Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Bitvu patentů na telefon vyhrál Bell. O pouhé dvě hodiny

aktualizováno 
"Bože, ono to mluví!" zvolal brazilský císař don Pedro II. na světové výstavě v americké Filadelfii, když narazil na předváděný telefon. Jeho výkřik spustil lavinu zájmu o vynález, který zásadně změnil život lidstva i jeho autora.

Od narození otce telefonního aparátu uplynulo 160 let | foto: shela-nye.com

Onen autor se jmenoval Alexander Graham Bell a jeho jméno je synonymem pro snad nejpoužívanější přístroj dneška. Od narození tohoto vědce, vynálezce a zlepšovatele uplynulo v sobotu 160 let.

S patentem USA číslo 174465 na telefon, vůbec nejvýnosnějším jaký kdy byl podán, to ale nebylo jen tak. Onoho 14. února 1876 totiž na příslušný patentní úřad ve Washingtonu dorazil pouhé dvě hodiny po Bellovi s tímtéž nápadem chicagský technik Elisha Gray; ten svůj přístroj nazýval "elektroharmonický telegraf".

Grandiózní náhoda brzy vedla k sérii soudních procesů, které nakonec už znechucený Bell vyhrál. Odškodněním mu bylo bohatství: licenční poplatky jen z prvních dvaceti let telefonování mu vynesly sto milionů dolarů.

Bellovi kupodivu chybělo vzdělání ve fyzice. Narodil se v Edinburghu jako syn jazykovědce a neslyšící matky. Tak jako jeho děd a otec učil mluvit hluchoněmé děti. Už za studií na univerzitách v Edinburghu a Londýně se začal zabývat akustikou, aby dokázal nějak pomoci své matce.

V roce 1870 jeho rodiče emigrovali do Kanady, kde se Bell dál zabýval studiem lidské mluvy a sluchu, ale také zkoumal možnosti komunikace za pomoci elektrické energie. Například navrhl piano, které pomocí elektřiny dokázalo přenášet hranou hudbu na dálku.

Ve výzkumech pokračoval i později v Bostonu za finanční podpory tamního právníka Gardinera Hubbarda. Do jeho hluchoněmé dcery a své žačky Mabel se zamiloval; později si ji vzal za ženu.

Začalo to vylepšováním telegrafu

Na počátku cesty, jejímž vyvrcholením byl vynález telefonu, stála snaha o zvýšení přenosové rychlosti telegrafu. Ten umožňoval posílat v jeden okamžik pouze jednu depeši, a to bylo v době narůstajícího zájmu o telegrafii žalostně málo. Bell se proto pokoušel sestrojit přístroj, který nazýval "harmonický telegraf". I ten využíval Morseovy abecedy, tedy kombinaci teček a čárek, ale byl schopen přenést více zpráv v jednom okamžiku. Princip, známý nyní jako tónová telegrafie, spočíval v tom, že signály jednotlivých zpráv byly odesílány s použitím různě vysokých frekvencí. 

Právě při práci na vylepšeném telegrafickém aparátu přišel Bell zcela náhodou na důležitý objev. Když Watson jednoho dne nezáměrně rozvibroval jeden z pružných kovových jazýčků telegrafu, přenesl se vzniklý tón prostřednictvím vodičů na obdobný přístroj na druhém konci linky. Zvlášť pozoruhodné bylo, že oba přístroje byly v dané chvíli odpojeny od přívodu elektřiny. Jak Bell po řadě experimentů zjistil, příčinou záhadného jevu byl slabý elektrický proud, který jazýček indukoval svým kmitáním v blízkosti magnetu. Je-li možné přenášet tón, proč ne rovnou lidský hlas, napadlo Bella. Od toho dne, 2. července 1875, se zcela soustředil na jediné - sestrojit aparát schopný přenášet řeč na dálku prostřednictvím vodičů.

Patent podaný za pět minut dvanáct...

Práce na vynálezu si vyžádala několik měsíců. Konečně 14. února 1876 podal Bell žádost o patentování svého přístroje. Bylo to za příslovečných pět minut dvanáct, neboť jen o několik hodin později dorazil do téhož úřadu jiný vynálezce, jistý Elisha Grey, který se domáhal uznání svého, jak se domníval, unikátního nápadu - telefonu. Z nevídané situace nakonec vyšel vítězně Bell, který 7. března 1876 získal patent číslo 174.465, podle všeho jeden z nejvýnosnějších v historii. Tři dny na to se v domě na bostonském Exeterském náměstí číslo pět uskutečnil první telefonický hovor.

První hovor jako tísňové volání

Začátkem ledna 1876 umístili Bell s Watsonem sluchátkový přístroj na půdě a mluvítko si Bell postavil na svůj stůl v přízemí. "Pane Watsone, prosím, přijďte sem, potřebuji vás tady!" Věta, kterou pronesl Bell do mikrofonu, později vstoupila do dějin. Protože za okamžik se po schodech přiřítil nadšený asistent: "Slyšel jsem vás! Funguje to!"

S jistou nadsázkou se dá říci, že hned první hovor v dějinách byl tísňovým voláním. Bell prý volal svému asistentovi proto, že si při manipulaci s telefonním aparátem potřísnil kalhoty trochou kyseliny a potřeboval jeho pomoc. Podle některých pramenů je ale historka s kyselinou pouze legendou a jaká byla skutečná první slova nelze s jistotou určit. Bez ohledu na okolnosti zůstává skutečností, že 10. březen 1876 je všeobecně považován za datum uskutečnění prvního telefonátu.

Telefon byl na světě, ale nikdo o něj nejevil zájem. Dokonce ani na světové výstavě Centennial Exhibition ve Filadelfii, kde ho Bell roku 1876 předváděl. Až teprve když zmíněný výkřik brazilského císaře prolétl Amerikou, rozpoutal horečný zájem. O dva roky později už Bell slavnostně zahajoval provoz první telefonní centrály v Newhavenu. Do telefonování osobně zasvětil i královnu Victorii.

I později byl slavný vynálezce zván ke všem významným premiérám v novém odvětví techniky. Například roku 1915 zahájil v New Yorku provoz 5500 km dlouhé telefonní linky, která spojovala východní pobřeží USA se západním.

Soudní spory s Grayem trvaly skoro 20 let a definitivně je ukončila až Grayova náhlá smrt roku 1901. Bell spor nakonec vyhrál; výrok soudu dokonce tvrdí, že "Bell je samostatným a prvním vynálezcem každého druhu elektrického přenosu zvuku".

Bellovy další výzkumné aktivity

V hledáčku slavného vědce se ale ocitly i jiné výzkumy. V roce 1909 jako první na území Kanady vzlétl ve vlastnoručně konstruovaném letadle. Testoval i modely helikoptér. Také konstruoval křídlové lodě. V roce 1918 sestrojil v té době nejrychlejší válečnou loď. Přišel i s koncepcí přenosu zvuku pomocí optických vln.

Přezdívku "otec neslyšících" mu vynesl celoživotní zájem a starost o komunikačně postižené, na jejichž výzkum a pomoc věnoval spoustu peněz. Když roku 1922 ve věku 75 let zemřel, umlkly na minutu všechny telefony ve Spojených státech. Na světě jich tehdy fungovalo 22 milionů. Bellova verze telefonu se koncepčně používala až zhruba do konce minulého století.

 Telefonování v českých zemích


V českých zemích byl telefon zaváděn už koncem sedmdesátých let 19. století. V roce 1881 získala společnost Pražské podnikatelství pro telefony licenci k provozování městské telefonní sítě, a v létě následujícího roku spustila v domě U Richtrů svoji první veřejnou ústřednu. První telefonní seznam z roku 1883 obsahoval jen asi stovku jmen, ale počet připojených účastníků utěšeně rostl, takže v roce 1918 bylo možné v seznamu nalézt už 8214 položek.

První státní meziměstská telefonní linka v Čechách byla vybudována v roce 1888 a propojovala Ústí nad Labem s nepříliš vzdálenými Teplicemi. Následující rok byl zahájen telefonní provoz mezi Prahou a hlavním městem monarchie - Vídní. Rozšířením meziměstské ústředny byla Praha od roku 1896 připojena na evropskou telefonní síť. Přístup k praktickému vynálezu i pro širší veřejnost zajistily první telefonní budky, které se v ulicích hlavního města objevily v roce 1911.

Další změny přinesl rozpad rakousko-uherské monarchie a vznik Československa v roce 1918, kdy bylo zřízeno ministerstvo pošt, telegrafu a telefonu. V té domě měla pražská ústředna 8214 stanic. V následujících letech dorazil telefon do většiny českých a moravských měst - úplná telefonizace tehdejšího Československa však byla dokončena až v roce 1953, kdy se Bellův přístroj objevil i ve slovenské obci Krajná Bystrá, která byla poslední vesničkou bez telefonního spojení.

Čekání na telefon je ostatně tím, co minulost telefonizace země nejlépe charakterizuje. Už v roce 1918 bylo registrováno 5000 čekatelů na zřízení telefonní stanice. Téměř zázraku se rovnalo zřízení nové telefonní stanice v dobách vlády komunistů. Na zavedení telefonu, což byla v západních zemích záležitost trvající maximálně několik dní, se běžně čekalo několik let, nezřídka i více než deset. Ještě v roce 1992 to bylo v průměru 48 měsíců a v roce 1994 bylo v pořadníku uvedeno více než 634.000 čekatelů.

V současnosti počet pevných telefonních stanic v ČR vytrvale klesá, loni jich zrušili zákazníci přes půl milionu a jejich počet se zmenšil na 2,4 milionu. Pevným linkám navíc konkurují mobilní telefony či internet. V tuzemsku je dnes 12,3 milionu mobilních telefonů, což představuje přes 120 telefonních čísel na 100 lidí.


Autor:




Nejčtenější

Soyes 6S
Nejmenší „iPhony“ na světě můžete mít za 1 300 korun

Kopie iPhonů nejsou žádnou novinkou, v čínských e-shopech jich najdeme desítky více či méně povedených. Mezi ty minimálně zajímavé patří mini smartphony Soyes....  celý článek

Podvodná nabídka ročního pronájmu top smartphonů a další špičkové elektroniky
Lákají na neuvěřitelně levné top smartphony, ale je to podvod

iPhone nejvyšší specifikace za pouhou tisícikorunu či například top model Samsungu jen za něco málo přes 900 korun ročně. Na první pohled je to velmi lákavá...  celý článek

Zatímco Apple rychle posiluje, Samsung pozvolna ztrácí své pozice
Nejprodávanější modely smartphonů na světě. Apple se směje zbytku světa

Je to krutá podívaná pro výrobce smartphonů s Androidem. Ať se snaží jakkoliv, tak první příčky okupují dva iPhony. Ty se prodávají už skoro rok a designově to...  celý článek

Google Pixel 2 od HTC.
Pixel 2 na prvním obrázku. Vypadá to na hodně konzervativní přístroj

Letos se dočkáme druhé generace smartphonů Pixel od Googlu. Základní model některými vlastnostmi možná nepříjemně překvapí. Jinak bude ze staré školy.  celý článek

Ilustrační snímek
Úřad chce regulovat mobilní trh. Může to zlevnit volání a rychlá data

Podle Českého telekomunikačního úřadu na trhu nefunguje hospodářská soutěž. Regulaci však bude předcházet veřejná konzultace a následně analýza trhu. Výsledky...  celý článek

Další z rubriky

Nová meizu mají dva displeje i duální fotoaparát
To tady ještě nebylo. Unikátní smartphony mají barevný displej i vzadu

Přinést do dnešního přeplněného segmentu chytrých telefonů něco originálního není snadné. Čínskému Meizu se to podařilo integrací druhého displeje na záda...  celý článek

Špičkové smartphony pro rok 2017: Honor 8 Pro, HTC U11, Huawei P10 Plus, LG G6,...
Který smartphone je nejvýkonnější? Porovnali jsme výkon těch nejlepších

Špičkové smartphony současnosti mají obrovský výpočetní výkon. Ale který je ten nejvýkonnější? Vzali jsme šest aktuálních androidích top modelů a prohnali je...  celý článek

Render chystaného Xiaomi Mi 6c
Xiaomi se daří a rozšiřuje výrobu vlastních procesorů

Firma Xiaomi je aktuálně již pátým největším výrobcem smartphonů. Podle nepotvrzených zdrojů nyní chystá odlehčenou verzi svého současného topmodelu. Přístroj...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.