Výrazného zkrácení dobíjecího procesu se podařilo dosáhnout urychlením chemických reakcí uvnitř lithium-iontových baterií, které vyvíjí Nanyangská technologická univerzita v Singapuru. Čtyřčlenný vývojářský tým totiž namísto běžné grafitové anody použil gel vyrobený z oxidu titaničitého.
Například počet dobíjecích cyklů u tohoto typu baterie vzroste z obvyklých 500 na 10 tisíc. Shodný počet cyklů zvládne i americkou studentkou loni představený superkondenzátor, který se při kapacitě odpovídající běžnému akumulátoru z mobilu zvládne plně dobít za 20 až 30 sekund (více čtěte zde).
Baterie singapurských vývojářů navíc značně převýší i životnost mobilního zařízení. Její výměnu by měl uživatel řešit totiž až po zhruba 20 letech. Oproti stávajícím lithium-iontovým bateriím je tak její životnost více než desetinásobná. Ani přesto není dosažení tak dlouhé použitelnosti vykoupeno vyššími výrobními náklady.
Výroba gelových nanotrubic, které jsou tisíckrát tenčí než lidský vlas, není nákladná ani složitá. Spočívá ve smíchání oxidu titaničitého a hydroxidu sodného, které se následně míchají při určité teplotě. Výrobci tak mohou nový gel snadno integrovat do stávajících výrobních procesů.
Oxid titaničitý se navíc vyskytuje v přírodě, i když ne v čisté formě. Běžně se vyrábí i průmyslově, označuje se jako titanová běloba. Ta se používá například k pigmentaci barev, jako potravinářské barvivo a díky schopnosti pohlcovat škodlivé UV záření je obsažena i v opalovacích krémech.
Zrychlení chemických reakcí, díky čemuž se baterie nabijí výrazně rychleji než v současnosti, je dosaženo konverzí oxidu titaničitého do tenkých nanotrubic. Vývojáři si novou technologii nechali již patentovat, a produkce je tak jen otázkou času. I přesto se nových baterií dočkáme patrně až v roce 2016.
Do té doby se tak bude nutné poohlížet buď po smartphonu s výměnnou baterií, nebo investovat do baterie externí. Záleží jen na preferencích každého uživatele.
