Po oznámení záměru koupit firmu Motorola Mobility obě strany hýřily optimismem. Především Google se snažil přesvědčit veřejnost i své partnery o tom, že koupě Motoroly pomůže ochránit Android a jeho koncesionáře před řadou patentových sporů. Bohaté patentové portfolio toho mělo být jasnou zárukou.
Jenže s odstupem času se objevují informace, že celá transakce není tak šťastným krokem, jak se na první pohled zdálo. Olej do ohně přilívá i samotný Google, který pokračuje v nakupování patentů.
Naposledy koupil dalších 1 023 patentů od IBM, transakce proběhla v tichosti 17. srpna tohoto roku. Od IBM přitom Google patenty koupil už v červenci, tehdy jich bylo 1 030. S Motorolou má přitom Google získat více než 17 000 patentů a dalších asi 8 000 patentových přihlášek.
Apple silný v kramflecích
Patentové portfolio Motoroly nemusí být nijak odrazující. Dokazuje to fakt, že Apple požádal soudy na Floridě a ve Wisconsinu o pozastavení dvou aktuálně probíhajících sporů s Motorolou. Apple totiž tvrdí, že oznámením transakce přišla Motorola o práva nakládat se svými patenty, a tudíž i vymáhat případné odškodné.
V obou případech se Motorola a Apple vzájemně obviňují z porušování patentů a byla to právě Motorola, kdo spory začal. Apple vlastně tvrdí, že Motorola jako taková nemůže do vyřešení akvizice Googlem ve sporech pokračovat a pokud by tomu tak bylo, byl by to právě Apple, kdo by byl v neférové výhodě.
Apple si tedy zdánlivě nechce připsat snadné vítězství. Ve skutečnosti ale Apple trápí něco jiného. Firma je velmi sebevědomá a domnívá se, že může v obou případech vyhrát. Pak by jí ale vítězství vlastně nebylo k ničemu, protože by rozhodnutí mohl napadnout někdo jiný, kdo by zrovna měl přístup k patentům Motoroly (tedy nejspíš Google).
Že je patentové portfolio Motoroly Googlu vlastně k ničemu, si myslí i Paul Melin, viceprezident pro duševní vlastnictví společnosti Nokia. Ten finskému zpravodajskému serveru Talouselämä řekl: "Ve světě probíhají desítky sporů proti Androidu. A podle našich zjištění nevyřeší akvizice Motoroly žádný z nich."
Vysokým manažerem Nokie ale řady skeptiků zdaleka nekončí. Například CEO a zakladatel patentové konzultační firmy M-Cam David Martin také tvrdí, že patenty Motoroly budou Googlu k ničemu. "To, co koupili, je hloupost, protože Motorola už dříve své užitečné jmění prodala," řekl agentuře Bloomberg. Martin poukazuje na to, že Motorola už před lety prodala zajímavé patenty související s technologií MPEG a že se také před časem prodala řadu patentů souvisejících s procesory Freescale.
A právě s patenty Freescale prý souvisí řada patentů, o které se bude Google chtít opírat. Jenže potíž je v tom, že samotná společnost Freescale Semiconductor má v současnosti blíže k Applu, a to včetně toho, že Apple nyní vlastní asi 200 původně jejích patentů. David Martin tak tvrdí, že Motorola ze sebe udělala cíl pro Google a že to na giganta vlastně jen šikovně zahrála.
Mistři konspirace
S tímto tvrzením v podstatě souhlasí i další patentový expert, Florian Müller, který současné spory v mobilním světě rozebírá na svém blogu Foss Patents. A dodává, že celá transakce je vlastně skvěle zinscenovanou loutkovou hrou ze strany manažerů Motoroly.
"Tato transakce nebyla o tom, že by Motorola říkala Googlu: Kupte nás a společně ochráníme Android a jeho ekosystém. Celé to bylo spíš tak, že Motorola řekla Googlu: Kupte nás, nebo ihned podnikneme několik kroků, které budou pro android zcela zničující," píše Müller v jednom ze svých příspěvků. Vzápětí dodává, že šlo o čtyři velmi konkrétní body, které dokonce donutily Google zvednout cenu na 40 dolarů za akcii, tedy o 60 % navíc nad tehdejší tržní hodnotou.
Prvním bodem měla být připravenost Motoroly se dohodnout s rivaly. Firma prý byla podle všeho ochotna zaplatit licenční poplatky za některé patenty Microsoftu. Tyto poplatky vyžaduje redmondský gigant prakticky po každém výrobci zařízení s androidem. Motorola také byla připravena dohodnout se s Applem na vzájemném licencování patentů, o které se soudí ve výše zmíněných případech. Tímto krokem by Motorola dala jasně najevo, že android opravdu porušuje patenty Microsoftu i Applu.
Vzhledem k tomu, že měla ze všech "androidích výrobců" opravdu nejlepší patentovou pozici, byl by to jasný povel k tomu, aby se i ostatní vzdali. Odkazy na to, že Motorola byla připravena se dohodnout, jsou přitom součástí dokumentů, které musela firma v rámci transakce s Googlem předložit americké Securities and Exchange Commission, která je jedním z orgánů schvalujícím takovéto obchody.
Za druhým bodem se skrývá ochota Motoroly přehodnotit své téměř stoprocentní soustředění na android a pravděpodobné licencování Windows Phone. Spekulace o tom, že se Motorola k Windows Phone vrátí, rozdmýchával sám šéf Motoroly Sanjay Jha. Právě jeho výroky o tom, že by příklon k Windows Phone musel být podmíněn pevným partnerstvím s Microsoftem, jako tomu je v případě Nokie, měly vést k rychlé reakci ze strany Googlu. Tím by Google přišel o exkluzivního partnera.
Motorola patří mezi největší výrobce mobilů s androidem a jako jediná se rozhodla vyrábět telefony pouze s tímto systémem. Licencování Windows Phone také pochopitelně mohlo být součástí licenční dohody s Microsoftem z prvního bodu.
Ve třetím bodu měla Motorola hrozit, že své patenty použije proti "androidím výrobcům". I o tom začal Sanjay Jha nahlas mluvit těsně před oznámením akvizice. Tehdy to vypadalo, že se prostě Motorola jen přidá a se svým silným patentovým portfoliem si bude podobně jako Microsoft chtít na androidu také přivydělat.
Zatímco dosavadní tři kroky spolu úzce souvisí a o jejich plánování existují jasné důkazy a zmínky, čtvrtý bod, který měl Google donutit k rychlému rozhodnutí, je z trochu jiného soudku. Motorola jako taková totiž zoufale hledala možnosti, jak přinést svým akcionářům zisky. Firma proto, i na výzvu významného akcionáře Carla Icahna, zvažovala možnost prodat části svého patentového portfolia: třeba v aukci.
Právě tato možnost možná přivedla Google k Motorole jako první: zajímal se jen o patenty, které chtěla prodat. Jenže když šéf Motoroly představitelům Googlu tvrdil, že by pro firmu mohlo být problematické fungovat jako samostatná společnost, kdyby přišla o velkou část svého patentového portfolia, Google dospěl k názoru, že bude lepší významného partnera koupit vcelku. A pak teprve mělo přijít divadlo o třech výše zmíněných dějstvích.
Všechny tyto kroky chtěla Motorola podniknout ne proto, že by chtěla zničit Google Android, tedy systém, na kterém postavila prakticky celé své portfolio. Chtěla to udělat proto, že to pro ni bylo výhodnější, než setrvat ve stávajícím stavu. Z tohoto hlediska jsou tyto neuskutečněné kroky zcela pochopitelné.
Android se musí zachránit sám
Nutno podotknout, že výše zmíněné kroky, které chtěla Motorola podniknout, nejsou žádné spekulace. O mnohých jejich částech existují veřejné zmínky a zbytek se dá vyčíst v dokumentech, které musela Motorola předat americkým úřadům kvůli schvalovacímu procesu. Ten stále běží a výše zmíněné skutečnosti by neměly mít na transakci z úředního hlediska jakkoli negativní vliv.
Zdá se, že akvizice Motoroly opravdu pomůže Android ochránit. Paradoxně však ne zcela před rivaly jako Microsoft a Apple, ale před Motorolou samotnou. Motorola zahrála velmi dobrou šachovou partii, jakých je v byznysu k vidění opravdu málo. Z minima firma vytěžila maximum, ať už z hlediska financí pro své akcionáře nebo z hlediska zajištění fungování do budoucna. Kdo by to byl čekal od dnes paběrkujícího, ale kdysi jednoho z největších mobilních výrobců.
