Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vláda se opírá o více než 200 let starý zákon, namítá Apple

  20:07aktualizováno  20:07
Již více než 20 internetových a technologických firem se postavilo za Apple ve sporu s FBI. Soudkyni prostřednictvím dopisů žádají, aby jej také podpořila. Apple navíc upozorňuje, že vláda se opírá o stovky let starý zákon, na jehož základě není možné po firmách vyžadovat vytvoření nové technologie.

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Na stranu Applu, po němž soudkyně Sheri Pymová požaduje, aby vyšetřovatelům prosincové střelby v San Bernardinu poskytl „přiměřenou technickou podporu“, se postavily další velké společnosti. Vyhotovily zprávy, ve kterých předkládají vlastní argumenty a nabízejí svůj pohled na celý případ. Tyto nóty, takzvané amicus curiae, předložily ve čtvrtek soudkyni.

Úřady se snaží dostat do iPhonu 5c Syeda Farooka, který loni společně s manželkou zastřelil 14 lidí. Apple by měl na příkaz soudu v telefonu vypnout funkci automatického mazání dat, která se aktivuje po deseti neúspěšných pokusech o zadání přístupového hesla. Kromě toho by také měl vyšetřovatelům pomoci najít způsob, jak rychle zkoušet různé možnosti přístupových kódů místo ručního zadávání. Vyšetřovatelé jsou přesvědčeni, že Farook používal čtyřciferné heslo. Nabízí se tedy celkem 10 tisíc číselných kombinací.

Úřady se zajímají i o další iPhony

Americké úřady se kromě iPhonu Syeda Farooka snaží soudními příkazy získat přístup k dalším 14 telefonům od společnosti Apple. Všechny přišly v posledních čtyřech měsících. Před jednáním v Kongresu začátkem března to uvedla agentura Reuters. Podle ní, ačkoli to výslovně neuvádí, Apple zřejmě odmítl s úřady spolupracovat i v těchto případech.

Apple však soudní požadavek odmítá s odvoláním na ochranu osobních údajů (více zde), podle něj nejde pouze o jediný iPhone (více zde). Nově také upozornil na stáří zákona, o který se americká vláda opírá. Takzvaný All Writs Act, který dává soudům moc vydávat veškerá nutná nařízení na pomoc jurisdikci, totiž pochází z roku 1789. Firma tvrdí, že na základě tohoto zákona není možné přinutit firmy, aby vytvořily novou technologii. Záležitostí by se podle něj měl zabývat americký Kongres, nikoli soudy.

Podniky, které nejnověji vystoupily na podporu Applu, jsou sdruženy do dvou větších skupin. Skupina čítající technologické giganty jako Google, Microsoft, Facebook, Amazon.com, Cisco Systems a mladší firmy jako Mozilla či Dropbox tvrdí, že snaha vlády se opírá o „neohraničenou“ interpretaci více jak 200 let starého zákona. Druhá koalice zahrnuje firmy jako Twitter, eBay a LinkedIn. Ty tvrdí, že to, k čemu je možné firmy přinutit, podle nich vyjasňuje zákon o podpoře telekomunikačního sektoru při vymáhání práva z roku 1994. Samostatné dopisy ke kauze poslaly také další firmy, například telekomunikační operátor AT&T.

Vláda by mohla otevřít „Pandořinu skříňku“

Vlastní soubor argumentů, tentokrát v neprospěch Applu, pak soudkyni podle agentury Reuters předložilo také šest příbuzných obětí útoku v San Bernardinu. Argumenty Applu jsou podle nich nemístné, protože vláda má platné nařízení. Apple navíc prý svoje systémy „běžně mění“, aby vyhověl nařízením čínské vlády. Další materiál proti Applu podalo také šest skupin pro vymáhání státního a federálního práva a okresní návladní San Bernardina.

Vysoký komisař OSN pro lidská práva Zajd Raad Husajn tento týden upozornil, že američtí činitelé by případem mohli otevřít „Pandořinu skříňku“. „Úspěšný případ proti Applu ve Spojených státech stanoví precedent, který Applu a všem dalším velkým mezinárodním IT společnostem znemožní chránit soukromí svých klientů kdekoli na světě,“ citovala agentura Reuters z komisařova prohlášení.

Server BBC pak v souvislosti s případem poukázal na změnu komunikační strategie Applu. Firma, která podle reportéra BBC dosud žurnalistům situaci příliš neulehčovala, nyní prý každý den posílá e-maily s analýzami a zprávami o dalším vývoji. Nejnověji zveřejnila seznam těch, kdo ji prostřednictvím „přátelských dopisů“ zatím oficiálně podpořili.

Francie hrozí vysokou pokutou za každý nezpřístupněný telefon

Šifrování uživatelských dat v mobilních telefonech netrápí pouze americké agentury, na stejný problém narazilo také francouzské právo. Společnosti Apple a Google totiž odmítají policii zpřístupnit obsah telefonů osob podezřelých z terorismu. Jen za loňský rok se to týká celkem osmi přístrojů.

Politik Yann Galut proto podal pozměňovací návrh zákona, který by měl posílit schopnost vlády v boji proti organizovanému zločinu a terorismu. V rozhovoru pro portál Le Parisien Galut uvedl, že technologické firmy jsou povinny zpřístupnit na požádání vyšetřovatelů obsah uzamčených telefonů uživatelů podezřelých z terorismu.

Za neuposlechnutí příkazu navrhuje pokutu ve výši jednoho milionu eur (27 milionů korun). Předložený návrh podle Galuta prý respektuje rovnováhu mezi soukromím uživatelů a bezpečnostními potřebami státu. V této souvislosti zmínil, že se technologické společnosti skrývají za domnělou ochranu soukromí, ačkoli samy shromážděné osobní údaje uživatelů používají ke komerčním účelům.

Galut mimo jiné upozornil, že prokurátor ani soudce nebudou mít přístup k softwarovému klíči bez souhlasu vazebního soudce. Přístupový klíč bude navíc použit pouze u mobilních zařízení, která jsou předmětem soudního řízení. Vyšetřovatelé ani soudy by podle Galuta neměli v žádném případě mít k dispozici všeobecný přístupový klíč, který by jim umožňoval přistupovat k obsahu telefonu kteréhokoli občana.

Autoři: ,




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.