Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

ADSL: Poláci mají 222 000 přípojek, Slováci 12 500

aktualizováno 
Internet Expres z pohledu obyčejných uživatelů Internetu zaostává za tím, co hlásá snad první opravdu vydařená reklama na produkty ČTc. Jak jsou na tom s ADSL u našich východních sousedů?

Zaostávání ČR v rozvoji vysokorychlostního internetu potvrzuje nejen fakt, že okolní země mají nejen vyšší počet ADSL přípojek (u nás asi 22 000), ale i skutečnost, že tempo rozvoje tohoto druhu připojení je u nich mnohonásobně rychlejší. Ačkoliv se v posledních dnech už mnoho napsalo o nové nabídce Českého Telecomu s názvem Internet Expres, reakce čtenářů dávají tušit, že z pohledu obyčejných uživatelů Internetu skutečné výhody nové služby vysoce zaostávají za tím, co hlásá snad první opravdu vydařená reklama na produkty ČTc. Cílem dnešního článku však není znovu rozebírat nabídku Internet Expres, ale upozornit na nové informace z okolních přistupujících zemí. Pojďme se podívat, co se od začátku roku změnilo v Polsku a Slovensku.

Polsko: 222 tisíc přípojek ADSL, služba zlevnila a zrychlila

Polsko se evidentně snaží dohnat v penetraci vysokorychlostního ADSL své konkurenty Maďarsko a Estonsko. Vzhledem k vysokému počtu obyvatel se mu to jen tak nepodaří, může si však připsat jiné prvenství – jako první ze všech přistupujících zemí pokořilo hranici 200 tisíc přípojek již minulý měsíc. Podle informací od našeho polského dopisovatele již v dubnu počet přípojek pro domácnosti „Neostrada“ od TPSA dosáhl 196 000 a pro firemní zákazníky „DSL TP“ 26 000. Celkem tedy 222 000 přípojek ADSL a vše nasvědčuje tomu, že odvážný cíl dosáhnout do konce roku 400 tisíc přípojek není až tak nereálný. Jak je to vůbec možné? Velkou měrou k těmto výsledkům přispělo představení nového tarifu Neostrada o rychlosti 128/64 kb/s s 5GB limitem na objem přenesených dat (pouze směrem k uživateli).
Do minulého měsíce také probíhala akce „ADSL na zkoušku“, kdy si mohli uživatelé za symbolický 1 zlotý (cca 7 Kč) vyzkoušet po dobu jednoho měsíce výhody rychlého připojení. V Polsku poslanci stále více slábnoucí vládní strany, ještě před vstupem Polska do EU, stihli prosadit odpuštění DPH u internetového připojení. V dubnu Telekomunikacja Polska u tohoto nejlevnějšího tarifu navýšila rychlost na 320/64 kb/s a jeho cena poklesla na 623 Kč (přepočteno podle kurzu ze dne 12.5.04 kdy 1PLN=6,731 Kč).
Také u druhého tarifu Neostrada 512/128 kb/s došlo k navýšení rychlosti na 640/160 kb/s a cena poklesla v přepočtu na 937 Kč. ADSL v Polsku nabízejí ještě další dva alternativní operátoři a to Netia a Dialog. Dialog však nabízí své ADSL pouze v několika lokalitách na jihu Polska a Netia začala nabízet tuto službu začátkem dubna tohoto roku. Více informací o nabídkách ADSL připojení v Polsku najdete na této stránce.

Slovensko má již 12 500 přípojek ADSL

Slovensko začíná v počtu přípojek dohánět Českou republiku. Co se absolutních čísel týká, sice stále vede Česká republika, nesmíme ale zapomínat, že SR má poloviční počet obyvatel (cca 5 378 mil.) a také poloviční počet telefonních linek (1 415 514). Slovak Telecom ohlásil 12 500 zrealizovaných přípojek a víc než 15 000 ověřených objednávek (údaj z 14.5.2004). Ve chvíli kdy počty ADSL přípojek přepočteme na počet obyvatel a na počet telefonních přístrojů je jasné, že nám tento měsíc Slováci ukázali záda. Když se podíváme na pestrost nabídky slovenského ADSL, na jeho kvalitu a také cenu, začíná být jasné, proč tam zažívá tato technologie takový růst.
Od 1.5. navýšil Slovak Telecom rychlost u varianty ST DSL 384 (384/64kb/s) na 512/128 kb/s a u varianty ST DSL 768 (768/128 kb/s) na 1024/192 kb/s. Navíc zřízení služby ST DSL může být za 3999 Sk (bez závazku, nebo za 999 Sk - při podepsání smlouvy na 12 měsíců) nebo za symbolickou 1 Sk (při podepsání smlouvy na 24 měsíců). Systém účtování na Slovensku je pro nezasvěceného poněkud komplikovanější. Pokusím se ho představit na nejlevnější variantě ADSL od společnosti Slovanet. Za variantu o rychlosti 384/64 kb/s s limitem 1 GB zaplatí uživatel následující poplatky: 290 Sk (cena služby u SlovaNetu) + 399 Sk (poplatek pro Slovak Telecom za ST DSL doma) + 249 Sk (poplatek za hlasový tarif) = 938 Sk (cca 754 Kč) bez DPH. Každý měsíc tedy uživatel tohoto tarifu obdrží vyúčtování s konečnou částkou 1 116 Sk (cca 898 Kč)! Samozřejmě, že v této ceně je započítán již i poplatek za telefonní linku (přesněji hlasový tarif).

Zdá se vám 1 GB dat málo? Mně také! Slovak Telecom však ukázal, že na rozdíl od našeho ČTc, umí skutečně naslouchat potřebám svých uživatelů. Od 1. 5. 2004 do 31. 12. 2004 platí totiž akce, kdy o víkendu a státních svátcích nejsou přenesená data počítána ani zpoplatňována (takže kdo si chce stáhnout nějakou tu aktualizaci, zapařit on-line hru nonstop, nebo poslouchat své oblíbené rádio v té lepší kvalitě, má o víkendech příležitost). Navíc, pokud je mi známo, na všechny varianty, které jsou zatížené datovým limitem, není uplatňována agregace, takže reálné rychlosti slovenského ADSL se velmi blíží hodnotám deklarovaným (podle našich informací neagregované ADSL dosahuje někdy, zejména v nočních hodinách vyšších rychlostí než jaké si uživatel objednal).

Jak jsme na tom v porovnání se světem?

Jak už jsem uvedl v úvodu článku, nehodlám zde hodnotit novou nabídku ČTc Internet Expres, protože na toto téma se toho v posledních dnech napsalo více než dost. Pokusil jsem se pouze představit kroky, které učinili poskytovatelé ADSL připojení v Polsku a na Slovensku a o kterých jsem přesvědčen, že jsou tím správným receptem na podporu rozvoje tohoto druhu připojení. Český Telecom musí sám zvážit, jestli by nabídce Internet Expres přece jen neslušelo víc, kdyby i on o víkendech nezpoplatňoval přenesená data, nebo kdyby na datově limitované varianty ADSL neaplikoval agregaci. Každopádně čísla hovoří jasnou řečí. Dovolili jsme si pro vás proto připravit graf, který monitoruje počet přípojek ADSL přepočtený na počet obyvatel. U všech států jsme použili poslední dostupné údaje z počátku tohoto roku, pouze Českou republiku, Slovensko, Polsko a Litvu trochu zvýhodnili (zde jsou využita čísla několik dnů stará).

Penetrace ADSL v porovnání s dalšími zeměmi
Klikněte pro plnou velikost

Pro koho jsou tato čísla trochu méně srozumitelná, ten ať si posune desetinnou čárku o jedno místo doprava a získá tak počet přípojek na 1000 obyvatel. V Dánsku tak vlastní ADSL zhruba 88 lidí z tisíce, v Belgii 76 lidí z tisíce (Belgie má téměř stejný počet obyvatel jako ČR) a u nás jsou to zatím 2 lidi na tisíc obyvatel.

Dočkáme se sta tisíc přípojek ADSL?

Na závěr si dovolím připomenout jednu důležitou skutečnost. Podle posledních informací ČTc, by po zpřístupnění ADSL ve všech 100 nově ohlášených lokalitách (zde najdete jejich přehled, který ČTc zveřejnil již koncem minulého roku, zde mapu nových lokalit) měl stoupnout počet uživatelů, kteří jsou v dosahu této technologie na 2 280 000 což představuje celkem 60 procent všech telefonních linek. Ve skutečnosti je počet potenciálních uživatelů několikanásobně nižší a závisí na počtu volných ADSL portů. Těch bylo donedávna cca 24 tisíc a vzhledem k tomu, že ČTc v každé lokalitě osazuje standardně 64 portů, po zrealizování ADSL ve všech 100 nových lokalitách by to bylo celkem 30 400 portů. Jak uvádí publicista Jiří Peterka, ČTc se již nechal slyšet, že je připraven kdykoliv operativně přidat porty v lokalitách, kde by se počet volných portů rychle snižoval.

Ať je tak nebo onak, ČTc již několikrát prohlásil, že hodlá počet ADSL přípojek v tomto roce několikanásobně zvýšit (pod slovíčkem „několikanásobně“ si představuji minimálně „trojnásobně“, podle některých zdrojů si však ČTc dělá zálusk na hranici 100 tisíc, bohužel toto číslo ČTc nepotvrdil, ale ani nevyvrátil). Poláci si pro tento rok stanovili jasný cíl, 400 tisíc ADSL přípojek do 31.12.2004. Slováci byli opatrnější, jejich cílem je podle posledních informací zhruba 30 tisíc přípojek. Určitě bude zajímavé sledovat, jak s těmito předpoklady zahýbá tolik očekávané a diskutované CDMA od společnosti Eurotel.

Autor:




Nejčtenější

Google Pixel 2 od HTC.
Pixel 2 na prvním obrázku. Vypadá to na hodně konzervativní přístroj

Letos se dočkáme druhé generace smartphonů Pixel od Googlu. Základní model některými vlastnostmi možná nepříjemně překvapí. Jinak bude ze staré školy.  celý článek

Podvodná nabídka ročního pronájmu top smartphonů a další špičkové elektroniky
Lákají na neuvěřitelně levné top smartphony, ale je to podvod

iPhone nejvyšší specifikace za pouhou tisícikorunu či například top model Samsungu jen za něco málo přes 900 korun ročně. Na první pohled je to velmi lákavá...  celý článek

Nokia 8
Nejlepší Nokia 8 má skvělý výkon a je to první „obojíčkový“ smartphone

Nový vlastník značky Nokia konečně představil svůj top model. Novinka s označením 8 je špičkový smartphone, který ctí tradice. Nemá displej přes celé čelo, ale...  celý článek

Ilustrační snímek
ČTÚ smetl ze stolu žádosti virtuálů. Roaming je pro ně noční můrou

Již v průběhu května obdržel Český telekomunikační úřad od tří virtuálních operátorů žádosti o povolení účtovat příplatek k roamingu. Virtuálové bez vlastní...  celý článek

Zatímco Apple rychle posiluje, Samsung pozvolna ztrácí své pozice
Nejprodávanější modely smartphonů na světě. Apple se směje zbytku světa

Je to krutá podívaná pro výrobce smartphonů s Androidem. Ať se snaží jakkoliv, tak první příčky okupují dva iPhony. Ty se prodávají už skoro rok a designově to...  celý článek

Další z rubriky

T-Mobile eSIM
Do mobilů přestaneme strkat kousek plastu. SIM přiletí vzduchem

Malým plastovým SIM s miniaturním čipem v příštích letech odzvoní. Telefony, tablety, nositelná elektronika a další mobilní zařízení se začnou čím dál více...  celý článek

rozbitý telefon
Revoluční patent: mobil si sám opraví prasklý displej

Zní to jako pořádné sci-fi, ale praskliny na displeji možná mobily v budoucnu opraví samy. Poslední patent Motoroly naznačuje, že se na takové technologii už...  celý článek

Podvodná nabídka ročního pronájmu top smartphonů a další špičkové elektroniky
Lákají na neuvěřitelně levné top smartphony, ale je to podvod

iPhone nejvyšší specifikace za pouhou tisícikorunu či například top model Samsungu jen za něco málo přes 900 korun ročně. Na první pohled je to velmi lákavá...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.