Rafinační linku spustila firma, jež se věnuje investicím do drahých kovů v tuzemsku i Londýně, v někdejší sklárně. Na okraji jednoho z nejmenších měst na Vysočině, situovaného jen kousek od geografického středu republiky, našla ideální zázemí.
„Naskytla se příležitost pořídit tuto nemovitost. Budova splňuje veškeré požadavky. Provoz je technologicky vyhovující, je tu možnost dalšího rozvoje a navýšení kapacity, je tu zázemí pro administrativu,“ pochvaluje si předseda představenstva společnosti Michal Spurný.
Zhruba půl roku je tu v provozu rafinační linka. Ta majitelům umožňuje „těžit“ zlato a stříbro z vysloužilé elektroniky nebo nepotřebných šperků. I když je stále ve zkušebním provozu a běží na pětinu své kapacity, týdně odsud odjedou čtyři kilogramy zlata a pět kilo stříbra.
Drahé kovy se tu rafinují složitým elektrotechnickým a chemickým procesem. Starou elektroniku je třeba nejdřív rozebrat a vybrat či vylámat části, které obsahují drahé kovy. Ty se pak roztaví či rozemelou a důkladnou analýzou ve spektrometru se zjistí, kolik zlata či stříbra obsahují. Analýza také napoví, jakým způsobem bude nejlepší materiál získat.
„Finální cíl je vyčistit kov do maximálně ryzí podoby. Podle obsahu ve slitku volíme strategii, jak toho docílit,“ vysvětluje Spurný.
Proces „těžby“ trvá obvykle dva týdny až měsíc
Pokud je ve slitku tolik zlata a stříbra, že se jeho další úprava vyplatí, následují další procesy. Materiál se přetaví do takzvaných anod, ty pak projdou elektrolýzou, kde se zlato a stříbro oddělí. Vznikne stříbrný granulát ve formě malých kuliček. Zlato se pak ještě musí dočistit v peci o teplotách přes tisíc stupňů Celsia. Žhavá směs se nakonec prolije speciálním sítkem a zchladí ve vodě. Výsledkem jsou malá zlatá zrnka, takzvaný zlatý granulát.
Granuláty pak obchodníci smění za certifikované zlaté či stříbrné odlitky různých gramáží. Majitel původního odpadu tak může získat buď takzvané investiční odlitky drahých kovů, nebo mu firma podle obsahu kovů zjištěných analýzou rovnou vyplatí peníze.
Haberská linka je podle Michala Spurného momentálně jedinečná. „V České republice podobná rafinerie není, jsme jediní. Vše se jinak vozí na západ do Německa, Rakouska nebo Švýcarska, případně do Číny,“ tvrdí.
Celý proces trvá přibližně čtrnáct dní až měsíc, podle kvality suroviny a podílu cenných kovů.
Získat drahé kovy z odpadu firma umožňuje komukoliv. Teprve rozvíjí spolupráci s firmami, které dodávají rovnou nadrcený materiál. Jejími zákazníky jsou však i obyčejní lidé, kteří přinesou zdánlivě nepotřebnou elektroniku či nepoužívané šperky.
„Za takové klienty jsme velice rádi. Lidem můžeme přímo ukázat, co za cennosti jim leží doma. Často si vůbec neuvědomí, jaký majetek vlastně mají,“ vypráví Spurný. V každé domácnosti podle něj leží takto skrytých pět až padesát tisíc korun.
Poklady ukrývá hlavně starší elektronika
Překvapí rovněž tvrzením, že největší množství cenných kovů se nachází ve starších elektrospotřebičích. Zvláště pak v těch vyrobených před rokem 2007. „Při hypoteční krizi, která přišla v roce 2008, se zvedla cena zlata a stříbra a výrobci byli nuceni snížit jejich používané množství. Začali ho nahrazovat jiným materiálem,“ vysvětluje.
„Třeba v některých typech starších mobilních telefonů najdeme až tři nebo čtyři gramy zlata. Při dnešních cenách přibližně 1 400 korun za jeden gram to už může být zajímavý poklad,“ doplnila Jana Bryndová zajišťující pro firmu mediální servis.
Společnost TrustWorthy Investment chce ročně dosáhnout dvou tun vyrafinovaného zlata a až deseti tun stříbra. Kromě České republiky prostřednictvím franšíz působí i v Polsku a na Slovensku.
O „těžbě“ drahých kovů z recyklovatelného odpadu začala společnost uvažovat v roce 2018. „Naším cílem je dostat k zákazníkům produkt, který se z odpadu znovu změní v účelnou a cennou věc. Jinak by i zlato a další drahé kovy dál končily ve sběrných dvorech nebo rovnou na skládce,“ přibližuje Spurný.
Firmě nahrává současná situace ve světě. Po cenných kovech, zvlášť po zlatě a stříbře, je při každé krizi hlad. V období covidu a války na Ukrajině je to čím dál žádanější forma investice, která nepodléhá inflaci. „Raději kilo zlata než milion korun na účtu. Za dva roky si koupím za kilo zlata víc než za milion korun,“ srovnává Michal Spurný.
