V Súdánu se to nazývá "zmeškaný hovor", v Etiopii "volání chudých", v dalších částech Afriky pak "bleskovka" či "pípnutí". Ať už je to ale kdekoli, rychle se šířící fenomén na poli mobilních telekomunikací trápí provozovatele mobilních telefonních sítí na africkém kontinentu. Snaží se zjistit, jak na něm alespoň trochu vydělat, uvedla agentura Reuters.
Volající dotyčného na druhém konci jen prozvoní, během sekundy zavěsí a doufá, že si volaný zmeškaného hovoru všimne a zatelefonuje zpět na vlastní náklady, popisuje vynalézavou taktiku výzkumník indické pobočky společnosti Microsoft Jonathan Donner.
"Základem je snaha volajícího ušetřit peníze," říká Donner, který na tento fenomén poprvé narazil ve Rwandě a pak jej sledoval nejen po celé Africe, ale i v jižní a jihovýchodní Asii. Podle jeho studie, kterou se v říjnu chystá publikovat na internetových stránkách magazínu Journal of Computer Mediated Communication, je asi 20 až 30 procent telefonních volání v Africe jen krátkým prozvoněním.
Rozšíření tohoto jevu souvisí s rychlým nárůstem užívání mobilních telefonů v Africe. Podle údajů Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) bylo v roce 2006 v Africe 192,5 milionu uživatelů mobilních telefonů proti 25,3 milionu uživatelům v roce 2001. Zákazníci sice třeba najdou peníze na zakoupení mobilního telefonu, na předplacené telefonní karty už ale mají málo prostředků.
Africké telekomunikační společnosti tvrdí, že nová praxe krátkého prozvánění se natolik rozšířila, že museli učinit kroky, aby zabránili zahlcení telefonní sítě.
"Každý den zaznamenáme v celé síti 335 milionů volání. Krom toho je zde denně dalších 130 milionů zmeškaných hovorů, mnoho z nich v Africe," říká Fajsal Idžáz Chán z marketingového oddělení súdánské pobočky kuvajtské společnosti Zain.
Zain se v Súdánu snaží naplnit poptávku vytvářením plánů na zavedení nové služby, která umožní zákazníkovi vyslat prostřednictvím jednoduchého signálu vzkaz, aby mu volaný zatelefonoval zpět. Hlavní výhodou pro firmu je, že tento vzkaz bude možné zaslat pomocí mnohem levnější technologie.
Podobné návrhy se nyní objevují po celé Africe. "Operátoři v afrických zemích jsou znepokojeni tím, jak jsou jejich sítě v určitou denní dobu zahlceny voláními, která si nemohou účtovat. Snaží se proto odradit od této praxe zaváděním služeb, v jejichž rámci mohou zákazníci zdarma či za minimální poplatek odeslat omezený počet výzev ke zpětnému volání," říká Devine Kofiloto z výzkumné společnosti Informa.
Existuje i řada dalších důvodů, proč operátoři chtějí s touto novou praktikou skoncovat. Jedním z nich je, že mnohé zákazníky příval zmeškaných hovorů obtěžuje. Dalším je skutečnost, že tato volání zkreslují statistiky telekomunikačních společností - například výpočet průměrné útraty spotřebitele. Zmeškaná volání sama o sobě v podstatě prakticky nic nevydělají, a lidé ne vždy zavolají zpět.
Avšak praktika zmeškaných hovorů se netýká jen peněz. Donner upozorňuje na sociální podtext celého fenoménu. Podle jeho slov platí vždy bohatší.
Vytvořilo se totiž pravidlo, podle něhož by člověk neměl prozvánět někoho, kdo je chudší než on sám. To samé platí i o telefonování s osobou, od níž volající něco potřebuje, či o kontaktu s přítelkyní.
"Většina prozvánění je požadavkem volanému, aby okamžitě zavolal zpět. Může to však být i určitý druh vzkazu jako například 'vyzvedni mne'," píše Donner dále v článku Pravidla prozvánění.
Kamerunští vědci Victor W.A. Mbarika a Irene Mbarikaová identifikovali různé druhy prozvánění ve studii pro organizaci IEEE (Institute of Electrical and Electronics Engineers). "Milenci často komunikují buď pomocí textových zpráv, nebo prozvánění. Jedno zazvonění může znamenat 'jsem tu', dvě 'zavolej mi'," napsali.
