Plastová píšťalka z cereálií Cap’n Crunch z šedesátých let se mezi sběrateli těší veliké oblibě. Nejenom, že se na aukčním portálu eBay objevují kopie vytištěné na 3D tiskárnách, ale originály se prodávají za tisíce korun. Přitom jde na pohled o prakticky bezcenný kousek plastu. Není to ovšem tak docela pravda.
Píšťalku proslavil John Draper, technik letectva Spojených států, který se později stal legendou mezi hackery. V šedesátých letech minulého století se ještě nedalo mluvit o „hackingu“ počítačů, jaký známe dnes, pozornost se tedy obracela k jinému, tehdy modernímu vynálezu: telefonu.
Už tehdy vznikaly skupiny lidí, které se zaměřovaly na manipulaci s telefonními linkami. Říkalo se jim „phreakeři“. Ti vyvíjeli všemožné metody, jak pronikat do systémů telefonních společností a jejich ústředen. Jejich heslo bylo: „Telefonování by mělo být zadarmo a alespoň pro nás bude.“
John Draper spatřil potenciál v plastové píšťalce z cereálií, která skrývala jednu velice užitečnou vlastnost: uměla vydávat zvuk na frekvenci 2 600 Hz. Právě to byl kód pro odblokování americké telefonní sítě AT&T. Tónem o této frekvenci operátor označoval volné telefonní linky a pomocí něj si šlo jednu takovou obsadit, aniž by dotyčný musel něco zaplatit. Draper tak s oblibou používal této metody třeba pro drahé mezinárodní telefonáty.
John Draper s legendární píšťalkou na konferenci Maker Faire 2015 v Berlíně
Draper později navrhl zařízení, které bylo o trochu sofistikovanější než plastové píšťalky z cereálií. Vznikla tak „modrá krabička“ (blue box), která uměla přehrávat více tónů umožňující obsadit telefonní linky operátora. Měla i mechanickou klávesnici, což pomáhalo k ovládání jednotlivých funkcí ústředen na dálku. Draper se dokonce chlubil, že se mu povedlo pomocí tohoto zařízení zavolat i prezidentu Nixonovi.
Poté, co o modré krabičce vyšel na začátku sedmdesátých let článek v časopisu Esquire, se o Draperovu činnost začala zajímat policie. V roce 1972 byl zatčen a strávil krátký čas ve vězení za zneužívání telefonní sítě. Světlou stránkou věci byl fakt, že si jeho talentu všimly firmy jako Apple a IBM, se kterými později spolupracoval jako softwarový vývojář.
