Udržení výroby smartphonů John Chen už loni podmiňoval ziskovostí této divize (více zde). Výrobce doufal, že by správnou cestou zpět na výslunní mohlo být uvedení telefonu s Androidem, který z pohledu mobilních platforem celému segmentu s velkým náskokem před iOS dominuje. Zajímavý model Priv však navzdory svým kvalitám nepříznivý vývoj zvrátit nedokázal.
Špičkový smartphone sice jako vůbec jediný přístroj na trhu nabídl obří a po krajích zahnutý QHD displej v kombinaci s vysouvací klávesnicí, doplatil však na vysokou pořizovací cenu. Váhající proto raději sáhli po stejně drahém iPhonu nebo špičkovém samsungu.
Rozhodnutí stopnout produkci smartphonů je vyústěním dlouhého souboje s dnes hlavními hráči na trhu. BlackBerry vyrábělo smartphony celých 14 let a ještě před několika lety patřila firma mezi klíčové hráče na trhu.
Od RIM k BlackBerry aneb z klíčového hráče neviditelným
Ještě v roce 2009 firma tehdy pod jménem RIM prodala dle analytiků Gartner 34,5 milionu smartphonů, a zatímco dnes by to nebyl nijak slavný výsledek, tehdy to stačilo na téměř 20procentní podíl na trhu. Lépe na tom byla jen Nokia. V témže roce udala skoro 68 milionů chytrých telefonů.
Smartphony BlackBerry se vyznačovaly QWERTY klávesnicí, která zajišťovala rychlé zadávání libovolného textu, bodovaly i dlouhou výdrží baterie. Vrcholem byla modelová řada Bold, cenově dostupnější modely pak zájemci našli v kolekci Curve.
Baštou výrobce býval domácí kanadský trh i Spojené státy, telefony se pro svůj vysoký stupeň zabezpečení dat staly oblíbené i u zákonodárců, velkým fanouškem značky je i končící prezident USA Obama.
Zájem o pracovní smartphony s menším displejem však začal pomalu uvadat, což zapříčinila nejen strmě stoupající obliba Applu, ale i velmi široká nabídka smartphonů s Androidem. Operační systém BlackBerry se ani jedné z platforem nedokázal vyrovnat nabídkou aplikací, přitom právě široká aplikační základna je pro úspěch operačního systému naprosto nezbytná.
BlackBerry proto začátkem roku 2013 vydává zcela přepracovaný systém OS 10 se zaměřením na dotyková gesta. Spolu s ním uvádí dva zbrusu nové modely, ryze dotykové Z10 a Q10, coby logické pokračovatele řady Bold.
BlackBerry postupně uvádí další telefony, levnou Q5 s klávesnicí a vrcholový model Z30 doplňují luxusní varianty Z10 a Q10 se značkou Porsche Design (P ́9982 a P ́9983). Závěr roku 2014 přinesl tandem Classic a unikátní Passport s neobvykle velkým 4,5palcovým čtvercovým displejem a klávesnicí s funkcí touchpadu. Následoval nevýrazný ryze dotykový model Leap, který výbavou ani nestačil na starší Z30.
Zatímco v době vrcholu dosáhla společnost tržní hodnoty 80 miliard dolarů, dnes je ceněna jen na zlomek této ceny (4,3 mld. dolarů).
Značka jako taková nekončí, nové BlackBerry je za dveřmi
I když je rozhodnutí kompletně zastavit veškerý hardwarový vývoj nezvratné, příznivci značky to nakonec nemusí pocítit nijak výrazně. Ano, vlastní systém BlackBerry OS 10 už je nějakou dobu na druhé koleji, prim hraje Android a tvorba aplikací pro tuto platformu, logo BlackBerry však na smartphonech budeme vídat i nadále.
Koneckonců nedávno uvedený smartphone DTEK50, který výrobce označuje za nejbezpečnější androidí přístroj v historii, už vzešel z nové filozofie společnosti, kdy bude veškerý hardware vyráběn třetí stranou.
Posledním smartphonem BlackBerry byl model Priv. DTEK50 už kompletně na zakázku dodala čínská firma TCL. Mnoho práce s přípravou si však nedala, DTEK50 je totiž jen „přebarvený“ Alcatel Idol 4 s přidaným bezpečnostním softwarem. Totéž platí pro očekávaného nástupce DTEK60, který bude parametrickou kopií již oficiálně představeného modelu TCL 950.
Podle Chena nová strategie dovolí zvýšit marže a v konečném důsledku může vést k většímu odbytu smartphonů. Ve druhém fiskálním kvartálu roku 2017 výrobce prodal 400 tisíc smartphonů, což je oproti stejnému období loňského roku jen polovina. Pro srovnání: Apple za stejné období prodal víc než 40 milionů iPhonů, tedy stokrát víc.
