Případy, kdy děti skrze mobilní aplikace utratily vysoké částky, nejsou vůbec výjimečné. Ošemetné jsou především nákupy různých vylepšení a životů podmíněné dostatečným počtem virtuálních mincí či diamantů, a to i v dětmi oblíbených hrách. Ty si však vůbec neuvědomují, že dosažení dostatečného virtuálního obnosu odčerpává skutečné finance.
Takovým situacím však mnohdy nahrávají sami rodiče. Mnoho uživatelů smartphonů a tabletů totiž kvůli rychlejšímu a snadnějšímu nakupování mobilních aplikací rádo využije možnosti uložení hesla, které pak nemusejí pokaždé zadávat. Tím pak dávají neomezenou možnost nákupů i svým potomkům, když jim svůj telefon zapůjčí.
Jak snadno lze takto přijít o peníze, se přesvědčil například i ředitel korporátní komunikace Světové banky Jeremy Hillman. Jeho syn utratil při hraní hry na Xboxu více než 4,5 tisíce dolarů (přes 111 tisíc korun). Při kontrole výpisu z účtu, jak informoval na svém blogu, si totiž všiml ve dvou dnech po sobě jdoucích čtyř transakcí po 109 dolarech (2 700 korun) na vrub účtu Microsoftu.
Od pracovníka Microsoftu pak zjistil, že nejde o zdaleka jediné takové nákupy. Syn totiž opakovaně nakupoval balíčky s dalšími hráči. A to i dvakrát denně.
„Stal se závislý na hře, výdaje ve výši sta dolarů byly stejně snadné jako kliknutí na tlačítko. Nebyly tam žádné překážky, finanční obnos i přes znak dolaru na obrazovce nevnímal jako skutečné peníze,“ uvedl Hillman s tím, že si uvědomuje, že jakožto rodiče mají plnou zodpovědnost. „Měli jsme věnovat mnohem větší pozornost jeho hraní videoher,“ dodal (jak dopadla jeho stížnost u Microsoftu, čtěte zde).
Nejde sice o případ, v němž přímo figuruje smartphone či tablet, i přesto je názorným příkladem, kam laxnost rodičů vede. Bez ohledu na to, zda potomek bez jejich vědomí zakoupil mobilní aplikaci či vylepšení počítačové hry, se pak nestačí divit. Malá šance, jak v případě nechtěného nákupu mobilních aplikací získat finance zpět, přesto existuje.
Peníze získáte zpět jen v některých případech
Rozhodující je především pohotovost poškozené osoby. Vzhledem ke spárování uživatelského účtu s kreditní kartou lze takové transakce odhalit pravidelnou kontrolou stavu bankovního účtu. Při včasném odhalení nechtěného nákupu lze samotnému zaúčtování předejít okamžitým zkontaktováním domácí banky.
Dožadovat se vrácení částky za nákup v aplikačních obchodech lze i přímo u daných společností. Avšak ne vždy. Například Google v podmínkách Google Play informuje, že „veškeré prodeje jsou konečné a vracení nebo výměna položek ani vrácení peněz není povoleno, není-li výslovně uvedeno jinak v podmínkách nebo pravidlech společnosti Google pro vracení peněz uvedených ve službě“.
V podmínkách se nicméně odvolává na soulad s právními předpisy, díky nimž má uživatel zákonné právo na odstoupení od smlouvy na nákup digitálního obsahu. Vzápětí mu však toto právo upírá sdělením, že během nákupu obsahu na Google Play vyjadřuje souhlas s tím, že obsah bude mít k dispozici okamžitě a potvrzuje, že s ohledem na tuto skutečnost se svého automatického zákonného práva na odstoupení od smlouvy vzdává.
Děti utratily miliony dolarů na Amazonu. Ten teď čelí žalobě |
Zrušit lze pouze nákupy hudby, knih či videoobsahu, a to ve lhůtě sedmi pracovních dnů od zpřístupnění obsahu. U knižního obsahu přitom nesmí jít o vypůjčení obsahu na 24 hodin, v takovém případě právo na zrušení neplatí. Omezení platí také pro videoobsah, který nesmí být zhlédnut. Google si zároveň vyhrazuje právo schválení či zamítnutí žádosti zaslané po uplynutí sedmidenní lhůty dle vlastního uvážení.
Elektronicky stažený software nelze s výjimkou vadného či nevyhovujícího zboží vrátit ani v případě Applu. V podmínkách prodeje a refundace toto vysvětluje, že stahování započalo na základě výslovného předchozího souhlasu a potvrzení, že uživatel pozbývá práva na odstoupení.
Podle podmínek Microsoftu lze odstoupit od kupní smlouvy a požadovat vrácení finančních prostředků bez uvedení důvodu ve lhůtě 14 dnů, řídí se tak nařízením Evropské komise o ochraně spotřebitele. V případě produktů ke stažení tato lhůta běží počínaje dnem elektronického doručení daných produktů na uživatelův účet. U předplatných a služeb ke stažení pak dnem kliknutí na tlačítko pro zakoupení při procesu platby pokladnou.
Uživatelé by tak měli mít na mysli, že nepříjemné situaci, která může průměrnou rodinu přivést i do existenčních problémů, lze při takových transakcích předejít právě nutností zadávání hesla. V případě, že smartphone či tablet používá více lidí, měla by to být samozřejmost.
Rodičům to však při půjčení jejich chytrých zařízení potomkům často nedochází. Především ti by měli pamatovat na to, že značnou část příjmů aplikačních obchodů i samotných tvůrců mobilních aplikací tvoří mikrotransakce na první pohled finančně nenáročné.
