"Policie má ze zákona o Policii ČR dvě oprávnění, kdy může poskytovatele služeb elektronických komunikací žádat o provozní a lokalizační údaje," uvedla mluvčí policejního prezidia Petra Srnková.
V první řadě o ně může žádat v souvislosti s pátráním po lidech a věcech. "Toto oprávnění je využíváno tehdy, když policie pátrá po pohřešovaných osobách v souvislosti se záchranou jejich života a zdraví," doplnila mluvčí.
Na mobilní operátory se tedy policisté obracejí, když pátrají například po dětech, po seniorech či lidech, kteří se ztratili v lese při sběru hub. Ti mohou být zranění či při delším pobytu v terénu prochlazení či dehydratovaní.
"Díky lokalizaci jejich mobilního telefonu, tedy určení místa hrubé lokality jejich výskytu, mohou být rychleji vypátrány a okamžitá pomoc jim tak může zachránit život. Loni se díky lokalizaci mobilního telefonu povedlo vypátrat více než 1 900 pohřešovaných. Od začátku letošního roku už 340," upřesnila Srnková.
Policie loni žádala o informace:
|
Dále o tyto informace může zažádat útvar policie, který má za úkol boj s terorismem. "A to za účelem včasného odhalování konkrétních hrozeb v oblasti terorismu," poznamenala mluvčí.
Detektivové tyto údaje využívají jednak jako důkazy v rámci trestního řízení, při pátrání po pohřešovaných, ale i v souvislosti s úkoly, které plní v rámci mezinárodních dohod o odhalování terorismu.
"Policie tento institut využívá pouze v oprávněných případech, a to v souladu s platnými zákony. Veškeré požadavky na poskytnutí provozních a lokalizačních údajů jsou evidovány, policie svoji činnost v této oblasti dokladuje ve své výroční zprávě nejen parlamentní komisi, ale i vládě," upozornila Srnková.
Archivování takzvaných provozních a lokalizačních údajů o uskutečněné komunikaci už dříve kritizovali poslanci, protože podle nich to narušuje práva lidí. Ústavní soud proto na jaře 2011 zrušil část zákona a vyhlášku, které nařizovaly operátorům a poskytovatelům internetu preventivně uchovávat údaje o komunikaci (více čtěte zde).
Takzvané chytré mobily navíc odesílají operátorovi každých pět minut záznam o poloze přístroje. Policie tak může například zpětně zrekonstruovat pohyb člověka, o kterého se zajímá.
Na začátku roku 2012 pak Ústavní soud zrušil část trestního řádu, který umožňoval vyšetřovatelům získat údaje o provozu a lokalizaci telefonu. Podle soudu byly podmínky pro získání informací příliš benevolentní (více najdete zde).
"Podle novely trestního řádu je možné žádat o tyto údaje v souvislosti s trestním řízením vedeným pro úmyslný trestný čin, za který hrozí trest s horní hranicí sazby nejméně tři roky," vysvětlil Radiožurnálu, který na policejní statistiku upozornil, mluvčí ministerstva vnitra Vladimír Řepka.
V roce 2012 policie monitorovala 6 200 linek, což bylo o osm procent víc než v roce předcházejícím. Počet sledovaných lidí dokonce narostl o 17 procent. Mohlo za to podle policejních statistik stále víc zločinů spojených s drogami (více zde).
