V Čechách byly první telefonní linky sice zavedeny v roce 1881 a o rok později pak byla v Praze zprovozněna první veřejná ústředna, dostupnějším se telefonování ovšem stalo až poté, co se v roce 1911 v pražských ulicích objevila první telefonní budka, později oficiálně označovaná jako veřejný telefonní automat (VTA). Podle některých zdrojů se první budka objevila na Staroměstském náměstí, podle dobových fotografií stály další před první světovou válkou například v podloubí Šternberského paláce.
Nedílnou součástí ulic tehdejšího Československa se telefonní budky staly v období první republiky. Již tehdy byly často využívány k vylepování reklam. Dlouhou dobu šlo o dřevěné budky s nápisem telefon po obvodu. Největší rozmach zaznamenaly telefonní budky v éře socialismu. V dobách, kdy nebyly žádné mobily a na pevnou linku se čekalo i několik let (více viz Tenkrát telefon fungoval i jako seznamka a o linku se sousedé dělili), měly pro spojení s okolím telefonní budky i veřejné telefonní stanice, což byly telefony umístěné třeba na úřadech, ale také v soukromých bytech, určené k použití kýmkoli, nenahraditelnou roli.
Nejvíc telefonních automatů provozovala společnost O2 na přelomu století, kdy fungovalo přes třicet tisíc budek. Kromě soukromých hovorů sloužily i pro případy tísňového volání a ohlašování mimořádných událostí.
Telefonní budky však mívaly i mnohem prozaičtější využití. Stejně dobře posloužily třeba jako úkryt před nepřízní počasí. Na toto využití kdysi poukázal i Vladan Crha, tiskový mluvčí tehdejšího provozovatele veřejných automatů, společnosti Český Telecom. Zmínil jej při představení tehdy nové služby, kterou mohli lidé v telefonní budce využívat: mohli z ní poslat SMS či e-mail.
8. června 2022 |
V souvislosti s nástupem mobilních technologií se však počet automatů snižoval a už na konci roku 2019 společnost O2 zrušila 2 750 zařízení, která provozovala komerčně mimo univerzální službu, tedy bez dotace státu (více viz Už Palacký na nich chtěl vydělat. Teď telefonní budky ve velkém ruší). V roce 2020 provozovala už jen 1 150 telefonních budek v obcích do dvou set obyvatel, avšak ke konci téhož roku byly automaty v nich odpojeny a budky firma postupně demontovala.
Závan minulého století. Mobily nad telefonními budkami drtivě zvítězily |
Poslední telefonní budka v Česku pak dosloužila před rokem, 17. června 2021. Nacházela se v obci Hlubyně na Příbramsku a během dvou předešlých let z ní již nikdo netelefonoval. Její slavnostní demontáží se tak uzavřela éra veřejných telefonních automatů v Česku (více viz Dva roky bez využití. Skončila poslední telefonní budka v Česku).
Podle technologického ředitele O2 Jana Hrušky čeká telefonní budky ekologická likvidace, nicméně některé obce si je ponechaly jako takzvané knihobudky (více viz Dříve jste si bez nich nezavolali. Dnes slouží budky na knihy i na kešky). Dřevěné retro budky známé hlavně z éry socialismu našly uplatnění také ve strojovnách jaderné elektrárny Temelín, kde slouží coby netradiční hlukové „izolátory“.
První budka stála v USA už před 144 lety
Historie telefonních budek se začala psát krátce po vynálezu telefonu, první se objevila v lednu 1878 v americkém New Havenu, ještě se v ní ovšem nedalo platit mincemi, podobně jako v první evropské budce zprovozněné v lednu 1881 na Postupimském náměstí v Berlíně. K volání tehdy člověk potřeboval papírový kupon, který umožnil několikaminutový hovor. První telefonní budku, do které se už vhazovaly mince, vynalezl Američan William Gray z Hartfordu ve státě Connecticut poté, co mu soused odmítl umožnit zatelefonovat si doktorovi kvůli nemocné manželce. Instalována byla v roce 1889 v Hartfordu, kde má dodnes i pamětní desku.
Podívejte se: polstrovaná, vojenská nebo koupelnová telefonní budka |
Vynález se rychle uchytil a už v roce 1902 bylo v USA 81 000 telefonních budek. Ještě v roce 1999 bylo po Spojených státech rozmístěno přes dva miliony telefonních budek, k roku 2018 jich bylo už jen kolem 100 000. Do 50. let minulého století byla většina telefonních budek ze dřeva, poté je začaly nahrazovat skleněné či kovové konstrukce. Útlum telefonních budek se nevyhnul ani evropským zemím, někde už skončily, jinde však patří k ikonám místní kultury. Svébytnou součástí architektury jsou například červené telefonní budky ve Velké Británii, ne vždy však slouží původnímu účelu a jsou spíš trnem v oku (více viz Symbol Británie se mohutně rozšiřuje, ale lidem nové budky hodně vadí). Také v USA si řadu telefonních budek chrání jako kulturní dědictví. Telefonní budky se často objevují i ve filmech.
S vývojem veřejných telefonních automatů (ne každý byl přitom umístěn ve zvláštním kiosku, třeba ve vestibulech pražského metra bývaly celé zdi používané pro umístění těchto telefonů) je spojený i vývoj placení. Po papírových kupónech a mincích se k placení volání začaly nejen v USA používat platební karty, případně zvláštní předplacené karty určené jen pro použití v telefonních automatech. Ty se do Československa dostaly na jaře 1991, první kartový telefonní automat byl nainstalován 14. května 1991 v pražské Olšanské ulici, o den později následoval automat na Výstavišti. První mimopražský automat začal fungovat teprve v květnu 1992 v Brně.
