Až donedávna byly síly alternativních operátorů ve sporech s Českým Telecomem rozdrobené – každá společnost mluvila za sebe. A to ve sporech přímo s Telecomem (konkrétní propojovací dohody) i při řešení problémů na půdě Asociace provozovatelů veřejných telekomunikačních sítí (APVTS), což je nejvýznamnější zájmové sdružení v českých telekomunikacích. Nedávno ale alternativní operátoři založili sekci alternativních operátorů v rámci APVTS, která by měla více hájit jejich zájmy a koordinovat jejich aktivity.
O tom, že se Český Telecom dokáže s alternativními operátory domluvit, nás všichni přesvědčili naposledy v době jednání o propojovacích poplatcích za hovory z pevných do mobilních sítí. Všichni významní pevní operátoři jsou totiž členy Asociace provozovatelů veřejných telekomunikačních sítí a na její půdě vznikl na jaře roku 2001 tlak, který přinesl snížení těchto propojovacích poplatků z 6,50 Kč na 3,66 Kč. Navenek to vypadá, že se pevní operátoři sdružení v APVTS domluví i na dalších věcech – například na metodě výpočtu propojovacích poplatků LRIC (Long Run Incremental Costs) nebo na technickém řešení služby volby operátora.
Jenže u všech zmiňovaných problémů bylo při detailnějším pohledu zřetelné, že názor a stanovisko Českého Telecomu se od požadavků alternativních operátorů poněkud liší. Zatímco alternativní operátoři byli vůči provozovatelům mobilních sítí nesmiřitelní, Český Telecom vystupoval s hodně kompromisním návrhem (byť podepřeným svým tlakem z pozice nejsilnější telekomunikační společnosti v České republice).
Na metodě LRIC sice také spolupracoval Český Telecom s ostatními a dohodl se na finální podobě, ale když přišlo na lámání chleba – tedy uvedení odsouhlasené metody do praxe, přišel s vlastním návrhem a odlišnými vstupními daty, než na kterých se shodli operátoři na půdě APVTS. To je mimochodem důvodem, proč se LRIC v tuto chvíli ještě nepoužívá, přestože tomu tak mělo být od ledna tohoto roku.
Podobný vývoj má i problematika služby volba operátora. Všichni operátoři včetně Českého Telecomu se v rámci APVTS dohodli na technických parametrech. Jenže Telecom má jiný názor na propojovací a technické poplatky než jeho konkurenti a tak v tuto chvíli probíhají horečná jednání, přestože vše mělo být již dávno vyřešené (volba operátora má fungovat od 1. 7. tohoto roku).
Alternativní operátory v tuto chvíli nejvíce pálí nevyjasněná situace s cenami za používání služby volby operátora – nejsou jasné propojovací poplatky, které se budou za tuto službu platit, a nikomu z nich se nelíbí ani jednorázové technické poplatky, které za zprovoznění služby od konkurentů požaduje Český Telecom. Nyní probíhají jednání mezi APVTS, ČTÚ a Českým Telecomem, která by měla do 1. července problémy vyřešit.
Sekce alternativních operátorů v APVTS si pro zbytek roku vytyčila i další cíle. Především by chtěla sjednotit operátory při hodnocení vydaných cenových rozhodnutí ČTÚ. Ty jsou totiž téměř vždy příčinou hlasitých protestů ze strany konkurentů Telecomu – mnohdy ovšem každý požaduje něco jiného. Rádi by už také nabízeli zákazníkům služby ADSL, což je ovšem opět závislé na ochotě Českého Telecom umožnit jim přístup ke svým ústřednám. A až se tyto problémy podaří jakýmkoliv způsobem vyřešit, hodlají se telekomunikační firmy sdružené v sekci alternativních operátorů soustředit na služby přenositelnost čísel a předvolba operátora, které musí být podle telekomunikačního zákona k dispozici od 1. 1. 2003.
Podle předsedy APVTS Svatoslava Nováka není vznik zájmové sekce alternativních operátorů žádný výsledkem sporů v rámci asociace, ale spíše důsledek logického vývoje. Část členů totiž trápí jiné problémy než ostatní a prostřednictvím zájmových sekcí je mohou účinněji řešit (třeba už proto, že vyvinou větší tlak na regulátora či konkurenty). Nezastírá, že alternativní operátoři budou zřejmě vystupovat v rámci APVTS především jako opozice vůči Českému Telecomu.
Pro zákazníky všech operátorů je ovšem podstatné, co přinese sjednocení alternativních operátorů jim. Pokud budeme realisty, tak žádný hmatatelný přínos zřejmě ani čekat nemůžeme. Zlepšení komunikace a shoda mezi spoustou operátorů je sice na první pohled přínosná, ale o českých telekomunikacích v tuto chvíli rozhoduje ČTÚ a především Český Telecom. A dokud ČTÚ nedostane novou legislativu (po které jeho předseda Stádník už delší dobu volá, protože podle té současné prý nemůže téměř nic dělat) a Český Telecom nového majitele (který se začne více věnovat strategickému rozvoji společnosti a přestane konzervovat současný pololiberalizovaný stav), budeme muset bohužel počítat se současným stavem, kdy operátoři bojují především mezi sebou a zákazníci je jenom zpovzdálí sledují a čekají, až se jim začnou pořádně věnovat.
