety, nositelná elektronika a další mobilní zařízení se začnou čím dál více...  celý článek

Během letu si chtěl natočit vedle letící letadlo, telefonu mu ovšem vypadl z...
Samsung mu vypadl z letícího letadla a nerozbil se

Může smartphone přežít pád ze 300 metrů, když i náraz z jen půlmetrové výšky mívá často fatální následky? Někdy zjevně ano. Třeba jeden tři roky starý Samsung...  celý článek

Systém watchOS 4 pro hodinky Apple Watch.
Hodinky od Applu mají být nezávislé. Už nebudou potřebovat iPhone

Apple plánuje do konce letošního roku představit verzi svých chytrých hodinek, která se bude moci připojit přímo k mobilní síti. Chce tak snížit závislost...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.