Near HD aneb "skoro vysoké rozlišení"
Jedničkou v hitparádě marketingových nesmyslů se stalo označení Nokie při uvádění modelu 5800 XpressMusic. Ta se chlubí tím, že videonahrávky si můžete patřičně užít díky displeji, který nabídne near HD (High Definition = vysoké rozlišení) kvalitu zobrazení.
Jenže toto označení je dosti kontroverzní; nikde není zakotveno, co to near HD vůbec znamená. Nejde o žádnou oficiální specifikaci. Výrobce se tím tak snaží pouze naznačit, že displej nabízí rozlišení blízké high definition. Ale jak moc blízké, samozřejmě tak nahlas nekřičí.
Úhlopříčka 3,2 palce a rozlišení 640 × 360 bodů jsou sice na mobilní telefon více než dostatečné hodnoty, které na příjemný zážitek ze sledování videa budou stačit. A dle specifikací standardů televizních rozlišení Nokia nedosahuje ani DVD kvality (720 × 576 bodů). HD rozlišení je pak minimálně 1280 × 720 pixelů, což znamená, že displej 5800 XpressMusic nabízí přesně čtvrtinu obrazových bodů! A to nám jako příliš blízko nepřijde...
Existují navíc mobily s vyšším rozlišením a jejich výrobci o příbuznosti s High Definiton nemluví. Mnohé Windows Mobile komunikátory například disponují rozlišením 640 × 480 bodů a v poslední době se objevují přístroje s širokoúhlým displejem, chlubící se rozlišením 800 × 480 bodů. Až tady se společnost HTC snaží o podobné přirovnání se svým modelem Touch HD. Ani jeho displej však HD formátu zdaleka nedosahuje.
Stereo reproduktory - hi-fi ve vaší kapse?
Především mladé uživatele lákají výrobci na stereo reproduktory. Když pomineme smysl něčeho takového v mobilu, podívejme se na celou záležitost prakticky. Jistě, pokud má telefon dva reproduktory s patřičně nastaveným směrem vyzařování, pak bude zvuk z něj vycházející znít rozhodně lépe, než když bude reproduktor jeden. A možná si užijete i nějaké ty stereo efekty. Jenže výrobci se snaží tvářit, jako by jejich telefony snad byly tak dobré jako vaše domácí hi-fi sestava.
Kdo to s poslechem hudby myslí trochu vážně, nemůže ji nikdy chtít poslouchat přímo z reproduktorů v mobilu. Přitom stačí tak málo a opravdu si hudbu může užít v docela slušné kvalitě - většina mobilů umožňuje připojit sluchátka. Nicméně se stále najdou jedinci, kteří na stereo (pravda, mnohdy i mono) reproduktory ve svém mobilu nedají dopustit a jejich kvalitním zvukem „oblažují“ své okolí na ulici, v restauraci či v dopravních prostředcích.
DVD kvalita videa aneb zahoďte videokameru
Mnozí výrobci se také chlubí tím, že fotoaparáty v mobilech dovedou nahrávat video v DVD kvalitě. Ti slušnější pak tvrdí, že se kvalita videa z fotoaparátu té DVD blíží. Jenže většina telefonů, která se tímto označením chlubí, natáčí video v rozlišení 640 × 480 bodů. LG momentálně přichází s modely, které dokonce umí 720 × 480 bodů. To se již opravdu blíží rozlišení, jaké je standardem DVD kvality.
Druhou otázkou je, s jakou kompresí vůbec mobilní telefon video ukládá. DVD kvalita předpokládá kompresi MPEG2, což opět mnohé mobily nesplňují. A i kdyby splňovaly, samozřejmě nebude obrazová kvalita videa ani zdaleka dosahovat té z DVD.
Komprese totiž bude třeba příliš výrazná, video se občas zadrhne, protože telefon nezvládne místy nával dat zpracovávat, a samozřejmě kvalita videokamery v mobilním telefonu nebude zdaleka taková, aby nás oslnila podobně skvělými nahrávkami jako nejlevnější domácí kamery. Samozřejmě i dané rozlišení videa v mobilu je asi dostačující na to, aby telefon posloužil jako pohotový obrazový zápisník.
Blesky u fotoaparátů - dioda vás neoslní
Již samotné fotoaparáty v mobilech by mohly být také na seznamu našich lákadel, nicméně u nich většinou kupující s nižší obrazovou kvalitou počítá. A opět platí, že mobil může velmi dobře sloužit jako pohotový obrazový zápisník. Co si však při koupi fotomobilu mnoho uživatelů neuvědomuje, je skutečnost, že v mnoha situacích jim takový fotomobil bude na nic. A to i přesto, že se výrobce snaží tvrdit opak.
Třeba za zhoršených světelných podmínek vykouzlíte rozumnou fotografii z málokterého mobilu. A tak výrobci přišli s vestavěnými blesky. Jenže jen málo modelů disponuje opravdovým xenonovým bleskem, který najdeme i v běžných kompaktních fotoaparátech. Mnoho výrobců vydává za blesk pouhou přisvětlovací diodu a uživatel může mít pocit, že s ní ve tmě něco vyfotí. Opak je ale pravdou a přisvětlovací dioda vám pomůže maximálně při focení velmi blízkého předmětu.
Značkové optiky - nálepka prestiže, nikoli kvality
Dalším trikem, jak nalákat zákazníky na své vestavěné fotoaparáty v mobilech, jsou značkové optiky. Nokia používá na svých špičkových fotomobilech označení Carl Zeiss, LG zase Schneider-Kreuznach a třeba Emgeton si pro své fotomobily nedávno zajistil značku Flexaret. Tu si možná mnozí z vás pamatují z dávných dob, kdy pod touto značkou vyráběla fotoaparáty přerovská Meopta.
Právě Emgeton (respektive firma Bell Technology, která jej vlastní) značku Flexaret před nedávnem zakoupil a hodlá pomocí mobilních telefonů oživit její zašlou slávu. Jenže o kvalitě samotného fotoaparátu nebo jeho optiky nám taková značka řekne opravdu pramálo.
Pravda, v případě Nokií s optikou Carl Zeiss nebo LG a Schneider-Kreuznach si můžeme být jisti, že se nám výrobce vždy snaží naservírovat to nejlepší ze své stáje. Ale v obou těchto případech mají firmy Carl Zeiss nebo Schneider-Kreuznach na kvalitu optiky v daném mobilu mizivý vliv; čočky pro fotoaparáty v mobilech totiž ani jedna z nich nevyrábí. A o kvalitě v porovnání s konkurencí už značka nehovoří vůbec.
Výrobci mají zakoupeno právo značku používat a její použití musí firmy schválit. Zjednodušeně řečeno: když se někomu u Carla Zeisse nebo Schneider-Kreuznachu zdá fotografie z mobilu slušná, dovolí výrobci na telefon dát nálepku s danou značkou. A že značka optiky opravdu o ničem nerozhoduje, dokazují třeba telefony Sony Ericsson, jejichž optika žádnou slavnou značku nenese a přitom se mohou kvalitou fotografií rovnat svým "značkovým" soupeřům.
Pro hudbu jedině Walkman
Místo v našem přehledu si nakonec Sony Ericsson přece jen zasloužil. A není to zásluhou mobilních telefonů označovaných Cyber-Shot. U nich si můžeme být jisti, že výrobce je optimalizoval pro fotografování a snaží se nabídnout nejlepší kvalitu fotek. Trnem v oku je nám samotná značka Walkman.
Tyto hudební telefony na rozdíl od Cyber-Shotů často nijak výrazně upravené pro hudbu nejsou. Mnohé Walkmany představují pouze jakýsi klon běžného modelu Sony Ericssonu a rozdíl je pouze v tom, že nesou logo Walkman, mají na oranžovo přebarvený hudební přehrávač (který, pravda, někdy nabídne asi dvě funkce navíc oproti normálnímu telefonu), v balení s telefonem dostanete větší paměťovou kartu a také kvalitnější sluchátka. Jenže daný model Walkman často stojí podstatně více než jeho předobraz bez "w" v označení. A za tento rozdíl byste si sluchátka i kartu mohli bez problémů dokoupit.
Pravda, není tomu tak vždy a i řada Walkman nabídne speciální modely s unikátní sadou funkcí a ovládáním přizpůsobeným pro přehrávání hudby. Často je však toto označení používáno k záměrnému nalákání spotřebitelů, kteří za minimálně odlišný model vydají ze své kapsy více, než by ve skutečnosti museli. V jiných případech jsou vlastně Walkman modely jen jakýmsi zvýhodněným balíčkem oproti původnímu modelu. Je třeba si na to dávat pozor.
Podělte se s ostatními
Náš přehled pro zákazníky matoucích označení je tímto u konce. Jistě ale sami přijdete i na další podobné případy. Pokud máte něco na jazyku, nenechte si to pro sebe. V našem diskusním fóru jsme pro vás vytvořili speciální vlákno, kde můžete vyjádřit svůj názor!
