Necelé dvě hodiny poté, co v úterý dvě unesená letadla společností United Airlines a American Airlines roztříštila newyorské Světové obchodní centrum, vyhloubil další letoun v pensylvánském okrese Somerset desetimetrový kráter, v němž pohřbil pětačtyřicet lidí. V několika minutách, které tomu předcházely, se na jeho palubě odehrálo drama. O řadě jeho detailů se již asi mnoho nedozvíme; víme však, že jednu z klíčových rolí v něm - kromě lidské duchapřítomnosti, odvahy a obětavosti - sehrály také mobilní telefony. Nebýt jich, mohla být tragická bilance úterního vzdušného pekla ještě strašlivější.
Letadlo mířící původně do kalifornského San Franciska se otočilo o téměř sto osmdesát stupňů a zamířilo k Washingtonu. Jeden z cestujících, Jeremy Glick z West Milfordu ve státě New Jersey, zatelefonoval z paluby manželce Lyzbeth, aby jí sdělil, že jeho letadlo unesli tři Arabové s červenými čelenkami na hlavách a noži v rukou. V tu chvíli neměl ani tušení o tom, že nejde o běžný únos. Lyzbeth mu řekla, co se stalo v New Yorku. V tu chvíli si Glick uvědomil, že prakticky sedí v časované bombě, která může zabít daleko více lidí než pětačtyřicet cestujících a členů posádky.
Tři noví hrdinové Ameriky
Zhruba ve stejnou chvíli absolvoval podobný rozhovor s manželkou i další z pasažérů, Thomas Burnett. Když se osmatřicetiletý šéf kalifornské lékárnické firmy dozvěděl, co se děje, řekl: "Vím, že všichni musíme zemřít. Jsme tady tři, kdo se s tím pokusíme něco udělat. Miluju tě," byla poslední slova, která od něho manželka Deena slyšela.
Druhým takovým mužem činu byl podle všeho právě Glick. Ten mezi cestujícími zorganizoval bleskové hlasování, které rozhodlo o tom, že se pokusí vlastními silami útočníky zneškodnit - nebo jim alespoň zabránit v navedení letadla na cíl. Tím měl podle FBI být buď Bílý dům, budova Kongresu USA na Capitol Hillu, nebo prezidentské venkovské sídlo v nedalekém Camp Davidu.
Jméno třetího z nových amerických hrdinů není známo; mohl jím ale být jedenatřicetiletý Newyorčan Mark Bingham, který se v posledních minutách svého života dovolal z paluby matce. "Tady Mark Bingham," představil se ve stresu celým jménem. "Hrával skvěle ragby a jednou sám složil lupiče, který jej na ulici přepadl," řekla později jeho matka. "Věřím a je mi úlevou, že mohl pomoci ten nestvůrný plán překazit."
Volat se nesmí, ale...
Nebýt mobilních telefonů, nikdy by se Glick, Bingham, Burnett ani nikdo další nedozvěděl, že nejde o ledajaký únos, který se za pár hodin vyřeší předáním výkupného nebo policejní akcí. Nikdo z nich by tedy logicky nepociťoval nutnost napadnout únosce i za cenu nejvyšší - a ve Washingtonu mohlo přibýt pár tisíc nevinných mrtvých. Za normálních okolností by se však všichni paradoxně vystavili jistému trestnímu stíhání, protože, jak známo, volat z paluby letícího letadla se nesmí.
Obdivuhodnou chladnokrevnost prokázala v nejtěžší chvíli i bývalá komentátorka televizní stanice CNN Barbara Olsonová. Ta byla na palubě letadla, které částečně zdemolovalo budovu federálního ministerstva obrany, proslulý Pentagon. Ta zavolala svému manželovi hned dvakrát, přičemž se soustředila na co nejpodrobnější popis počtu únosců, jejich vzhledu a chování. Právě ona tak poskytla vyšetřovatelům první vodítka ohledně totožnosti útočníků.
Operátoři se překonávají
Mobily prokázaly neocenitelnou službu také přinejmenším sedmi zachráněným, kteří byli v době pádu obou věží World Trade Center ve sklepě. "Podařilo se z trosek vyprostit sedm lidí, kteří se dokázali spojit s okolním světem mobilními telefony a úspěšně navigovat záchranáře," ohlásil starosta New Yorku Rudy Giuliani vzácnou dobrou zprávu.
Právě mobilní komunikace pomohla alespoň trochu snížit paniku, která ve světové metropoli po neštěstí zavládla. "Donedávna lidé museli spoléhat jen na telefonní budky. Tak by to dnes bylo všechno ještě horší," řekl Herschel Shosteck, mluvčí analytické telekomunikační skupiny Shosteck Group. Newyorčanům také pomáhaly spolehlivé služby tamních mobilních operátorů. Přestože Verizon Wireless přišel v místě neštěstí o nejméně deset základnových stanic a PCS Sprint podle posledních zpráv o čtyři, podařilo se jim udržet sítě víceméně funkční. Obvyklý počet hovorů - 115 milionů denně - se přitom od úterního rána zdvojnásobil.
Operátoři a úřady také zvažují možnost zavést tzv. systém Enhanced 911, neboli zdokonalený systém tísňového volání. Jeho první fázi měli podle původních plánů spustit již v roce 1998; umožnilo by to lokalizovat volající telefon s přesností na 1,5 - 8 km. Druhá fáze by potom měla lokalizaci zpřesnit na desítky metrů. Kvůli technické náročnosti a nákladnosti však na realizaci projektu dosud nedošlo. Aby však jejich sítě vydržely nápor telefonujících, přistavěli operátoři provizorní základnové stanice v sousední čtvrti Brooklynu a dokonce dopravili pojízdné stanice do blízkosti těch, o které je výbuch připravil. Ani u toho však nezůstalo; například společnost AT&T Wireless okamžitě zapůjčila týmům záchranářů 1300 telefonů.
Úleva i zoufalství
Někdy přinášel telefonát obrovskou úlevu, jako manželce jednoho úředníka, který se nejprve objevil zdánlivě těžce zraněný na televizní obrazovce. Za pár okamžiků
zazvonil jeho ženě telefon: "Jsem v pořádku, přijdu domů." Mnoho ale bylo těch, kteří tolik štěstí neměli. Andrew Zucker nejprve z okna své kanceláře ve WTC viděl první útok. "Nic se neboj, praštilo to do té druhé věže," uklidňoval po telefonu rodinu. "Jen odtud musíme všichni na chvíli odejít." Aniž by to věděl, zbývaly mu v tu chvíli jen desítky vteřin života. Sejít do bezpečí již podle všeho nestihl.
Jiní se zase dovolali svým blízkým již ve chvíli, kdy věděli, že jejich šance na přežití se prakticky rovná nule. "Mami, hoří tady. Všude je kouř, nemůžu dýchat. Mám tě ráda, mami. Sbohem," zněl jeden zoufalý telefonát ze severní věže těsně před jejím kolapsem. I z českých televizních obrazovek byl slyšet jiný hlas ženy, která s se loučila se svým manželem. "Chci, abys věděl, že jsem tě vždycky milovala." Manžel našel poslední rozloučení až později na záznamníku.
I Usáma bin Ládin používá satelitní telefon
Telekomunikace však samozřejmě fungují i na druhé straně tragédie, která již byla překřtěna na první válku jedenadvacátého století a kterou mmozí považují za možnou rozbušku celosvětového konfliktu. Usáma bin Ládin, jehož Američané včera poprvé oficiálně označili za mozek celého útoku, se nechal slyšet, že sice s útokem sám nemá nic společného, ale že jeho pachatelům gratuluje a že chválí Alláha. Jeho pobočník, který tento vzkaz z afghánského úkrytu nejhledanějšího světového teroristy světu vyřizoval, použil - jak nakonec jinak - satelitní telefon.
