O záměru blokovat všechny do Bangladéše nelegálně dovezené smartphony informovala BTRC již začátkem letošního roku. Podle bangladéšského portálu The Daily Star tehdy uvedla, že uzavřela smlouvu se společností Synesis IT, která měla jediný úkol: vyvinout platformu pro implementaci národního identifikačního registru (NEIR).
Registr měl sloužit k omezení používání SIM v zařízeních pocházejících z nelegálních zdrojů. Komise tento krok zdůvodňovala tím, že nejméně jedna čtvrtina smartphonů používaných v Bangladéši pochází z černého dovozu či trestných činů. Jde o zhruba tři miliony zařízení. Vláda kvůli tomu na daních přichází o značnou finanční sumu.
Testovací provoz systému NEIR byl spuštěn 1. července, ostré nasazení bylo naplánováno na 1. října. Legálně dovezené smartphony ze zahraničí (třeba jako dárky) měly být po pečlivém prozkoumání patřičných dokumentů zaregistrovány do registru, díky čemuž je následně bylo možné používat v místních mobilních sítích.
Záměrem celého systému byla blokace všech po 1. červenci nelegálně nabytých telefonů, na dříve „pokoutně“ získané přístroje se tedy nové vládní nařízení nevztahovalo. A to údajně kvůli hladšímu průběhu celého systému. Od spuštění národního registru si vláda slibovala postupné snižování počtu nelegálně získaných smartphonů.
Avšak koncem října, tedy po více než tříměsíčním testovacím provozu, svůj původní postoj výrazně přehodnotila. Od rozhodnutí deaktivovat všechny nelegální telefony se podle portálu The Business Standard rozhodla ustoupit, a to z důvodu, že její radikální rozhodnutí lidem přinášelo utrpení.
„Proto jsme se rozhodli aktivovat jakékoli mobilní zařízení, které používá místní SIM,“ uvedl ministr pošt a telekomunikací Mustafa Jabbar a dodal, že i přesto budou úřady nadále usilovat o to, aby Bangladéšané používali legální zařízení. Již ovšem nespecifikoval, jak toho docílí.
Nicméně nadále platí, že každý nový smartphone pořízený legálním způsobem bude po zapnutí automaticky zaregistrován do národního identifikačního registru.
